báseň bez tanečních rukavic

Jo - sova , ale dnes jsem vstala jako skřivánek :-) a šli jsme na houby, pak nás vyhnal déšť, ale smaženice byla ;-)

Janino, taky tě mám ráda. :o) 

Lído, buď je tu někde v nějaké verzi, na kterou jsem zapomněla a nebo někde psala komentář jako odezvu k básni. Já si to považuju, že si pamatuješ. moc  :o) Už víš...

pro Marcela

Taky jsi sova? Já už teď nedobrovolně i skřivan, Chad vstává brzy. před chvilkou zvracel, tak nevím...byla bouřka, stihli jsme dojít domů, ale byli hotoví všichni tři z toho vedra. Tak zatím... :o)

Byla to ta mlha, co ve mně vyvolala pocit, že už jsem četla a taky ten konec a co je ještě divnější i ten tvůj komentář o mlze a strachu je mi povědomý :)

dnes ráno - sova v lese ;-)

Já ty tvoje lesní miluju...i s myšma :-)

pro Alegna

Tahle ještě nebyla nikde. Ale o myších píšu často a mám v jednom textu prošla laň, prošla laň...tuším. 

Ono to pak splývá dohromady, že. Děkuju moc za čtení , ráda tě vidím., že žijem... :o)

pro Zeanddrich E.

No jo, moje milovaná čezeta, bez té ani ránu... :o) Kdysi jsem střelila na divočáka a on nikde.

To mi bylo divné, málokdy minu. Sbalila pušku, seslezla, odjistila a šla. Nic. Popošla ven z lesa a on tam stál na kraji a koukal na mě. Já na něj... a tak děkuji. :o)

pro Law

Tenkrát jsem měla poprvé strach a měla pocit, že chci jít domů. , Hned.

Zvedala se u potoka, viděla jsem, jak roste a pak šla směrem ke mně. Měla neodbytný pocit, že jsou tam mrtví, nevím proč.  Pak si uvědomila, že jsem poprvé a asi naposledy viděla, jak se rodí mlha. Děkuju za pocit. :o)

Tuhle jsem už kdysi četla, jako u většiny tvých básní ve mně zůstal pocit, který vyvolala

... .

(Je to zajímavé, Phil; mne také - hned po rozkliknutí - uhodila do očí ta puška (i s batohem; ale ten až na druhém místě... :) ) 

...dala si na záda batoh a pušku 
slezla po žebříku do tmy 
kostel odbíjel pořád dokola  
dvanáctého apoštola ...   to je tak krásně nebezpečný :)   - strach není skrýš pro život - hm, tak to mi pověz :)