VESELE JEN VESELE II (vlastní zážitky ze selských dvorů)

Básnička o zvířecích zážitcích z venkovských dvorů a zahrad, v pracovním úsilí architekta na nich něco pozitivně změnit. Majitel-zákazník mívá jiný názor, jako jeho domácí zvířata.

-

Návštěvy pracovní zdejší,

mívají různý charakter.

Srážky větší, jindy bleší,

dle toho, jaký vždy aktér.

-

Jednou i malý pes mě kous,

nebo se jen snažil strašit.

Já vetřelec, pro něj morous,

i z boudy "boudu začal šít".

-

Také vlčák vystartoval,

však zarazil se před nosem.

Kamenný pohled kvitoval,

a sklapnul před ním na zem.

-

V jiném dvoře zase kohout,

páni, ten měl ale kuráž!

A chtěl se i do mě "obout",

já připraven byl, jako stráž.

-

Jinde prase zahrozilo,

že hlad mít v chlívku nebude.

Rozbije ho, pro své dílo,

až celé z toho rudé.

-

I přišel záhy hospodář,

a utišil ten rámus.

Poručil: "hrnečku vař",

a z prasátka zas větší kus.

-

Či roháč chlupáč přidupal,

ale zůstal jako beran.

Já mu jen okem pozdrav dal,

a žádných nepocítil ran.

-

Já jsem totiž také "beran",

a stál tu jako přibitý.

Pohledem skopec pokárán,

takto, ho přešel boj lítý.

-

I kravku si hned ochočím,

když zabučí, také bučím.

Čím to jen může býti, čím,

že by snad tímto trikem mým?

-

Též zasyčel na mne houser,

jenom jako pouhý strašák.

Hele, ty se nep...r,

já pomyslel si tak.

-

Kdo nám tady ještě zbývá,

kočka uteče a ječí.

Koník někdy hlavou kývá,

a ta koza, ráda mečí.

-

Husy, kachny, holubi,

králíci a perličky.

I páv se někdy pochlubí,

slepice běhají kličky.

-

Hmyzí havěť problém bývá,

včely, vosy, ovádi.

Co závěrem ještě zbývá?,

komáři na nás dovádí.

-

(15.2.2016, upraveno)

---