Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

zaříkání

Výběr: Radovan Jiří Voříšek, Gora
10. 02. 2022
29
28
753
Autor
Philogyny

 

Znám smyčce s neznámými prsty

zvedají ze stromů vítr

/tvý rty v mý úzkosti/ tiše sněží do vánice

tiše sněží na prapodivná místa času

 

je štědrý den jako každý jiný

krmelec: ano

seno zrní kamenná sůl

ticho nad hladinou snesitelnosti

náhlé prasknutí větve zní jako výstřel pušky

ten den se ušklíb

jednou v něm umřu

sama po tátovi

 

já tady ty někde tam

krmíme mlhu uvnitř sebe marný řev

/spi děťátko spi zavři očka svý/

říkáš: věř mi

ale

popůlnoční les mění obličej věděl jsi to?

vpálí do očí žlutý cejch

odkuje stín

 

pod krustou zimy klíčí ozimy

křehce křehounce křehoulince

pasou se laně s utajenou březostí

pomíjivý klid tajících vloček vsakuje do přítmí

tak

 

počkej

 

 

 

Vpisuju rubáš pro tuto báseň

bude to zem

mrazem bělený len všitý pod dotek s oteklýma očima

 

uklouzneš

ležíš na zádech a nechceš se zvednout

nebe je modré o trochu víc než únor

řekla bych

Ježíš umřel v prosinci

 

Znám smyčce s neznámými prsty

zvedají ze stromů sny

 

 

 


28 názorů

PavelK
01. 03. 2022
Dát tip

Ono to je hodně osobité. Na první čtení bych se přiklonil k Zborovi. Když to dovysvětlíš, působí to uplně jinak. Vrchol to má pro mne zde:

pasou se laně s utajenou březostí

pomíjivý klid tajících vloček vsakuje do přítmí

tak

 

počkej

 

Vnímám v to něco jako Janotovo, první krok do tmy je světlo za dveřmi. Utajená březost, múže být tvé budoucí dobro. O kterém ještě nevíš.


Lili.
25. 02. 2022
Dát tip

Velký, silný, hluboký dojem z těchto veršů...nenechávají myslím nikoho v klidu, tedy mě, ať mluvím za sebe. Stojí za pozorné čtení.


Zbora
24. 02. 2022
Dát tip

Líbila se mi. Má docela konzistentní náladu. Sálá z ní tesklivost. Je to pro mě trochu s podivem, že zapůsobila, asi musela být napsaná v silném vytržení, protože obykle tyhle texty s inventářem poetického haraburdí, jímž se autoři často v textu snaží o naléhavost, většinou moc nemusím. ... ale ano, je to silný text.


guy
18. 02. 2022
Dát tip

je to hodně hezké


všetkému čo napíšeš verím, tvoje básne prichádzajú tak samozrejme ako ročné obdobia


Phil. ........ "Znám smyčce s neznámými prsty zvedají ze stromů sny.".....les je léčivý....*/**************************


já zas ten 24.12. rád mám, nevadí mi tlak reklam, protože je k sobě domů nepustíme a tak to máme skutečně někde jinde 

dík za hezký ohlas na ohlas, měj se


Kamamura
11. 02. 2022
Dát tip

Philogyny - Silene je trochu jako Gora a některé nadpřirozené bytosti - stačí vyslovit jejich jméno, a rázem se objeví, hele, třeba to vyjde i tentokrát. Vedeme spolu takovou polopřátelskou diskusi, do které jsem tě asi zatáhl, tak sorry.

Hele, to co píšeš, je zajímavé, shodou okolností. Za prvé, promiň, jestli jsem porušil nějaký tvůj kruh, nebo čáru, nebo jestli potřebuješ truchlit - to se snažím respektovat, a lidem, co vidím, že opravdu jenom a jenom trpí, těm většinou nepíšu nic, protože stačí málo, a stane se další neštěstí. U tebe mi to ale připadá, že nějakou reakci očekáváš, takže tady je moje reakce - klidně se mnou pak vyraž dveře, mě to nevadí, jdu z konfliktu do konfliktu, vždycky jsem byl takový. 

Ale hele - mě umřel otec v sedmnácti, byl jsem zrovna na programovacím táboře, hráli jsme tuším ten večer Diplomacii, a najednou se mi udělalo zle a začal jsem brečet, a nebyl jsem k utišení. Vrátil jsem se domů, otec byl v nemocnici, a pak už nebyl. Měl jsem od něj půjčeného Castanedu (shodou okolností podvodník, ale oba jsem to tenkrát žrali), o knize už jsem si s otcem popovídat nestihl, někdo ho zabil, dodnes se neví, kdo, asi je to jedno. Měl jsem s ním řadu snů, ve kterých jsem ho chodil ošetřovat, a on  pořád naříkal, jak ho ta rozbitá hlava bolí. A pak jsem měl sen poslední, kdy jsme byli v Příbrami, kde se narodil, bylo slunečné letní odpoledne, koupili jsme si na náměstí zmrzlinu, a on byl veselý, po ráně ani památky, a říkal, že už se uzdravil, že odjíždí, a že už se neuvidíme. A už se mi pak o něm podobný sen nezdál - normální sny ano, ale tenhle zvláštní, neobvykle živý druh snu, ten ne. 

No a když jsem byl dítě, a zhaslo se, tak jsem viděl věci, které ostatní neviděli - tak jasně, jako jsem ve dne viděl věci, které ostatní viděli - tváře, lidské, i ne úplně lidské, cizí světy, zvířata, některá děsivá, a tak. Brečel jsem, vřískal jsem, nemohl jsem spát, pak mě zachránil právě otec, který o sobě tvrdil, že se "stane kouzelníkem", a já jsem mu to jako dítě věřil (a on to nakonec nestihl, pokud to vůbec je možné). Naučil mě způsob, jak těm věcem říci, aby šly pryč, a od té doby jsem se nemusel bát. Pak jsem se ptal doktorů, jestli nemám to, či ono, a mám v anamnéze jen deprese a úzkostné stavy, a nic víc, a to už je naštěstí taky pryč.

Dneska jsem starý chlap, a už to, co jsem jako dítě viděl, nevidím, ale zůstala mi pořád celkem živá představivost. Nevím, co to bylo. Mám různá vysvětlení, jestli si chceš o těhle věcech povídat, tak mi napiš. Dám ti taky tip (je to místní platidlo, zdá se, a teď se cítím trochu blbě, jak jsem ti sem vrazil), tvoje báseň sice není úplně to, co já v poezii hledám (navíc nejsem věřící), ale špatná rozhodně není. Měj se!


Čudla
11. 02. 2022
Dát tip

Moc pěkné. /*


lawenderr
11. 02. 2022
Dát tip Gora

odkuje stín ... :) na těhle dvou slovech dneska budu nocovat, bože ďábelský :D


Alenakar
11. 02. 2022
Dát tip

Zase jednou po čase vidím, jak inspirativním prostředím les může být. Ty s ním umíš mluvit a já mám ráda tyhle tvé diaslogy. Tip.


annnie
11. 02. 2022
Dát tip Benetka

Jsem taky zaříkaná. Tip a.


UchoNaKoleji-
10. 02. 2022
Dát tip annnie

největší ticho je v lese když bez větru padají hustě střední vločky. to vše živé oněmní hrůzou a i bílá voda ve vzduchu bere hlas.


K3
10. 02. 2022
Dát tip

Nádherné, jako boží nadělení.


Kamamura
10. 02. 2022
Dát tip

Silene - je snad tohle ta poezie nadaná schopností telekineze, pyrokineze, a dalších zázraků?


Gora
10. 02. 2022
Dát tip blacksabbath

Nadchlo, Phil. Melancholické verše - jako ostatně u tebe pokaždé, užívám si kultivovaných obratů a slovních hříček... a nejvíc opravdovosti.


doprčic, to je dobrý! doprčic říkám hlavně kvůli tomu, že mám v konceptu nové básničky z čtyři verše, který mě dneska napadly, jeden z nich je tento:

den je štědrý jako každý jiný


Alegna
10. 02. 2022
Dát tip

to je tak krásně tvé, smutně poetické, jako sklo pevné a přitom křehké


Benetka
10. 02. 2022
Dát tip annnie

Ach!

Phil...

Jsem zaříkaný.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru