Nikdo se za mě nemodlí

žijete nebo existujete?

bylo to tak zbytečné

ale musel jsem si koupit aspoň svíčku

a zapálit ji

za sebe

dnes jsem se doexistoval do konce

čemu jsem byl vlastně věrný?

bohu?

 

a v čem je bůh?

v rock and rollové extázi

kdy uprostřed písně tvoje ruce sáhnou

pro akord a tvůj hlas žene

tóny dopředu jako vítr?

 

když se jim podívám do očí

dostanou strach

jakoby cítili 

že dnes si mohou ušetřit zbytečnost

že utrpení je na mé straně

 

ležím na zemi v dámským prádle

a na hlavě mám trnovou korunu

ještě že se za mě nikdo nemodlí

 

ale neboj

láska mi nikdy nedojde

trhám si ji z prostřelenýho masa

 

všichni chtějí abych se za ně modlil

ale kdo se kurva modlí za mě?

 

topím se v existenci

sahám na sebe

křížím se s realitou

 

řekni mi co děláš pro lásku

řekni mi co děláš pro stíny

jsou v tobě uzavřené

jako tělo poslední ukamenované

nevěrné ženy

v rodinné hrobce

 

zastav si tágo

kam to bude?

na hřbitov

už mi to stačilo

 

to jsi mohl jet zadarmo ty vole!

 

asi umřu s rozžvýkanými játry na skále 

asi umřu protože jsem se pohyboval příliš rychle

asi umřu protože jsem držel příliš mnoho lidí za koule

asi umřu protože to je to co se běžně dělá ve dvaceti sedmi letech

asi umřu když budu prcat nějakou černošku na koksu

asi umřu když budu kouřit svůj strach zabalenej do špeku

asi umřu když povezu součástky pro kolonizaci marsu v kufru svýho bavoráku

 

předevčírem jsem vylezl na morovej sloup

přijely 3 policejní auta mě zatknout

strhávali ze mě otisky prstů

protože jsem osahával pannu marii

 

pak mi prášky na spaní ukázaly úplněk

teď už mohu vidět světlo

ale stejně se za mě nikdo nemodlí

 

našel jsem sám sebe

křičícího v hotelovými pokoji

chtěl jsem se zničit

zlo bylo všude kolem mě

a já jsem ho nechtěl pochopit

a tak jsem běžel za odpověďmi

 

a tebe sralo že nevíš co na to říct

co když způsobím zlo záchranou někoho před zlem?

 

včera jsem potkal v sauně Andreje Babiše

byl nasranej

hladil si svoje fialový péro

a mluvil o buchtě

říkám mu Andreji

ty jsi trouba

běž si radši zašukat vole

cítím to až sem

sladkou vůni moničiny buchty

 

srdce mi buší když ji vidím

polyká bolest

nepotřebuje si nic připomínat

 

někdo počítá střípky písmen básní

já si radši vezmu koženou bundu

a půjdu někoho zmlátit

 

výstřely 

slyšíš nabíjení zbraní

něco se posralo

naplníme titulky zítřejších novin

 

chtěl jsem zase svoje slova

chtěl jsem se cítit mezi svýma slovama jako doma

chtěl jsem mít dceru

chtěl jsem ji navždy milovat jako tebe

 

kdo ti tak moc ublížil

že jsi mě vždycky dokázala pochopit?

 

přeji si aby mě nikdo nechápal

 

pane bože

ať už se za mě nikdo nemodlí

 

---