Vidíš, říkal jsem ti to, tady se nemůže nic ztratit, tady jsme na Žižkově

Ale ano, víš víc, Safiáne, prozradíš mi jméno té architektky?

Alegno, nevím víc, než ty. Název Žižkovský Betlém není obecně známý, i když by si to zasloužil. Pochází od jedné architektky, která žije na Žižkově celý život.

Jamardi děkuji, ano mám 

Pěkně popsaná cesta domů. Je vidět, že to tam máš ráda.

Radovane,děkuji za čtení, vcítění se a krásný komentář 

Citlivá poezie, blízká tím, že čtenář má pocit, že už se to někde stalo právě jemu. Návrat domů, a co je tam. K čemu všemu se navrací. K prožitkům a pocitům, kde prim nehraje myšlení, ale to, co zalezlo za nehty. Nutí to podívat se ke kořenům svého domova. Svého Žižkova, který nese jen jiné jméno. A třeba naleznout taky něco, co už je zastřeno lehkým či hustým oparem.

Proboha, výtěžek, ne vítěžek, velká omluva všem, kdo četli 

Romane, spíš to "mi" tam naskočilo navíc, chtěla jsem to nechat otevřené, třeba o faráři ze sv. Prokopa ví někdo víc .....

(( Lído, nevím - neutekl kousej věty u Tvého minulého komentáře...,? :) ))

Romane díky, zajímavé vyprávění, nejsem typický návštěvník kostelů, ale je to možné mi

:) Bene neznám, ale nepochybuju 

Safiáne, nezapomněla, zase víš víc než, já, nevěděla jsem, že se tam říká Žižkovský Betlém, děkuji za rozšíření mých obzorů.

Vím jen, kde je Betlémská kaple, v Prokopské ulici v mezi dvorku, pořádají se v ní koncerty, vystavovali a prodávali v ní obrazy, vítěžek šel na začátku války na Ukrajině na uprchlíky. Jednou (možná  i vícekrát, nevím jistě, byla jsem tam jen jednou) při noci kostelů tam hráli koncert  dříve narození rockeři, někteří přijeli že zahraničí. 

Hezké, Lído :) (a zrovna vřera večer jsem, po několika měsících snad, byl zase nakupovat v LIDLu na Ohradě... :) ).

Jinak se musím přiznat, že mne osobně Žižkov (zatím tedy) nějak moc netáhne (i když ale - když se zde ocitnu - docela rád posedím na některém zdejším upraveném náměstí, ..., a párkrát jsem byl i v *kostele sv. Prokopa (na Sládkově náměstí) ).

*(nevím, jak je tomu dneska, ale slyšel jsem, že kvůli tamějšímu neobyčejnému knězi tam jezdili někteří lidé na Mši pravidelně i přes celou Prahu... :) )

::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Poznámka pod čarou:  ..je zajímavé, že když mi do Prahy přijede (třeba) nějaká návštěva z jihu Moravy, chce (větinou tedy, kromě centra) vidět Žižkov..! :)  (a ne třeba Hanspaulku :), apod.)

Alegno, zapomněla jsi na "Žižkovský Betlém"- nádherně poskládanou zástavbu stráně nalevo od Památníku, jdeš -li od Ohrady.To je opravdu něco. Tam se vždycky rád zastavím.

Janičko, díky za vzpomínky, vím, že už Vesuv taky není, ale na setkání s tebou vzpomínám ráda, bylo to milé a hodně veselé, dost jsme se nasmály. Židovské pece - park je už delší čas nově udělaný, ZŠ Pražačka stále funguje a z Ohrady je stále hezký výhled :)

Liduško, díky :-))). Také ráda vzpomínám na naše setkání ve Vesuvu v Karlíně a na krásnou kytici, kterou jsi mně dala :-))). Jinak Vesuv už je také minulostí, skončil v roce 2015. Při svých vzpomínkách na Žižkov jsem zapomněla uvést Pražačku, kam jsem chodila dva roky do školy, a ještě ruiny bývalé kolonie Židovských pecí, kudy jsem občas procházela cestou ze školy (do školy jsem jezdila tramvají, tenkrát tam jezdila 16, která končila Na Vápence u žižkovské vozovny). A ještě musím zmínit Ohradu s krásným výhledem na Palmovku a Libeň - to byly další moje dalšé procházky v mládí. Zajjímavou dominantou na kopci byl plynojem "balon", ale ten už patřil k Libni. 

Kočkodánku, už jsem si myslela, žes na mě zanevřel, nebo tě cosi důležitější odvedlo od Písmáku, však dobře víš:  Komu dílo neokomentoval Kočkodan, ten jako by nic nenapsal :)

Možná sis, Lído, říkala: Hurá, konečně mě ten opičák přestává pokaždé bombardovat těmi svými komentátorskými výšplechty a výplody. V tom případě pro tebe žel – není tomu tak. Já i tentokrát krátce po zveřejnění něco napsal, ale možná se to cestou ztratilo. Nebo jsem se dopustil chyby při odeslání.

Vidíš, tak jsi ani tentokrát nakonec neunikla z mých spárů... (Přesto neztrácej chuť do života.) mrk

K3, slovo opravdovější to vystihuje .... ještě poloha Žižkova má jednu velkou výhodu, k Prašné bráně se pěšky dojde během několika desítek minut, záleží na tempu :)

Možná právě proto je to tam opravdovější.

Janino, Žižkov pro turisty není moc zajímavý, snad jen věž televizního vysílače  a Žižka na Vítkově, ale je tu spousta (zatím) zeleně, vyhlášené hospůdky, žije tu dost umělců, nebo tu mají alespoň ateliér ..... Jsem se nechala unést :)) . Moc mě potěšilo, žes cítila tu atmosféru, děkuju 

K3, souhlasím, Praha je krásná všude, čas jsme bydleli kousek od Národního divadla, přesto Žižkov má pro mě větší kouzlo

Žižkov moc neznám, ale Praha je krásná všude i v té všednosti. Pro radost super.

Goro, děkuji za milý komentář

Pěkná báseň, přibližující atmosféru místa pohledem a postřehem básnířky - navrch dobré komentáře. A v samém závěru síla jistoty.

Kolikrát to šlohnuté bývá nejlepší, že, taková tichá radost...

Phil, nadpis - tu větu jsem šlohla, šla jsem kolem, když si dva dělnící povídali přes ulici, toho druhého jsem neslyšela, jen toho, co byl na mé straně, co, řek´ se mi moc líbilo :))

Bene, nojo Žižka, mlčí a kouká majestnátně z výšky :)

Nevím proč, ale zase i nadpis, moc se mi líbí. Je to vlastně taková brož k básni, mám pocit. Teprve pak je celá a připravená vyjít... :o) 

vesuvanko, tolik se toho změnilo, těší mě tvoje vzpomínky a kladný vztah k Žižkovu a jsem moc ráda, že jsem se mohla s tebou potkat a vidět tvoje obrázky, i když to nebylo na Žižkově, ale v Karlíně ve Vesuvu :)

Dady, ty vzpomínky ti moc přeju, osobně jsem nikdy neměla tu čest, ráda jsem četla jejich texty, uměli oba, Honzyk i Ferry, no jo Žižkováci  :)

Haničko, krásný komentář, díky za něj 

Pravdu máš, tady se krásně prochází, Maruško, zvláště, když je kam se vrátit  :)

Liduško, báseň je pěkná, potěšila mě a připomněla dávné procházky po Žižkově, který mám moc ráda - Vítkov, Parukářka, Koněvova, Olšanské náměstí a nákladové nádraží, které už bohužel bylo zrušeno. Mými posledními a častými zastaveními na Žižkově byla kočičí kavárna Kočkafé v Bořivojově ulici, která je bohužel už také minulostí a zůstává jen v mých vzpomínkách...

vzpomínám - před Honzykovým domem mě čekal, Honzyk, chytil mě, zvedl a zatočil se s dadikem :)

kdys

Honzyk...

a Ferry

tie dve slová na konci...v nich je všetko...krása i bolesť, láska i slzy, ale hlavne, že (ešte stále) je...je kam sa vrátiť...

prechádzky sú fajn ... s výhľadom na 'domů'***

Evženie, musela to být nádhera. Vylezla jsem jen na Vítkov, taky pěkný, kvetou kaštany a pustoryl a začíná kvést černý bez, zato po květech šeříku už dávno ani památky, ale mirabelky jsou už veliké, asi už budou dozrávat. Krásně se dýchalo ....

Bene, mimina stále lezou po věži, ověřily jsme s vnučkou 2.5. ..... jo a Honzyk nastálo chybí

Vyšli jsme z lesa na velikou louku a dívali se z Lužických hor na České středohoří. Po studené frontě bylo vidět tak daleko, až se tajil dech. Tam venku je to tak nějak jiné. Krásnější.

Danny , to mě těší, díky

Čudlo, jsem ráda, že se líbí, díky

Hezké.  Líbí.  /*

pěkně to graduje, tip