Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seremake třetího jara
Autor
Philogyny
Je to pláč?
ne
jenom tabu
kuna s plisovaným fiží
a
když se blíží
přetře si rty karmínovou rtěnkou i špičáky
já taky
pod střechou s žebříkem a hákovými kříži po Němcích
potichu
celou tvoji chuť
šmejde jeden zatracený
natahuješ ke mně ruce
jaro
to jaro křičí pípá pěje ódy vrže skřípe pění v pípě potoka to svý ještě
ještě ještě
pusť na slunce déšť
než se vypařil
kapkou po kapce
šmíroval moje tělo vodou spletenou v bič
/tvářil se že mi sluší/
lezl po kolenou mával ptákem plným chtíče
celou tou touhou co nikdy nikdo nevysuší
rozhoupal smyčku okolo krku ušitou z kázání a někdo na ni nalil mešní víno
smyčku přes kterou rouhám se do živýho
smím prosit?
Tak ukaž mi ho
13 názorů
Jo.
Ale...
Není to nikdy stejný!
https://www.youtube.com/watch?v=1KDs7H5WTPQ&ab_channel=Souda
Tohle miluju.
;)
pro Benetku
Tak si pusť obchodníka s deštěm...dneska jsem v něm šla les. Dělkuju.
pro Marcela. K.
Taky tě čtu. Někdy nepíšu, ale to neznamená, že nevnímám a nepamatuju si. Mámu mám teď pod jabloní. Bzučí tam včely, měla tu zahradu moc ráda. Sedávaly jsme spolu na lavičce. Káva, zákusek a ticho. Tak jako kdysi s tátou. Když člověk miluje, nepotřebuje mluvit. Všechno je už dávno řečeno. Chtěla rozptýlit popel a já na to pořád nemám sílu. Piju s ní tu svou kávu a vedu monolog. Dneska na nás pršelo...
Je to syrové. A někdy stravitelnější, než lidské jídlo. Někdy i chápání. A já děkuji.
pro law, dneska vypadnuté vajíčko z dutiny hnízda, takže skořápky, zavětřila jsem kukačku, podle barvy...fotila jsem...a ono to někdy vyjde nastejno. :o)
obdivuju ty tvoje drsné obrazy ( i ty zmáčené), jak to dokážeš z hlavy přenést...jo čtu tě ráda
jaro :) divoký peří, maně spletený hnízda a pod tím vším nakonec vypadlý holátko ... ten kdo přežije jaro, smí dál :) Divoká dneska