Písmák Endemita
Tak už si zkoušel žít někde jinde, endemito.
Zkoušel, ale nende mi to.
Plnej knedlik!
Při cestách má člověk čas přemýšlet. A tak i já jsem zastavoval myšlenkám stopujícím na českých a německých dálnicích. A právě přechod mezi těmito dvěma světy mě přivedl k poznatku, který jsem nazval vliv existence maxim na štěstí člověka.
Oslava marnosti
Pivo. Pivo, pivo, rum, pivo, rum, rum, rum… a ještě pivo.
A dno sklenky jako nejčastější oběživo.
A k oslavě marnosti ještě další prolití hrdel,
ráno pak svět chutná, jako když psovi lížeš prdel.
Slíbil jsem srdci různé věci
Slíbil jsem srdci pravdomluvnost,
A že už nevyřknu křivého slova.
Však vratký je z Babylonu most
A každá těžká pravda, dá lehce obejít se znova.
Až přijdeš
Až přijdeš, dotáhnu tě za vlasy na pračku
a zlíbám ti krk do ruda.
Triko, kam s ním. Zeptám se jak Neruda.
Nacpem ho do bubnu s posledním zbytkem ctnosti
polární nov
Na nebi svítí tvoje pihy
Kdyby tak
Slunce nikdy nevyšlo
Nestříhej křídla, nemohou pak létat
Nestříhej křídla, nemohou pak létat
Kokainová cesta vedla změsta. STontem jsme míjeli realitu asi o sto padesát kilometrů vhodině. Kouřili jsme, dýchali, vedli chytrácký řeči a bylo nám dobře. Patřil nám celej svět, narostly nám srdce králů a knim i koruny.
Pamatuješ?
Má velká lásko, má milá
zkus do zítra zhubnout tři kila
zkus si dnes nedát večeři
ať zítra vejdeš se do dveří
Jsem Turbomrdač
Jsem Rocky, snídám broky
Když jsem grogy, beru drogy
Na přesrok udělám pokrok
Věř mi, jsem prorok.
Západ velkoměsta
Skrz mraky derou se duše nahoru. Úsměvy sluncev rozvalinách nebe. Světlo a mrakyv dokonalou stínohru. Noha tenečnice, pšenice, šibenice.
Skřivání žalm
Dělal jsem buben pro slunce,Do roviny řezal jsem ho nožem. Jemnou třískou. Vysoko nad listím svítá skřivanů hlas,A ještě kousek nad nimi,Slunce na světlo pasuje svůj jas. ,,Bum´´ a znova ,,Bum´´, žebrají skřivani,Rosa rukama odhání svítání.
Čekání
Jdem si házet malířem. hoď ho. Nakreslí nám duhuze štětců a z pruhů. Jdem si házet kacířem.
Přicházíš s deštěm
V kaluži rumu zapálil jsem plyšového králíka,hořící labuť uprostřed ropné skvrny. Bolí to, jak ve mě Tvůj smích naříkáa jak cizí jsou slepé oči srny. Popel a rum objímaj se v husté kaši,labutí kosti nikdy už mě nepohladí. Znovu a znovu mrtvé zrno rašía suché srdce půlí stopa hadí.
Dny bývají...
Každý den přibude na drátech jedna vlaštovka. Každou vteřinu spadne sedum šišek. dny bývají.
To mně stačí
paličkou pěstičkou tluče chlapeček do stromu a křičí ke koruně, ať ožije. u kolejí kvetou kopratiny. nechám to tak.
Sednu si za mrak?
Nosím klobouk plný štěstí. Mám strach, že až ke mě promluví čas, přestane mi slušet a přidám ho pod prach k dětským snům. Mám strach, že přestanu mít rád studený kakao a nebudu se smát, když začne pršet bojím se života a vím proč. .
6.odstín žluté
Ze všeho oblačí se slunce
Každý paprsek končí pomerančem
Všechno je špinavé od pylu
z poplivané pampelišky kvete naděje
O Slunci
Lepkavý západ slunce zalije oblohu,vlatní stín šlápne mi prosebně na nohu. Kde slunce spí. Kam asi chodí po večerech. Do Žlutého baru.
Pod svícnem je tma
v slunečním závoji na bílém koniSrdce hledám jítermovizíNa vlasy hřejíjidvě tlustá slunceDechmá jako skálav potocev očíchschováváteleport do peklaZ dálky jistě září.
Slunce hřeje
Zkřehlý pavouk hrajena svou pavučinubasu Vítr rozfouká píšťaly v mokrých květech pampelišek Rosa pěje blyštivý tónHrajou nám pro slunce.
šťastlivec
Plamen odvál mu tady ten větrák, ten co je mimo provozKouše svou tužku a myslí si, že to dělá dobřeAlkohol schovává pod vousy z pěnySrdce tluče mu na sedum dobPomalu usíná životem.
Podívejte, Naděje!
na obzoru plachta bílá a za ní jsou jich miliony. .
Proměna...chci být třeba luskoun
Copatá holčičkačeše vlasy (bude z ní holička)panenku v dlani svírápevně. §Zlomila jí krk. Teď kouká do smutna holčička bez kolen apod očima má plastovou rosu.
Takovej ten divnej pocit v břiše (láska)
padající dům
potom se zvedne prach
a zastíní slunce
Hodyhodydoprovody!!§
dva fleky od vajeczdobí sochu Davidadéšt' to pochopí jenom dvě skořápymodrá a žlutá.
mami
je to tu krásné a plné naděje. Přeju ti světlo, čerstvou trávu pod nohama, přezlaté slunce a mizející panorama. To je asi dneska všechno. slabý je to.
To je?
Nevidí to že je ůspěšnýCo je to za vlastnostopačná hrdost.
Růžové dokonalo
strasne se nutim byt vstricna a otevrenak ostatnim. zajimat se o ne. vubec me nezajimaji. stesti je sobecke.
4erné růže nepíchnou
Od mala rozbíjí talířejak často zametásměje se. pobíháposkakujepo Slovenských kopcíchS vrásčítou tváříVoblečte měa nasaďte mi zubyřekla a pak usnula.
Spočinout na labutím krku
Pít bílé víno zčiré číše,
Opít se a pak se nestydět.
Pít vodu zdlaní noční říše,
Koukat se do tmy a nevidět.
Když zima dovolí...
louže pod autempřipomene nebijak vypadá duha.
To nebyl sen
Celou noc jsem tě hladil a líbalty jsi spalajsi tak krásná když svítí měsícjsi tak krásná když spíššeptal jsem ti básněšeptal jsemmiluji tě. S východem sluncenaposled objal jsemnepovlečený polštář.
Hráběma přes držku!
Šli jsme za hospodu
tak jak se to dělá. s krabičkou od filmu
Potom ¨cosi¨
mi podal cigaretu
Štěstí v zimě umírá
Šli jsme za hospodu
tak jak se to dělá. s krabičkou od filmu
potřebovaly by namazat
Ve dveříchstojístojí moje kamarádka
Sysli!!§
Kousají mě do tvářea vytrvalým stiskem nutí mi úsměv.
Poprvé na babiččině půdě
protíná časa dopadá na velkou skříňradši bych zpátkydolůk maminceZáhadná skříň voní dějinamiVezmu už za klikuCo když najdu strašlivé tajemství. Co když právě já. voní dějinamivyčpělým tajemstvímprázdná vánoční krabice.
Nic se nesmi připálit
Těsto je na váleteplé od rukoudělám z něj plochuměkký led s rýhamiod dětského štěstívezmu si formičku třeba starého koněvykrajím si básničkysladké kremroledám je do pece rozpálenécítím vůniryhle z ohně vennic se nesmí připálit.
kanál
Je po dešti
chodník je zrcadlem pro krásnou oblohu
Tisíce slz v jednu řeku
kde pláčou nikdo nechce vědět
Jen 4krát pro...
Uvízl jsem v ráji,kolem mě cvrčci hrajía vítr šeptá štěstí. Uvízl jsem v ráji,kolem mě klasy zrajía slunce zpívá o naději. Uvízl jsem v ráji,kolem mě stromy vláhu sajía mlha šeptá a snění. Uvízl jsem v ráji,kolem mě ledy tajía voda zpívá o lásce.
Malá myš,hloupá
Obětavče z včelího roje, ty boty co čistíš nejsou tvoje. Ten klobouk či kabát,vše je cizí, co za to máš snad zlato ryzí. Ani zlato ani slova díků, ten co saje, ti do zad vrazí dýku, proto zanech zbytečných obětí, půl života promarnil si,slzy dojetí.
Nevídané slzy štestí
Celý den mi tekly slzy,tam vzadutekly a smály se společně se sluncema když byl den něekdy před koncempřestalyale. mokré tváře pod svou tíhou smály se dál. do spánkuráno už jsem vědělže včera při soumrakunevšiml jsem si ani červánkuže zapoměl jsem prositže neumím už dávatpro chvíli štěstíco pomine. jak jen tě miluji.
Omluva za nedochvilnost
Nemáš to ráda,ale promiň,po stéBože slova,,,armádaPralinko z fondánunemůžu mluvit si všude jako když prší . horký cukr.
Chvíle štěstí
Řeky díků. jo. stáčejí se jak hadiv provaz chatrný.
Kudy dopředu
Sedávám sám večer na molu, dělám to rád,každý den. Kulatý vítr,kamarád,suší mi kůži, z dálek vrací se moře Můzy. S úlovkem,úsměvy,se smrtí a s životem. s únavou.
Pro Marušku...ska ska
Zpěvná volnost. štěstí. Choulím se tu, čekám na čas,až pohne se, pak na tvou větu,na tvůj hlas, až vrhne se do mě pěstí jak zlost do tvarohu.
no tak se nedovolá
Visí tu na větvi, kouká se pod sebe. Visí tu na větvi, prosí už o nebe.
Ten,koho prositi chtěl, tomu mlčeti se chtělo, a proto hlasitě on děl, nic rety však nerozechvělo.
Visí tu ,volá a mlčí.
Něco pro radost
Vešel jsem do šedavě smutné místnosti,kde vládla úzkost a osamění. Vešel a věděl,že zde pro radost místo není. Mýlil jsem se,byla jsi tam ty(asi jsem tě přehlíd jednoduše). Jsi všudeať v srdci,myšlence nebo ve vzduchu,kde visíš jako viselec(který klesl na dno duše).
Kažkoddenně
Vycházi slunce,svítá. Noc už se oči chytá. Umírá. Vychází slunce,svítá.
Země je na sračky
Země je na sračky,nad ní jen kukačkysmutku létajíSebe ptám se potají,Jestli má smyl dál žítv tak poničeném světěOdpověď je rada,v jedné větě. Změň ho,když štve tě.