Svět

vždycky jde o množiny a tam kde se nachází průnik, tam se jedná i o průnik daného smyslu a z toho plynou komplikace a neporozumění situace, nebo vztahu, ostatně vztah samotný je průnikem množiny více lidí, mezi tím kdo vysílá pozornost k druhému (obecně je to často obousměrná pozornost - pozorovatel se stává sám pozorovaným a tím se množiny zdvojují), nebo směřuje k předmětu a mezi tím, kdo pozornost přijímá, nebo na jaký předmět se pozoronost váže, tím pádem se jedná o komplexní systém množin a podmnožin, tudíž aby měl určitý prostor, nebo vztah smysl daný pouze jedním jedincem je zkrátka značně nereálné

Každý má svůj prostor a obzor, kterým vnímá svět, a ten mu dává i smysl jeho života. V souhrnu pak vzniká společenský prostor určitých vzájemných kompromisů, různých přetlaků i zvratů.  

hm, zajímavé zamyšlení, to jak vnímáme náš svět je ovlivněno tím, jací jsme .... 

svět, neznám žádné jiné slovo, které by vyjadřovalo tolik možností 

Celý svět ne, jen můj maličký prostor... 

Ano, ale jen svému prostoru. Může ovlivnit jen blízké. Dál se nedostanu.