Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZákladní škola Avdijivka, Kotovskoho 1
Autor
Radovan Jiří Voříšek
V lavicích seděly děti
které tu dávno nejsou
Škola po smrti
Vyhřezlými střevy sborovny
tečou kaše kabinetu
Spálená sova pálená
zachycená při odletu
Střechou padá spad vesmíru
do holých nervů klavíru
a v lavicích stíny
děravých křídel
Stokrát trpět je málo
pro zchlazení žáhy
lávových zřídel
8 názorů
Děsivě naplněná realita, škoda, že to není smyšlené a že se takové věci opravdu dějí. Krásné dílo.
Kdyby tak šlo zchladit hlavu některým lidem na důležitých postech…
Skvělý a dost drsný dílko bez obalu.
Kéž by se nemělo čím inspirovat...
Zuzka povodne chodila cvicit do detskeho domova s postihnutymi detickami, zhanala im zariadenie, vybavenie, pomocky na cvicenie, piecky. ...zaucila personal, aby pokracovali, pokrok viditelny..teraz hlavne humanitarna pomoc hladnym, ranenym...nechapem, kde berie tolko sily a odvahy...a je aj mama...
Radovan Jiří Voříšek
před 3 měsíci8hanka - byli jsme tam těsně před válkou, dovezli kamión polohovacích nemocničních postelí, netušil jsem, jak moc budou potřeba. Teď tam jezdí kolega, občas přiveze zprávu, kdo je mrtvej...
Tazka, bolava tema... .kamaratka chodi niekolko raz do mesiaca na Ukrajinu s humanitarnou pomocou, pribali hracky, knihy...ved deti .. po cestach zaziva poplachy, utoky, cakanie v krytoch. Vdacnost obdarovanych. . Vidi kratery, znicene domy, mrtvych...preco to musi byt? Sme tu na kratky cas a este aj o nom chcu rozhodovat iní?