Báře

Milane, ukazuje mi to, žes napsat komentář, ale nevidím jej ..... jsem ráda, že jsi zase tady a díky, že ses stavil 

Radovane, je to tak, díky

krátí se to a zrychluje, pokoj blízkým

Evženie, nikdo nezná a je to tak dobře

Každý má svůj čas,

ten nezná nikdo z nás.

Janino, je to tak, je v tom úleva, když přijmeme, že také odejdeme

Kočkodánku, dvacetdevět holek a tři kluci

Bára s Lídou z ekonomky

(spolužačky v lavici

na rtech úsměv mající

berouce si na mušku

ve třídě tu hrstku kluků,

zvlášť jednoho s vrstvou tuku)

nezůstaly jenom holky,

jak se s žitím občas praly,

ženy se z nich zralé staly.

Už je tu jen Alegnička,

naštěstí má stále víčka

pořád ještě mrkající,

mnohá ústa chtějí říci:

Ať za dobu značně dlouhou,

proboha ne chvilku pouhou,

následuješ Barušku...

(Snad to nepůsobí dojmem, že si dělám srandu ze smutné události. To jsem opravdu neměl v úmyslu.)

avox a Zeanddrichu děkuji

to je přesné, lidi začnou najednou chybět, i když jsme se roky neviděli

Citlivá báseň (vzkaz), Lído... .

:::::::::::::::::::

Jj; lidi kolem nás začínají někdy najednou chybět (a to i když jsme se předtím třeba roky neviděli).

Ohledně spolužáků mi asi poprvé zatrnulo již  před řadou let, když relativně náhle odešel můj spolužák ze ZDŠ (a navíc téměř soused), ..., tuším o den starší, než já.

smutně krásné... 

Děkuji K3, Andrejko, Phil

Ano čas pádí, my zpomalujeme a vytrácíme se

Líbí se mi ten konec. Jako bys vzala cukřenku a posypala špetkou humoru, protože nikdo nevíme. Kdysi jsem si vzala spolužáka. Umřel na moje narozeniny. Už chybí i spolužáci z devítky. Mám pocit, že zpomalujeme a čas začal utíkat. :o)

Citlivě ses rozloučila.

To je smutné.