Písmák Cizinka ve vlastní zemi
Cizinka ve vlastní zemi
Jsem cizinkou ve vlastní zemi
a jako zrozená zmořské pěny
míjím se smoravskými zpěvy
Hnusný lháři: Prolog
Prolog
Zapomněli vypnout rádio.
To bylo to první, co mě napadlo, když jsme – Davis a já – otevřeli dveře. Celý ten zajímavý jev (vzít za kliku a zatlačit do dřeva) se odehrál za pečlivého dozoru zvědavých sousedů. Člověk by řekl, že to jsou supi a ne lidi.
Vlkovo útočiště
Vlkovo útočiště
Až když přijeli na místo, uvědomila si, jak nádhernou vilu to Redlockovi vlastně mají. A hned se cítila poněkud nesvá.
Dům zedřeva a kamene na ně pomrkával zhlubin jehličnatého lesa. Jakmile jim taxík zastavil na příjezdové cestě těsně před verandou, rozhostilo se ve voze ohromené ticho.
Umělci kruhů v obilí
Umělci kruhů vobilí
Po poli putují
umělci kruhů v obilí
a prasečí štětiny
Klobouk
Klobouk
Ty dámy ve vlaku měly krásné klobouky. Taky by takový chtěla.
„Taky bych takový chtěla,“ povzdechla si mu sladce do ouška. Nevěděl, o čem to mluví.
Nostalgická
Co je to vlastně „nostalgie“.
Nostalgie
to je máslo rozpuštěné na jazyku,
pak taky poslední hodina tělocviku,
Půlnoční čtení
Půlnoční čtení
Jako žirafa, co hraje na housle
včajovém šálku bezmocně
sebou velryba zmítá
Lvi
Lvi
Nevrť se tak vtom pyžamu;
podívej. – oranžáda ti dosedá na stěnu.
A lev zplyše nekouše:
Krasohled
Krasohled
Koupit si zase krasohled;
vždyť už je to nějakejch pár let
co mi jeden ležel na dněšuplíku
Hnusný lháři: Část třetí
III.
„Ani nevíte, jakou nám dalo práci, ho sem dostal. I když jsme mu nasadili želízka, řval na nás jako blázen a odmítal se nechat odvést. “
Celý Bill.
Hnusný lháři: Část druhá
II.
Vzasedačce je dusno. Skrz nedovřené žaluzie sem pronikají horké sluneční paprsky a dělají tak všechno podstatně složitější. Jak se má člověk soustředit.
Pravidla logiky
Pravidla
Maso jde od kosti,
A slova tiší bolesti.
Logika
Profesor
Profesor
„Henry,“ ozval se Barrelův hlas zpoza kouřové clony, „ty si zahráváš. “
„Trhni si,“ odsekl profesor, ačkoli se zároveň poněkud nejistě zavrtěl ve svém ušáku. Spovzdychem upřel oči zastřené čočkami brýlí kohni vkrbu. Krásně praskal, plameny se vkrbovišti divoce komíhaly, šlehaly vzhůru a zase padaly kzemi, kde se hromadil popel.
Dům
Dům
1.
„Ještě jeden snímeček na památku, co říkáte. “
Petr vrhl na fotografa vražedný pohled, ale to už stál vedle Katky a cenil zuby do objektivu vdokonalém americkém úsměvu.
Hnusný lháři: Část první
. Prolog: http://www. pismak. cz/index.