Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seU posledních vrátek dohrál kolovrátek smutnou píseň svoji, kdo chce, ať se bojí
Autor
Alegna
38 názorů
převlečený, nedošitý rukáv a peří má přísný zákaz. nepadat
protože má černé oči
Pusík je moje srdeční záležitost. I když jsem ho poslala někam. Tak je. pořád
Zeanddrich E.
před rokem
... .
(Lído :), již dlouho se chystám na Totemu.cz přehodit si tu fotku u jména :) . - Nelekej se - tohle tam nejsem já...! :) - Já jsem totiž ještě daleko škaredští... :):) ).
Zeanddrich E.
před rokem
... .
(Lído :), již dlouho se chystám na Totemu.cz přehodit si tu fotku u jména :) . - Nelekej se - tohle tam nejsem já...! - Já jsem daleko škaredští... :):) ).
Romane zní to zajímavě, přiznávám, jsem stará konzerva, nějak se mi nikam moc nechce, ale nakouknout můžu, třeba, a třeba i víc, zatím sama nevím, uvidím, možná tu opravdu budou Písmákové :)
Zeanddrich E.
před rokem... .
Lído, Totem.cz má navíc tu výhodu :), že je zde možno zanechávat komentáře pod příspěvky i bez registrace :) (a tedy bez přihlášení... :) ).
(( - Pro autory je zde ovšem hned celá řada výhod, které jsem (zatím tedy) jinde nepotkal (pro mne dnes asi především velice přehledná archivace i několika tisíc příspěvků do hloubky od roku 2004 tuším :) - na jeden, či na dva kliky přehledně v kolekcích, ...., po stránkách, dle žánrů, či časově - a to i včetně náhledů... :); a pak také třeba hromadné přehledky komentářů svých i cizích i mimo příspěvky, ..., čtyři možnosti vkládání příspěvků nejrůznějího druhu, ..., atd., apod. :) )) .
Zeanddrich E.
před rokem
A mimo jiné - čeká tě zde i *Pusík ve své dávné, originál podobě... :):) !
Už je ale docela krotký, až milý :):); věk - a s ním přicházející rozum - prostě nezastavíš... :):)
Zeanddrich E.
před rokem
Lído, snad zveřejním, tady asi už ale ne :) (přijď se někdy podívat na *Totem.cz...! :) )
*((vím, že se zde na Písmáku.cz - tuším někdy v lednu - mluvilo dost nepěkně - a já jsem s tím tehdy, více méně, souhlasil...; pak se ale dne 07. března t. r. na Totemu objevil oznam správce M., který začínal asi takto:
Ahoj, dnes jsem přehodil Totem na jiný server, abychom ho mohli pak dále rozvíjet...,
a já mohu dnes konstatovat, že se od té doby (nechtěl bych to ovšem zakřiknout...!) Totem.cz začíná znovu zvedat... :) ))
Romane, díky za čtení, doufám, že karikaturu tady zveřejníš
((mimochodem, zrovna na korespondentující téma jsem včera v noci zkomponoval jednu mou karikaturu... :) ))
Jj, Lído :)
(nedávno mne třeba zaujal elán Jana Saudka, který slavil svých devadesát let :) )
Ale J.Ú., je to tak, čas nezastavíš, nezastaví nikdo, jen ho můžeme každý jinak vnímat, myslím, že máš krásný věk, tedy ten tvůj pro mě tehdy krásný byl :)
Pěkně napsané Čas prostě nezadtavíš.
Dřív jsem býval všude nejmladší, teď už jsem holt pardál postarší...
tatam, jojo proměny člověka, vždycky si říkám, jak mě může někdo poznat :) , ale docela mě zarazilo, kolik spolužaček si bylo stále podobných, přiznávám, jednu jsem nedokázala rozklíčovat :)
tak jo, ještě budu točit klikou, Dead or Alive je pro to jak dělaný :)
Liduško, moc pěkně napsané, nejvíc mě zaujala poslední sloka :-))).
Alegno, úplně ti rozumím, svět kolem děsně frčí ... na poště mi minulý týden jedna stará paní za přepážkou říkala, že si mě pamatuje, že se mnou chodila do první třídy. Ty proměny jsou matoucí a úsměvné. Umírání divné. Pořád se divím. Ale zatancuju si ráda :) Ještě chvíli toč kličkou. Máš tam osmdesátky? - Dead or Alive? :))
Lído, mezi sešlími jsi určitě nebyla ta nejsešlejší.
Jsem moc rád, že tě nepotkal smutný osud zmiňovaných spolužáků. Ať si tvoje hlava, srdce a nohy zatancují se životem ještě hodně čardášů,rumb a tang. Nebo (přinejhorším?) ploužáků.
dada, samotnou mě ta záplava slov překvapila, to mi není vůbec podobné :)
tatam, určitě se neboj .... vím, není moc veselé, co jsem napsala, člověk si žije a čas běží, aniž jej vnímáme, pak se najednou setkáš s vrstevníky a slyšíš růné příběhy ..... většinou se bojíme o naše blízké, když jsem pěčovala o manžela, který byl na mně závislý, tak jsem se bála, abych neumřela dřív, než on :)
Janino, tleskat do rytmu je moc dobrý způsob, jak žít a dožít se :)
Říkala jsem si, co to je...proč to takhle divně ...kostrbatě
pak jsem si přečetla komentáře
aha
nebojíš se :) A já nevím, jestli se mám bát -no, kdo by furt dokola chtěl poslouchat kolovrátek ... stáří je výzva a velký nevyžádaný dobrodružství. Jdem do toho!
Phil, díky, inspirací byl sraz z ekonomky po padesáti letech (není to tak moc let, jen to nesmíš vyčíslit), bývalo nás ve třídě dvacetdevět holek a tři kluci, jeden z těch kluků je na vozíku, stará se o něj manželka už asi dvacet let, chtěla ho přivézt, ale nebylo mu dobře, mimo jiné má i oslabenou imunitu, tak nedorazil. Další část je o spolužačce, která byla premiantkou, šlo jí všechno snad samo, jenže trpěla depresemi a skočila pod vlak a další zase o mojí spolusedící, těšila se na sraz, nedočkala se, v lednu podlehla rakovině, nějak to ve mně bublalo až .... teď nevím, jestli jsem to měla takhle ......
Jinak se nás sešlo docela hodně, veselé babky plné energie