Písmák PARADOXNÍ ?
I když tě naseru ty se mi vrátíš,
kdykoli JÁ budu chtít.
Pak tvou duši obejmu a nenechám si tě vzít.
Jakkoli si umanu budeš mi po vůl,
LHOSTEJNOST
No jasně, kdo za to může.
No dobře, stáhni si mě zkůže jak hada kterej nechce přijmout pravdu
Sedíš jak naprostej pitomec vtom svým kvádru
Tváříc se jakej seš kousanec Ty ignorate mýho stavu.
EL
My, jenž obklopujeme Tebe, přikazujeme:
„Strhni konečně tu falešnou tvář
a zanech za branou Nicoty veškerou zášť. “
My, kteří Ti pomáháme nejsme spravedliví,
KOUŘ
Cítím kouř
a padající cigareta zrukou Nebes.
Kašlu na nějakej Tvůj přednes.
Mám oranžové snění,
. . .
Stále ještě sTebou bdím, doufám že Tě opustím.
Musím se Tě hnedka zbavit, vypadnout, co nejdřív se sbalit.
Chci od Tebe zdrhnout jak nejdál, to půjde.
Roztrhám všecky myšlenky a vygumuju fotky co mi na zdech visí.
30.SRPNA 2oo3
V novoluni je nas syn,
ma spasit nasi dusi,
ale ja nezhresila proti
ZADNYM
INTENZIVNE
Temne rano [chladne a cerne]
Zmitam se v krecich vlastnich tryznivych myslenek
az po samy okraj neskutecna.
Jako unavena stara kraska - citim
RESERVACE NEHA
Lodicka v pristavu
na mori sploucha.
Motylek bledoucky
a vitr fouka.
RAJSKA ZAHRADA
Nasla jsem klid a buh vyrknul rozsudek:
„Odsouzena k vyhnanstvi v raji. “
Tak ziju pohromade s kvetinami
Dycham cistou krasu
TICHE NOCNI ROZHOVORY
Pro zasmani - rekni, ze jsi Buh.
=Jsem Buh. =
Proc se tedy nesmejes, priteli.
=To neni smesne.
HLADOVI (MY)
Tva vyprahla duse touzi po sprse citu
a talentem jak od „Lolity“
poblouznit cizi nezne bytosti
daru manipulace (zneuzit a zahodit)
SKLENĚNÁ PERLO
Můj poslední vzdech do tmy
patří Tobě.
Plačtivá rána iluze a
ostrý vítr barevných snů.
ŠPETKA ZÁRMUTKU
Špetička zármutku ve mně vzrůstá
Jak semínko obilí klíčí tu klas
Zoufale vypadáš, človíčku
Zmatený
SVĚTLO (MÉHO) ŽIVOTA
Bzučí a vystihuje VŠE na červené podlaze plné cukru.
Chtěla jsem zachytit stopy, ale tys na mě vyzrála.
Ve staré kůlně půjčila sis andělská křídla
(vzpomínáš, když jsem ti je dala. )