Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOdpoledne v parku
Autor
empatie
Slunce svítilo z domova -
home office -
mraky měly nebe jen pro sebe,
stýskalo se jim,
vítr si s nimi hrál na honěnou,
stejně se rozplakaly,
začalo barevně pršet,
déšť mě celou smáčel,
podivný suchý, barevný déšť.
8 názorů
Radovan Jiří Voříšek
26. 12. 2020první verš je pro mě vyjádřením toho, že doma je ten zdroj slunce, (jak taky jinak, když Z něj svítí)
mraky byly na nebi samotné, bez toho slunce, které máš při home offce doma.
to že se rozplakaly může být jedno, to se děje venku, ne doma, proto se trochu divím, jak se dostal ten byrevný déšť dovnitř
takže když to shrnu, home office velice chválíš
konec mi přijde skácelovský, to není špatné
Je hezké, když slunce svítí z domova a přeju ti, aby ti to vydrželo. Tip.
veršům nepotřebuju zrovna rozumět, stačí mi, když vyvolají pocit a to se ti povedlo***
Nic se neděje, jsem ráda, že se ptáš. Jen jsem chtěla říct, že práce z domova je spíš k pláči než k úsměvu. Děkuji za kritiku. Zdravím Tě.
Sal Paradise
27. 11. 2020Co si tím chtěla říct? Dobrej pocit na HO, surrealistická obloha nebo...? Nic ve zlém, jen se táži ;-)