Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKurz akvarelu
Autor
Jednapoetka
Jsem plátno
na kterém se blýská
do bouřkových mraků
a vlhkou zimou
těžknou pláště funebráků
pomaluj mi duši temnou
dokud nezapláču
v provazech deště
pak možná utiším se
ale ty maluj ještě
duši věrnou lehounkou
jak pírka ptačí
jen trochu modré
to úplně stačí
a až utiším se
maluj slova
která ke spánku ukládají
a nakresli mi oči
jinak nic jen ať usínají
7 názorů
Ahoj. Přání duše, která vybledla pod tíhou života a stala se temnou. Touží, aby ji někdo znovu vybavil a pohladil štětcem lásky. A když už je znovu barevná, chce namalovat oči, které může zavřít a v bezpečí odpočívat. Moc hezké. Mě to také přidalo pár barev na duši. Děkuji a sladké sny. Miras
Evženie Brambůrková
14. 05. 2025To je na pohodu.
Jednapoetka
13. 05. 2025Děkuji, že jste se zastavili...:-;
Nemám odlišný pocit od dívek přede mnou.
A obzvlášť mne zaujala ta zmínka o oděvu pracovníků pohřební služby.
k tomu asi ťažko niečo dodať, iba to, že sa mi to páči.