hlas nakonec slábl přes moruše

Já taky. Vysadila si na zahradě, pak přesadila a pořád se mi kácí. Budu muset najít to nejlepší místo. Strom je někdy jako člověk...Když jsem byla malá holka, chdila v Opavě kolem Opy. U posledního domku před mostem měli u plotu moruši a já se tam vždycky zastavila a jedla a jedla...mám ráda ovoce ze stromu i to chrobavé... z obchodu už ne.  :o)

Mám slabost pro moruše, stromy mého dětství.

Moc pěkná

pro lawenderr

Taky mi poslední dobou leccost uteklo... :) Děkuju ti. 

pro kubu

Děkuji

Nikdy se mi nechce pod tvé básně něco psát, jelikož jsou skvělé a chválu tu máš už od druhých. Jinými slovy, miluju tvou tvorbu a tím to končí. 

Tahle mi teda nějak utekla ... nebo jsem pro ni teprve dozrála :) koníci se závojem a slábnutí přes moruše ... jsem v té básničce a chytám cípek, skvěle mlžíš :)

Já tu došla před chvilkou, koukám, že zmizely tvý texty, alespň pro mne a změnu hesla, tu možnost, taky nevidím. Musím jít ještě zasadit čtyři stromky, bobkových listů, prej dobrý proti molům, abych nakonec nedopadla jako ten loňský průsvitný list, že, směju se tu, táta z nich měl kdysi bronzový věnec, jezdil motokáry...  :) 

...žije...  :) 

pro Nosník...někdy je těžký táhnout za sebou tolik nicků najednou...jen můj chvilkový pocit,  nic za tím nehledej. 

Já si kdysi oblékla nick svýho umírajícího syna...milovník žen...ano...  :) 

pro Nosník T.A. 

:) 

Pro Andělka1

*)

Pro Benetku

Taky vnímám básně spíš jako pocit. Když mám co říct, řeknu. Už nedumám  nad každým slovem. Nechávám je básníkovi.  :) 

***