TD - Kolik je objevitelů, tolik je kontinentů, někdy i víckrát

Psalo se 11. října 1492, stručné americké historie USA, když Kryštof Koglóbus západní cestou do Indie se přibližoval ke karibským ostrovům a chystal se následujícího dne na Koglóbův den objevit ve 41 letech nový kontinent z pověření jejích veličenstev Ferdinanda II. Aragonského a Isabely Kastilské.

Následujícího dne o druhé hodině ranní Kryštof svým zástupným mužem spatřil nový kontinent, Novou Indii, později známou jako Americkou, jehož obyvatele, které objevil spolu s novou Americkou zemí nazval Los Indos, zkráceně 'los', tak jak je nazýváme i my dnes.
Los se dožívá mezi 15 až 25 léty s váhou od 200 do 825 kg, záleží na kmeni, s délkou těla mezi 240 až 310 cm.
Losové, kteří se cítili poctěni, že je někdo objevil, chovali se ke Kryštofovi Koglóbovi přátelsky a nabídli mu něco chutného stromového listu, který Kryštof se zdrženlivým díkem odmítl, s tím že je listovegetarián a jí pouze maso.
Tak vzniklo velké americké přátelství mezi španělskou korunou a losy.

Zatímco Kryštof Koglóbus se vracel s loďmi plně naloženými listovými dary, o něco severněji na kanadském Vinlandu se zpožděním dozvěděli se o Koglóbovi, objeviteli i místní Vikingové, díky vytáčenému připojení k internetu. Ihned poté tito bezejmenní kanadsko-americko(/novoindicko)-norští Vikingové počali se stavbou válečných drakkarů, aby podle starého obyčeje, který už nějaký pátek neprovozovali vyplenili Koglóbovi objeviteli pár vesnic na pobřeží.
Zatímco 'kanadští' Vikingové stésávali své drakkary, na nový kontinent se začali přisírat noví lidé ze staré vlasti, tak jak je tam Kryštof Koglóbus do jejich nové vlasti kyvadlovou lodní dopravou dovážel, protože španělská koruna měla asi tři lodě, -plus mínus 17- které darovala Koglóbovi na jeho šílené výpravy, nikdo ale nepočítal s tím, že objeví Novou Indii v Americe. Poté co kanadští Vikingové vypluli uvítat Koglóba osobně, zmizeli z dějin v námořní bouři neznámo kde. (Leč jisté zdroje uvádějí, že trhlinou v časoprostoru se objevili po boku Agamemnóna při dobývání Tróje.)
Naštěstí i Koglóbus to jednoho dne na konci května v roce 1506 sám v 54 letech zabalil selháním srdce a tak už nemusel nic objevovat a měl od všech pokoj. Jejich španělská veličenstva se sama domnívala, že kdyby Koglóbus žil déle objevil by ještě několik Indií a o to nikdo nestál.

Zatímco Španělé a Portugalci objevovali horlivě Ameriku - JiH, Amerika SEvER čekala na své trvalé britské objevitele až do roku 1607 (povšimněte si, že je to přesně 99 let od smrťouství Koglóba, což nemůže být náhoda!), po připlutí do Ameriky - SEvER, objevili po svém vylodění první trvalou britskou osadu Jamestown, která jenom čekala na osídlení a kde mohli pít čaj o páté a hrát kroket.
A co se tam dělo? To se hned dozvíme.
"James, mé hodinky ukazují pět hodin, ale čaj na stole před sebou dosud nevidím."
"Omlouvám se sire, dnes ráno sběrače čaje sežral krokodýl."
"Och, to je strašné James, už někdo hledal ten čaj v krokodýlovi?"
"Zajisté sire, ale madam si přála z krokodýla kabelku, proto příprava čaje tak trvá."
"Dobrá James, zatím si zkrátím čekání pohledem na můj anglický trávník."
"Zajisté sir, nebo byste si mohl zahrát kroket."
"Och, výborný nápad James."

Tato idylka se skončila až jednoho chmurného listopadového dne z roku 1773, (což je přesně 267 let od smrti Koglóba a to rozhodně nemůže být náhoda!) kdy britským Američanům se indický, britský Darjeeling natolik zapíjel, že naházeli všech 342 beden čaje (což je téměř plus mínus na chlup stejný počet, jako počet Koglóbových lodí při první výpravě) do moře a vyhlásili svou malou proamerickou, nebo indickou revoluci a taky se objevili Vikingové převlečeni za Velšany, protože jim nikdo nerozuměl.