Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte semé... a mé ...a mé
Autor
Marcela.K.
sedíme spolu v mechu
do předloktí mě právě kousl mravenec
doufám
že umřu dřív než ty
už bych to nevydržela
mezi korunami smrků
hledám bílé znamení
kapesník
kterým nám bábinka mávala
na rozloučenou
vlak nás odvážel domů
končily prázdniny
a my se s maminkou vykláněly z okna
dokud ten bílý obláček
nezmizel v zatáčce
vracím se už jen v myšlenkách
vyhnálov byl mým královstvím
stačilo vyběhnout ze dveří
strání až k lesu
už je vidím
tři bílé beránky v modré trávě
co si nosím v košíčku?
- jsou tam mé ...a mé...a mé
víc vám nepovím
8 názorů
LadyL, ale já v tom mechu seděla teď - dokonce s manželem :-)
Takže to není jen o vzpomínkách - to jsem si jen zapsala tu chvilku našeho povídání...
To je hezké takhle psát, když je na co vzpomínat
... ale někdy je fajn vytvořit nové vzpomínky právě teď,
abychom mohli vzpomínat i na dnešek ...
Marcela.K.
před 2 měsíciAlegno, dík pochopila jsi to správně ;-)
" jsou ta mé ...a mé...a mé"- nemá být jsou tam? ... a možná jsem jen nepochopila, pak se omlouvám
Jsem je zkoušela - vloni. že jestli jo - ať mi dají znamení. Daly, holky moje zlatý. Nikde nic a najednou dva hříbky - jak namalovaný :-)
silný a měkký slova, nejde se vrátit, tak si jen malujeme - a v bílém obláčku celý svět :)