Písmák Taková malá úsměvná historka..
Sedím vkavárně a hledím do němého prostoru před sebou.
Snad ani není němý ten prostor, jen mě kněmu nepoutá nic.
Pouto mezi mnou a prostorem přede mnou neexistuje, možná proto je nevnímám.
Pomalu usrkávám kávy a myslím přitom na to, jak je to mezi mnou a zdánlivě neexistujícím prostorem přede mnou, až mě zmých filozofických myšlenek vytrhne horká kapka toho černočerného nápoje, která mi tenkým proudem krápe na kalhoty.
Svět očima dítěte
Co to má ta paní na prstech. To jsou nože.
Cože. Ale ne, to jsou jenom nehty, Lizí.
Jediný důvod pro konec
To všechno kolem mě,
oplétá sítě kol a kol mého já.
Kdyby se náhodou stalo,
že by nastal den, kdy bych o všechno přišla,
Hulení
Když jednou ochutnáš,
tak už si vždycky dáš.
Miluješ ten krásnej pocit,
že jsi volnej můžeš močit,
Nepřišel
Je jedenáct a já se stále toulám parkem, dnes je TEN den a on nepřišel. Je jedenáct, a už uplynulo mnoho hodin od páté, ale já stále čekám pod rozkvetlou třešní, v karmínových šatech, s růží, co pomalu uvadá, stejně jako uvadá má duše.
Živý sen?
Zvoníííííííííííííí. Ach jo, zas škola, po prázdninách prožitých u moře, u Elišky, na chalupě a na dvou táborech se mi do školy opravdu nechce…Napadlo mě, že bych mohla alespoň první vyučovací den zatáhnout, ale zas co dělat venku, když jsou všichni ve škole. Je to ale idiotskej svět. Na co je nám škola.
Bárbínky
Namalujem víčka,
napudrujem líčka,
naneseme řasenku,
provětráme pudřenku.
Básničky pro radost
KOČKA A MYŠ,,Pojď ke mně blíž", řekla kočce myš. Kočka na ni skočila,myška střeva vyblila. (by Annie)DĚTSKÉ RADOVÁNKYDěti si hrály s provazem,udělaly si na něm smyčku,jeden z nich vyskočil z okna vena už je u andělíčků. (by Annie)PROCHÁZKAPepa šel ven,spadl na zem,má odřená kolínkaa krev kolem ramínka.