Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSvatojánský večer
Autor
Kaj
Za okny se modrá šero
rozsvěcí se první hvězda
voní tráva a prostor
Všude okolo nás
dopadají neviditelné nálože ticha
z detonací oněmuje neživé
Sedíme spolu
na nízké lavici
opíráme se o peřiňák
voní tmavým dřevem
nese lampu
Vyvoláváš ve mně
krásné dojmy
šeptám Ti je
hladím po vlasech
neuhýbáš
Tvůj pohled
široce otevřených očí
se zastavil jako srna v bezpečí
Dívám se jím do Tebe
po jakých cestách
kráčíš v myšlenkách
když poslední spoj odjel
a my zůstali zde
kde máme všechno
13 názorů
Milá Morticio,
zájmena jsou vždycky nešťastná (Zdeněk Pinc). Já to zde ale nemohu vypustit. Dívám se nejen svým pohledem, ale i jejím. Ten její mě vpouští dovnitř.
krásný víkend
Kaj
Morticia Adams
11. 11. 2021Líbí...ale nelíbí slovo "jim" ve větě "divám se jím do tebe"... Čím (asi pohledem?), ale zní i vypada to divně. Vypustila bych to. .. *
Na této básni mi vadí verš dopadají neviditelné nálože ticha.
Napsal bych místo toho jen vybuchují nálože ticha
Celkově se mi ale text líbí. Tip.
Zeanddrich E.
24. 06. 2021Je to hezké:)