Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepo bouřce
Autor
Philogyny
Je po bouřce
ozón svázal z výšky stromů plicní sklípky bezinkami
zalykáš se
kam až
Ema mele maso v slabikáři ze všech němých tváří
---
já sedím na tvém rameni a předčítám
všechna pole se letos červenají vlčími máky
víc o lem dál
za vojáky
Vždycky někde uprostřed třešní usnu
pak přiletí špačci
---
smrákají se do dlaní
Člověk jako jediné zvíře nosí po narození pleny
pamatuji se na páru nad hrncem s háčkovanou čepičkou proti úniku tepla
pak svlékla ruce popraskané mrazem
---
horkým plamenem popsané mraky a zem
Dlouhověcí fárají v rubáších
zašeptala potichu bouřce
chytila do očí další blesk i mrak
byl pod ním mrtvý divočák hlaveň pušky vítr déšť a tma co přikrývá děti proti strachu dekou s ovečkami
zdála se ti
po dlouhé době
běhalas po ní děravými jarmilkami
má teď obě moje ruce i nohy svázané do kozelce
kam až
elce pelce kliky bé ábr fábr dominé
po bílém tichu prádelen
fárá dech do bílé lněných plen
6 názorů
Wau taky mě zamrazilo,ale je to krásné při druhe tm čteni jsem si to užila
Dlohověcí fárají v rubáších a krátkověcí možná ještě v těch plenkách. Tip.
pro momoi
Všechno, co si dovedeš představit, může být. Byla jsem z pátku na sobotu v lese, protéká tam potok a obrovské keře i beznky. Voní až omamně. V noci přišla, nejdřív se zdálo, že obejde, ale vrátila se a bylo to peklo. Blesky nasvěcovaly divočáka, přišlo mi to jako jeviště. Signál tam skoro není a v té bouřce bleskově zmizel, byli jsme tam sami dva. A měla jsem strach. Mimo jiné jsem pochovala jsem špačka, ležel pod třešní u domu, vypadal, že bych mohl ožít, ale neožil. Děkuji. :o)