Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDen pro mou mrtvou lásku
Výběr: Print, Albireo, hippiesanda, Notreal, dlhagi
17. 07. 2002
56
3
9455
Autor
Carodej
Je skoro půlnoc a z kostela zvon...
Zamrzlé ledohory
vzpomínek
odklízím prořídlým sítem
(pod krkem držím depku)
Marně. Jestřábí křik
v odrazech
vibrace třou si dřík
o moji bílou lebku.
Rozkopala jsi naše
iglů
s teplým ohněm
sníh prská v plamenech
Bitva co nemá vítězů
jen poražené
a poraženější
(tak mne umřít nech)
plakal jsem do tvých očí
raněná zvířata
co si z lásky rozdírají
rány.
Až oči vyklovou nám
vrány
tak poznáš
že mýlit se je lidské
ale
tohle poznání nedokáže
odvrátit katastrofu
kterou jsi způsobila
kdybys to aspoň nevěděla!
ale ty jsi zcela
sladkobolně ovdovělá
vlastní slabostí.
A trháš maso od kostí
a pářeš stehy vztahu
v zornicích výraz vrahů
co zabili vlastní dítě
tak ze mne pářeš nítě
a mísíš naše slzy
co z toho
že tě to mrzí?
A to si nevěděla
že děvka sukně zvedá
smrtelná bledost čela
to odpustit se nedá
a děvka pláče
nad princeznou
co umírá jí v klíně
po tvářích
kutálej se líně
výlisky špíny,
bolu
vzdoru
tý lásky cos mi dala
a pak shodilas mě
dolů
odřízlas lásko
kus vlastního těla
vím to
víš to
tohle je, co jsi chtěla?
3 názory
Takze carodeju, za rytiera ta pasujem!
Mecom svojim ukladam ti na plecia
bremeno tipov a vyberov
jedno kvoli basni krehkej milostnej
a druhe - riect sa da skrz hrdlo stiahnute
na kar dna pre tvoju mrtvu lasku......
Sukot...bylo to samoúčelné pouze v tom smyslu, abych někam mohl vykřičet svou bolest.... tenkrát..
díky všem!
mno, jen doufám, že to kamaráde nebyl kalkul;) a šlo to ze srdce jak úpěnlivě tvrdíš, protože to bylo tak okatě a přesně zacílený na ženskou část populace, že tvůrci reklamních kampaní by se od Tebe mohli učit
jinak samozřejmě výborný
hippiesanda
14. 04. 2004
Velmi otevřené, velmi bolestivé, velmi bolestínské, velmi samoúčelné. Velmi zasáhlo.
úžasný a víc než to,todle vyjádření se ti moc povedlo,právě prožívam takový peklo a tahle básnička mě teda dooost chytla u srdíčka,seš fakt dobrej
Navždy_Tvůj
18. 06. 2003Navždy_Tvůj
18. 06. 2003
Pokaždé, když čtu něco takového - jsem schopna vcítit se do duše toho druhého. Vím, že toho nejsem schopna na 100%, ale i jedno procento je v tuhle chvíli dost. Tolik z toho řve bolest, vztek, smutek - až mi to rve srdíčko.......
misty suprovy obraty a slovni spojeni... ale myslim, ze tohle je na "no comment"... tichy tip...
Ahojky, na tvoje básničky jsem narazila jen tak čistě náhodou, když jsem měla zase jednou(jako skoro pořád:), chutˇ si něco hezkýho přečíst...a....když jsem našla tebe..,tak jsem byla úplně, no, jak to říct...mimo:), tvoje básničky jsou fakt nádherný a tahle...za tu ti moc děkuju, protože myslím, že přesně vím, o čem to je...,prožila jsem si něco hodně podobnýho, akorát to nebyla chyba ani jednoho z nás, ale prostě asi osudu...Takže ještě jednou mooooc díky, snad to už je dobry...tip
Uplně náhodou jsem si to stáhla,takže jsem měla čas se do toho v klidu ponořit a pochopit slova...Jestli jsem to správně pochopila, muselo to být pro tebe těžký... nechci ji obhajovat, na to nemam právo, ale snad ji chápeš...
Ale klaním se až k zemi za způsob, jak si to zhmotnil!!! Mohla bych to číst znovu a znovu a nejen že příběh sám o sobě hodně chytá, ale nádherně plyne...
***
TIP, čarodějíčku, je nádherný, že ty emoce umíš tak krásně vypsat. :o))) Jsem dojatá.
Papulipida
06. 08. 2002Blaznivkaaa
04. 08. 2002
ten konec se mne dotýká víc než celý proud slzí předtím... je takovej... Seifertovskej
"tý lásky cos mi dala..."
je těžko kritikovat nekritikovatelné...
bylo by mnoho co vytknout, to sám víš, ale tady pro to není místa. zbytečně dělat z divoké peřeje bolesti předpisově zregulovanou řeku...
aj...mě se ta upřímnost z toho někam ztratila...ale přečetl jsem si to s radostí:)) (rád)
Blaznivkaaa
20. 07. 2002
Carodej - moc jsem toho od Tebe zatím nečetl, ale i tak Ti za tohle dílko děkuju - je moc dobře, že jsi se s námi o tuto ''bolest'' podělil. Hodně mě to oslovilo. Je to napsáno city.
upřímný
*TIP*
Petr_Palkowski
19. 07. 2002
Nejdřív obsahově: Nechápu sice, proč sem rvát Medvěda, ale co... ;o))))))))
Je to dobré, silné, plné, líbí se mi to, moc, tématicky uzavřené a čisté. Juch!
A vteraz ťéchňyka:
Mno, co k tomu říci, připadá mi trochu hodně slabá, "depka" hned v prvním partu je šíleně okatá, celkem podivná forma - něco mezi rýmováním a nerýmováním, nevím, o co z toho Ti šlo? ;o) Dítě/nítě - Cimrman, slzy/mrzí - ójé, tak ohraté!, klíně/líně, těla/chtěla - ach, jak skvostný je absolutní rým ;o))))
Má to skvělý potenciál, ale pokud ho mecháš takhle nevybroušený, ztrácí efekt ;o)))))
Pá a měj se ;o))))
m.
Prokletí - tahle báseň vznikla v noci z čiré bolesti a to, že tam jsou občas rýmy je jen to, že dokáži i v zoufalství občas uvažovat v rýmech:) Ale nijak jsem to nečesal a nebudu, duše té básně by umřela.
V největší bolesti vznikají nejlepší díla/př. u Wolkera nebo Hlaváčka/Nezoufej! Tip*
Myslím, že tohle nepotřebuje komentář. Tohle je špička, kterou se Ti bude těžko překonávat...
Nepodívala jsem se, že jsi to psal ty. Prostě jsem začala číst...když jsem byla asi tak v půlce, tak jsem se zarazila a mrkla na autora :) ha, nemýlila jsem se, ne až tak pro ten básnický jazyk (který mám mimochodem velmi ráda), ale pro ten příběh....doufám, že zvony už tvou bolest odzvonily...
....je to hodně osobní báseň a křičí na mě z ní tvé zoufalé city, marnost nad něčím krásným a ztraceným. Je to milostná poezie non plus ultra, ale taková by asi měla patřit do soukromého šuplíku :)
za odvahu to sem dát, za tvoje upřímné city a za krásné verše máš T*
Večernice - stejně tak, jako BOLEST, kterou jsem vložil včera v noci jako indispozici, protože byla úplně tím nejsyrovějším z mého nitra, je tohle výsledek něčeho pro mne tak nesmírně hlubokého, tak zničujícího a tak silného, že se s tím dokáži vyrovnat jen tak, že se s vámi o tu bolest podělím, že ji sdělím Písmákům a svým blízkým. Neumím se s ní zavřít do sebe tak, aby mi jen rozežírala vnitřnosti...
Všem vám upřímný dík, že jste přišli a vzali si kus mé bolesti.
Vyznávám se ze svých hříchů. A přiznávám... jsem vinna. Vinna v plném rozsahu.
Čaro...
Píšeš to i za mne...
Ač lesba, hladím (velkého plačícího) chlapa.
A do oblíbených... (Doufám, že to nesmažeš!)
░▒▓~_~▓▒░
«*»
Nesmažu a tohle je to nejkrásnější, cos mi napsala.... ne ty oblíbené, ne, že to píšu za tebe... ale to mezi tím.
pecado_mortal
17. 07. 2002pecado_mortal
17. 07. 2002
nenapadá mě slovo, který by dostatečně vyjádřilo můj údiv a obdiv nad krásou a vychytaností týhle básně
je mi moc líto, že tý nádheře musela předcházet taková bolest a ráda si jí taky kus (nebo klidně celou) vezmu na sebe
*!!!