Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seamen
Autor
Philogyny
Jdeš lesem kolem potoka
voda po povodních otlouká o břeh rozbitou basu piva
jedno z nich otevřeš
ale
někdo se dívá
není to holka modrooká
přes zelenkavé střepy slunce slepí poustr
slepou rybu
toho dne spadl ze starého dubu poslední zbytek posedu a
voda zrovna barvila hladinu pro noční žízeň šelem
jeden díl měsíce sedm vratných hvězd a zem spodničky od ucourané
domů došla s ránem v kapse
rozbila s ním vodu
potok změnil řečiště
18 názorů
pro Marcelu
Jo, chodím navolno. Chada kolem baráků se psy na vodítku. Není to typický corgi, spíš mi přijde jako vlk. Frýda ho učí stopovat, pročesávat les a honit zvěř. On umí. Takže ještě za koleje, tam mám strach, je schopný honit vlak. Soused takhle přišel o dva psy. Pak ještě zelená kaluž v poli, bude plná vyluhovaných hnojiv. Konečně odepnu vodítko a mizí oba v dáli. Baru mi pochoduje přesně krok za pravou nohou. Když se vzdálí, tak vím, že už nemůže. Zvětšuje se jí srdce, bere prášky, už tři. Tak ji vezmu na ruce. Taková prťavá pětikilová činka plná lásky. Ale mám nemocnou levou ruku. Kdysi jsem je v mrazu unesla obě dvě, když se zamotaly do maliní a mrzly jím packy. Dneska už tu sílu nemám. Jenom kousek... :o Děkuju za komentář.
Tý jo...a ty s nimi chodiš v lese na volno? Teda to bych nedala. Chudák jelen, se asi lekl toho řevu, ne? :-)
My máme bíglici a haskinu - tedy jsou dcery, ale Mavi - bígl bydlí s námi. Je už stařenka a tak k nám líp pasuje. Ale často tu jsou obě a dcera s vnukem s nimi. Máme velkou zahradu, ale Mavi stejně nejradši pelech v kuchyni. Do lesa bych je na volno nevzala, bála bych se, že by zdrhly a nějakej strážce lesa by je picnul. Tak když trháme borůvky, seděj přivázaný v borůvčí a čučej :-) jsou ale hodný obě. Navíc hned u lesa je ohrada pro krávy... kdysi před lety jsme měli bíglího kluka a ten zdrhl a vyválel se v lívanci a my ho pak vezli autem domů - no to bylo hrozný, jak smrděl :-))
Janino, jenom mám pocit, vycházím ze sebe, že když si někdo pořád mění nicky, tak že se drolí na viteály. Podívej se na dievča z lesa. Měla jsem ji ráda.
pro Marcela
Dneska šla pěšinou, kdysi tam měli kaliště a nmyslivecké políčko a najednou poplach. Je tao tam zarostlé náletem a byl jelen, zaklesl se a nemoh se dostat ven. Frýda s Chadem neběhli. Rval se vší silou a já mám o toho zrzavýho blbce strach, je to ještě štěně a nic neví. Jenom se žene za Frýdou. Vyklestil se a oni za ním. Křičela jsem tak, že jsem slyšela cizí, nelidský hlas. Frýda se vrátila, Chad ne. Slyšela jsem praskání větví a jeho štěkot, je to pastevecký pes. Řvala jsem tak, že mě málem jeblo. A pak viděla tu jeho zrzavou hlavu, jak se směje a utíká za mnou. To jsou moje chvilky štěstí. Ale pořád něco chybí. Děkuju.
:) to každej, občas. Taky to říkám ... a pak se otřepu a dál :) Osm kiláků, třicet pater - to nedám. Asi bych potřebovala chodivýho psa. Káča se děsně courá a předběhne mě, jen když se šustne zvíře, nebo když otočíme domů. To pozná bezpečně. Kolikrát mě už zachránila před ztracením. Ráda chodím tam, kde jsem ještě nebyla a pak se zamotám a i místa, která znám, najednou vypadají úplně neznámně. Nabere směr a jdem domů. U nás tak max desetipatráky ... kopečky, no. Tak ať ještě chvíli je, jestli může, přeju
Když jsem otvíral tvoje dílko (což jako obvykle rozhodně nebyla chyba), tak se nikdo nedíval. (kočka Miluška myslím zrovna spala)
Pro Law, nějak tak to bude. Chodíme každý den k večeru, teď hodně k potoku. Já okolo těch osmi kiláků a třiceti pater, když někde dojít, tak kopec...psi víc, ti lítají po pasekách a lese. A přechytřelý mobil ví všechno... :o) Včera mi naskočila hláška...já už tu nechci být...tak nějak.
Pro Alegna
Já si tolika chvály ani nezasloužím. Budeš se smát, mi nedávno naskočilo, že jsi jako Terezie z Kalkaty. Vzpomněla jsem si, jak jsme kdysi měly v adopci každá jednoho špunta... Zbyla jen hromádka dopisů.
Ty tvé procházky mě často okouzlí pohledem, který sdílíš - i když mi budeš třeba tvrdit, že ne. Tím, že to napíšeš a vyvěsíš, se tomu nevyhneš. Jo, čtu tě ráda, jako-bys´ mi půjčovala své nohy a oči.
Tvoje verše jsou pro mě vždycky snová realita, tohle se mi líbí nejvíc:
jeden díl měsíce sedm vratných hvězd a zem spodničky od ucourané
domů došla s ránem v kapse
Svět si dělá, co chce - možná odpověděl na rozbití hladiny :) Všechno je v pohybu, nezastavuj! A nebo pozoruj a přijímej :) Tak to vidím. Možná špatně, ale i tak, aťsi :)