Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKam slunce nechodí
24. 03. 2022
15
13
349
Autor
Debbi
Usnula jsem spánkem,
který konce nemá,
ztratila jsem oči,
uši… a jsem němá.
Oblékli mi šaty,
založili ruce,
uzavřeli víko
zámkem po záruce.
Na rakev mi dali
věnec z rudých růží,
už nemusí vracet
ten, kdo mi snad dluží.
Není na tom světě
lůžko trvalejší,
nežli chladná kobka
na hřbitově zdejším.
Místo jednou pro vždy,
než mé kosti zetlí
v přítomnosti vrby
se smuteční větví.
Ticho, klid a přítmí -
to je teď můj osud,
co mi bude chybět?
Nic… tak jako dosud…
13 názorů
Promiň asi budu za šťourala páč mi přijdou některé rýmy kostrbaté ale_! Jako celek je to fajn a to i díky závěru... ;)
Mně taky připomíná Erbena... zručně napsané dílko se zajímavým rozuzlením.
Zrýmovat i první a třetí verš ve všech slokách, a v přesvědčivém obsahu, to už by něco bylo.
Zrýmovat i první a třetí verš ve všech slokách, a v přesvědčivém obsahu, to už by něco bylo.
Radovan Jiří Voříšek
24. 03. 2022jé, to je dobrý, i průměrný melancholik si v tvém dílku nějakou tu radost najde