Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pod hradbami

08. 05. 2025
11
11
269
Autor
Umbratica

 

Hrad vypálili.  Vichr rozvál popel,

nic nezbývá už v lidské paměti.

Jak jiskry v kouři slůvka uletí,

dost bylo mýtů...  Nikdo nevykope

 

a neposkládá ze střepů a zlomků

kus příběhu, spleť temných osudů.

Co ze mne zbude, až tu nebudu?

Prach!  Jako z dávných mrtvých bez potomků

 

pod sutinami dobytého hradu,

jenž odhodlaně, čestně bránili.

Smrt...  Jako by to bylo před chvílí:

dav útočníků, na roh kdosi zadul...

 

Teď na hradbách se černají jen vrány

a do podzimní mlhy krákají.

Ten jejich "zpěv" se nese po kraji,

i po staletích jitřit bude rány.

 

 

 


11 názorů

Jamardi
před rokem
Dát tip

Působivé.

Když zakráká havran, objeví se myšlenky na něco temného, když jiný zvuk, tak jiné myšlenky. Bez ohledu, co se skutečně stalo.


Umbratica
12. 05. 2025
Dát tip

Kočkodane,

jen zatvrzelí lidé něco dokážou. Měkoty a srágory se jen zbaběle zařadí do davu.

Když máš svou vlastní víru, nikdy se nenech oblbnout misionářskou mafií.


Kočkodan
09. 05. 2025
Dát tip

Um, i Pod hradbami jsem četl. Jestli já náhodou nejsem zatvrzelý... ;-)


Umbratica
09. 05. 2025
Dát tip

Rhodesie,

já už poslední dobou opravdu ale opravdu nevím, co je "mistrovství". Že by to byla básnička oměněná osmi tipy?


Umbratica
09. 05. 2025
Dát tip

Mirasi,

pochopil jsi to velmi správně: každý z nás může být hrad. Ale rozhodně jen málokdo hradem skutečně je a je schopný bránit svou pravdu. Většina lidí se okamžitě podřídí agresorovi, například "zlému králi", dobrovolně se vzdá a spustí padací most, ať po něm může se vší slávou dobyvatel na koni doklusat na nádvoří.


Umbratica
09. 05. 2025
Dát tip Benetka

Benetko,

na litwebu pana Kaleckého to zkusím. Z Písmáku odešli prakticky všichni mí někdejší příznivci, takže se pokusím získat nové čtenáře. Žádné iluze si v tomto směru ale nedělám. Sociální život se přenesl na velké egocentrické sociální sítě, takže náš pokus oživit mrtvý litweb bude jen tragikomický donkichotský pokus resustituovat cosi, co už není životaschopné.  Jak ráda bych se mýlila!


Umbratica
09. 05. 2025
Dát tip Benetka

Zajíci,

i když nedaleko mého bydliště jsou hned dva hrady, jeden dokonce poměrně významný, tohle není básnička o historii. Jde tu spíš o hru symbolů. Mnozí z nás jsme celoživotně bránili nějaké postoje a ideály, ale život nás převálcoval, válku vyhráli naši nepřátelé, převládly zcela opačné postoje a ideály, než jsou ty naše. Náš (možná statečný) boj už absolutně nikoho nezajímá. Neexistujeme. Znamená to, že odvaha a statečnost už nemají naprosto žádnou hodnotu? Pro lidi rozhodně ne. Možná mají nějaký význam jen pro karmu. Křesťan by řekl: pro Boha.


Rhodesie
08. 05. 2025
Dát tip Gora

Zajímavé téma pojaté přímo mistrovsky...


Miras2250
08. 05. 2025
Dát tip Gora, Zajíc Březňák

Pravda. Každý z nás je vlastně hrad, který pomalu a jistě smrt dobývá a nakonec dobyde. Díky. Miras

 


Benetka
05. 05. 2025
Dát tip Josephina, Gora

Tak... Mě fascinuje zejména to jaká že to zcela rozdílná témata ve svých bázních spracováváš. Kupříkladu mne by ani nenapadlo napsat něco o dobytém hradu... Nuž ale... Každý jsme svůj a Tys JEDINEČNÁ! Doufám jen že na... Novém? Jiném? Písmoňovi Tě budu moct číst i nadále. Nadále. ;)


Zajíc Březňák
05. 05. 2025
Dát tip Gora

Silná báseň jako vždy. Tentokrát s tematikou "němých svědků minulosti". Archeologická naleziště dokáží dnes už vypovídat o lecčems, mnohé však zůstane navždy skryté.


Sdílení
Nahoru