do řeči zatéká zpod slov

Možná ty tvoje viz Iva, já z té fotky houby vidím, že, jenom mi přišla povědomá... :o)

Marcel, datlík tříprstý. Jedno mám v bibli. :o)

Nejspíš strakapoud velký. Teda ta pírka šiškovatá 

Ty bys to mohla vědět. Pod smrkem bylo tolik těhle peříček, Nevím proč, ale byly krásný :-)Jsme si pak s Edou hráli...ale je to z loňska.

Taky furt čumím do nebe. Kdysi, jak jsem byla malá a umřel mi děda Fnatišek, tak mi řekli, že je v nebí. Pořád koukala nahoru a viděla i ten kočár s koňmi, co ho vezl. To se ještě bezpečně pamatuju. Zůstalo mi to...:o) Děkuji. 

Ty pokosené košilky nebeských rukávů... prostě to nechápu, jak to děláš, vždy mě něčím roztáhneš oči dokořán...

Janino, včera to s tím lísáním přehlala, opravdu jsem byla durch a připadala si spíš jako vodník. Děkuji ti.  :o)

To je prostě nádherný, jak se k tobě příroda důvěrně lísá... a řeč taky, ta ti jde přímo na ruku ;) Ještěrka - ještě ráj... Ťapu po špičkách a nestačím se rozhlížet.

to už se mi dlouho nestalo :D 

pro law

Děkuju! Já dneska z lesa zase s bouřkou, ale promokli jsme všeci čtyří až na spodní prádlo... :o)

ty mravence mám asi od tebe ... :)

tenhle kousek je nejvíc ...

když vstoupíš po vlně
nesmírně jemně zatočí hrdlem
ustřihne kousek země
ustřihne ze mě

...

a prší krásně :)

Lído děkuju. moc

tvoje slova, netradiční slovní spojení vytvářejí v mých představách kouzelné obrazy, místy rozumím, místy se nechám jenom spádem slov nést