Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePS
Autor
Philogyny
Nechci abys ze skříně vyklízel moje deštníky
proti srsti
proti slunci
proti usínání
mohla bych napsat o stříbření ptákův hlušinách
a jaký mám strach ze tmy
/rychle proutíkat kolem sklípku na brambory/
ne na to jsem moc líná
PS
Přijít o člověka jde během chvilky. Za ciferníkem hodin sedí dvorní kukačka. Odkukává obličej kuchyně. Všechny ty vařečky pro míchání samoty v hrncích. Dlouho jsem tě pozorovala. Přikládala barevná sklíčka, pijavice, překryla nadávky fíkovým listem. Někdy to fungovalo, ale štěp s roubem řeči nakonec stejně zůstal v otisku sprostých nadávek. A víš, podala bych ti konvičku na zalévání slov, tu s epoletami. Ale ty stejně pochčiješ každý patník s názvem máma. Každá ženská je pro tebe kurvisko.
Už ti nepatřím.
Proutíkat kolem tmy sklípku na brambory sváteční smrt s černým pytlem na mrtvoly bolí víc, než bych si myslela. Obechcal jsi mě a já jednou obechčiju tebe.
Na louku toho dne připíchla brož utíkajícího zajíce. Byla živá.
Pozorovala s pobaveným zaujetím
svoji nahotu
v náhlém návalu vzteku hodila do krmiště /ještě dýchala/
mršinu nakonec sežerou
---
rouhání pro slovo příště donesla domů
zasadila do rohu zahrady pod ořešák
však večer se rozpršelo
prší už druhý den
v noci víc štěkají psi a les s náletem zas o krok blíž
utřela si ruce o šaty
přidala na stůl talíř
15 názorů
pro Lili
Mám v nočním stolku slepičku jeho maminky, co spáchala sebevraždu. Byla jsem tenkrát holka. Našel ji v garáži v autě. Brečel mi v kanceláři a já mu utítrala sopel u nosu. V té slepičce je klíč. Ale ne pro mne.
pro law
Nelituju se nikdy a lítost je to nejhorší , co může být. Jenom se směju sama sobě, mám přesně to, co jsem chtěla, než jsem pozurážela svět kolem sebe. Nejde to vrátit. Nejsou to pokaždé vratné láhve, že... :o) Taky se tu usmívám, co už.
lawenderr_
17. 03. 2025nikoho nelituju, máme, co máme ... co už s tím jinýho? Jestli cítíš z komentáře lítost, nebudu psát :) moje chyba
Citace: " Přijít o člověka jde během chvilky. Za ciferníkem hodin sedí dvorní kukačka. Odkukává obličej kuchyně. Všechny ty vařečky pro míchání samoty v hrncích. Dlouho jsem tě pozorovala. Přikládala barevná sklíčka, pijavice, překryla nadávky fíkovým listem. Někdy to fungovalo, ale štěp s roubem řeči nakonec stejně zůstal v otisku sprostých nadávek. A víš, podala bych ti konvičku na zalévání slov, tu s epoletami. Ale ty stejně pochčiješ každý patník s názvem máma. Každá ženská je pro tebe kurvisko. "
Jsi opravdu skvělá.
Já jen to svý děkuju. Pro všechny. Tyhle komentáře se dobře čtou, že...ale neumím na ně odpovídat. Nevím, co napsat. Přihlásím se, odhlásím a stejně nevím. :o) PS Jestli jsou z lítosti , tak raději nic...
jj, neskutečný, krásně děsivý ... kdyby to nebyl život. Kdysi jsem četla knížku od Kinga ... celá jedna magická hrůza - mám ji i tu.
Někdy se bojím, že tě v noci uvidím obcházet ... :) Nemaž ji, prosím, zítra si ji někam zkopíruju.
Příjemně vyvolá husí kůži, ačkoli je velmi silná jiným bež veselým způsobem, zasáhla. Děkuji za zážitek při přečtení. Dovolila jsem si o samotě přednést si ji nahlas.
Nezapomenutelná.
Vložila napodruhé, že. Tu první z ruky. Děkuju!