Dnes na snídani

Jasně že ne!

taky si říkám

Nic moc.

copak mi nevěříš?

a já tedy se oddělím od proudu, já ti to Radovane prostě nevěřím... 

Tak to je u mně vzácnost, myšlení

Celé promyšlené... 

... a já se tak těšil Safe, že něco utrousíš

evžénie - přesně tak

tahle se ti vážně povedla

Není nad kávičku, hned je den lepší.

Nezbývá, než ti dát mlčky tip.

kdy celý vesmír znovu zabolí

stigmatem fialek u cesty

Tip

Vod tebe Kočkodane zíslat hlas, to by bylo jako vykopat kořen manragory u nás na zahrádce!

Tak mě napadá, že jsem ti mohl napsat - Dnes na snídani je moje, dej mi hlas, ... ale to bych byl pěknej hňup. teda ne, že bych nebyl hňup, ale jsem jím v jiných odvětvích.

Goro, to je dobrý, to mě nenapadlo

Bistro Imprese - tak by se, Radovane, tvá dobrá báseň mohla jmenovat, a po právu, je bystrá a obsahuje impresi...

Radovane, přísahám ti a snažněprosím, abys mi věřil – i kdybych v soutěži věděl, že jsi autorem ty, i tak bych ti dal svůj hlas.

Vlastně to má 3 důvody, ale ten třetí mě ještě nenapadl

To má 2 důvody:

snažil jsem se psát jinak, abych kmufloval

to se projevila něžná stránka mé neněžné schránky (tělesné)

Mi v soutěži taky sedla :) Tipovala jsem, že autorem je žena :) Ani nevím proč...

Vznik básně je vlastně podobný komentáři - napsal jsem ji v únavě a po pohledu do google kalendáře, co mě čeká další den. To se mi únava ještě znásobila.