Písmák Naděje
Naděje
Kam jsi odešelProč plamínek naděje sfouklOči plakalyVlasy do tváře splývaly
Kam Tvoje láska odešlaJá půjdu ji hledatI sto let poutíV podzemí budu bloudit
Pro jediný pohled TvůjJá vzývala bych bohyPro polibek jedinýUpsala bych se peklu krví
Země
ZeměZemě kam spěješ,proč se nám směješ. Za hříchy platíme,tvůj čas krátíme. Země námi zkažená,naše poslední peřina. Pevná jak skála,do náruče nás hnala.
Toulavý pes
Toulavý pesSedím na okraji města,jakých je na světě sta. Sedím a jen tak přemýšlím,po klidné krajně se rozhlížím. Z rozjímání mě náhle pes vytrhne,když do oči mi pohlédne. Jeho srst sametově černá,vyzařoval strach, jak svěř stvaná.
Shon dnešního světa
Shon dnešního světa
Mlha zakrývá holé kopce,
ale nikdo si toho nevšímá.
Vzlykající dítě stojí na náměstí,
Smutný prosinec
Smutný prosinec
Na náměstí stojím u betléma,
s kukadly zase smutnýma.
On stál vedle mě
Bezdomovec
Bezdomovec
Kde jsou hvězdy zářící.
Kde je slunce hřející.
Jen paní Zima za okny bloudí.
Prázdno
Prázdno
Stále chodíme sem a tamSami nevíme vlastně kamJen tak jdeme s hlavou skloněnouZ duši věčně zraněnouV duši prázdnoVidíme až na dnoKde je láska všedních dnůKde je to kouzlo krásných snůVšude jen děsné prázdnoVšude jen děsné chladnoKde čeká štěstí. Kde čeká obejmutí. A co je vlastně láska. Je to opravdu jen pohádka.