monology z mých devadesátek, ještě
Ve chvílích největších nejistot
řadím slova po papíře
a někde vzadu
úplněvzadu
...
Ve chvílích největších nejistot
řadím slova po papíře
a někde vzadu
úplněvzadu
...
Nemám žiadne povinnostia nemám anižiadne právavšetky chyby, ktoré urobímsú výbuchom svetlazastanem apozerámaž kým nemám pocitže aj posledný kúsok sietniceje definitívne spálený
Ato je koniecMyslela som, žesom väčšiaa širšiaje príjemnérozbiť šálku atanierzabudnúť zamknúťstratiťzlomiťvyschnúť až na dnonerátať sjadromako sniečím,čo určite musí existovať.
...
Sama jsem je vždycky vnímala spíš jako takovou milou nadstavbu. Prostě v knize buď byly, nebo nebyly, v četbě mě většinou nerušily, některé se mi líbily, některé ne. Na druhou stranu vlastním několik knih jen proto, že jsou prostě hezké. Namátkou třeba Mistra a Markétku od nakladatelství Rybka publishers z roku 2016, ilustroval ji Boris Jirků.
...
Procházím kolem výkladní skříně,
cit, který Tě mine,
jdu dál, vidím ho jasněji.
Zakopnu o patník v trávě,
...
nechci ty jednotvárný
jenom bosý
ty jsou díounliríl
v doteku
...
kdekoli zavoníšeříkcítíš lásku s velkými brýlemiaby tě vidělaaby tě pro žádný budoucí či loňský sníhnikdy nezazdila
kdekoli klopýtnešzmodrášrozbiješ se polopatě aby tě kus ještě zbylbabička říkalas bolestí nedojdeš nikdy nikamnebo doskočíš co nejdál
kdekoli pláčeštam teče víno ráno ze sudůvyplavíš ráda sklepy těsně v předjaříkde kdo byrád vrazil korek přímo do srdceať si v tom plave ale netopíplíceani pod kotly
kdekoli se opiještam ztratíš obraz z hlavytam projdeš prsty tisíců replik -malíři těl občas zasviní podlahunejedné sošeukousli hlavu když sahali chtíčem k nebinebo do rezavých dívčích vlasů
...
vesnice Brada – v kotouči slunce mizípárek volavek
pod Šikmou věží – v důlku kamenné lebkytrsy sasanek
pijeme yunnan – z kopce se dolů k voděšine ropucha
poryvy větru – procházím bílým mračnemtrnkových květů
...
strom bez kůry
ztrácím se v labyrintu
chodbiček.
...
Slunce se zhlíží v leštěném komíně
Promítá stromy na fasády a lístky
Vší zeleně třesou se mrazem
Já ve své bublince letím skrz čas
...
https://sperkarka-textu. cz/wp-content/uploads/2023/07/Kacka-Tajemna-Dobrodruzstvi-z-wish-listu. pdf.
...
nesmie si sadnúť
trikrát dva
späť a tam
posteľ deka
...
Jsem král. Proto jsem tu sám… Vedl jsem boje, vyhrával bitvy… sváděl ženy a plodil syny. Všechno co jsem v životě potkal, jsem si zasloužil. Nesmějte se.
...
Vidím tě, bambulko bez hlasu,měkce ležíš ve vybledlé peřině,čníš nad žmolkovým mořem.
Vlna za vlnou,červeně a zelenětě obklopují,dodávají jistotu tvému majestátu.
Na čí hlavě se tyčíš. Patříš starci, který odráží živly,ale zároveň bojujeo poslední lžíci medu zkontejneru.
...
Kulhavé Gabriell se přes stehno táhne hluboká jizva. Žena se pohybuje trhaně a kožený obleček jí pomáhá udržovat stabilitu. Důsledky dávné autonehody nejdou jen tak smýt. Spolu s Jamesem Ballardem sedí v zaparkovaném zánovním kabrioletu.
...
JE TO ŠPATNÝ
Možná, že jednou sama poznáš,
kdo z nás dvou měl vždy pravdu.
Ty sama sebe vůbec neznáš
...
jabloně v květu
modré nebe, hukot včel
. a mě bolí zub
ze hřbetu na hřbet
...
Člověka poznáš
až když s ním pojíš
pytel soli;
až když s ním
...
Svěží
mladá bučina
nehotová
připravená
...
Vážení a drazí přátelé, autoři, autorky a čtenáři(ky).
Jelikož se první pokus v Praze zatím nevydařil a přesouvá se na podzim, naléhavá potřeba každoročního jarního básnění mě přiměla uspořádat poetický a hudební večer ve Slaném v Jazz café Fany Pod Ungeltem u náměstí
18. 5. 2024 od 19:30
na který Vás všechny srdečně zvu
...
Jak čůraj hadi
maminko.
Hodně a nebo malinko.
A mají taky pindíka.
...