TD - Veselé vánoce

V jednom velice chudém městě žila ve velice chudé ulici jedna chudá rodina. Byla tak chudá, že si nemohla ani pořídit vlastní děti, ale blížily se vánoce a to by nikdo neměl zůstat bez dárku, aspoň jednoho. Tatínek X. přemýšlel co by své zákonné manželce dal za dárek. I procházel se chudými ulicemi, které byly tak chudé, že domy v těch ulicích neměly střech, ani stěn. Tatínek X. šel den, šel dva, šel týden, měsíc, rok, až v 7. roce své procházky se mu rozsvítilo, tak byl chudý na myšlenky. Napadlo ho, že kdykoli měl se svou ženou křesťanský styk za účelem zplození, vždy se u nich objevila paní ze sociálky a lehla si mezi ně, protože byli tak chudí, že by si potomka nemohli peněžně dovolit a stát dbá na to, aby dítka nežila v chudobě, proto každou noc u manželského styku chudých otěhotněla náhodná paní ze sociálky, ta ale může, jelikož ji platí stát. Tak X. napadl dárek pro manželku, leč to X. čtenářům zatajil.

I maminka Y. byla také velice přemýšlivá, seděla 7. let v jejich společném X.,Y. domku bez stěn a střechy a přemýšlela co by svému manželi zákonnému pořídila za dárek. I rozhodla se to vzít od lesa, nejprve ukradla dřevorubcům dřevokácecí stroj po jehož jménu stejně jako autor nepátrala. I pokácela s ním celý široširý les, aby měla, jak se tak říká na "výběr". Když si vybrala vánoční strom, myslím že to byla lípa? Odvezla si ho domů na kolečku, kterému chybělo kolečko. Mezitím chudí obyvatelé toho chudého města byli velice zděšeni, že jim "někdo" skácel veškeré stromstvo v okruhu 393 700,79 palců. I radní se sradili, že to je kůrovcová kalamita a brouček sám samotinký, že les zkalamitnil a proto jim nezbývá chudákům, než aby napadené dřevo zpracovali a jakou hroznou smůlou při tom všem akurát na vánoce zbohatli a vystavěli si "měéstöó věélikêé", podle proroctví Libuše, od čehož jim chyběl už jen Krok. Stavební práce radní zadali dřevostavební firmě Santíci, která zaměstnávala pouze santíky a santičky a ač to byli skřítci, byli tuze stavebně dřevopracovití.

Mamika Y. vešla do svého nového městského dřevěného domku a v obýváku zarazila vánoční (lípu) stromek do trojnožičkového stojánku. Vánoční (lípa) stromek jakmile nasál dostatek vody, a že to bylo hektolitrů dřevěné vody, co se maminka Y. nanosila z nového dřevoumyvadla z dřevokópelky. Vánoční (lípa) stromek obrazil nejprve listím, kterému se na vánoce říká jehličí a poté vykvetl, přilétly i včeličky v zimních bundičkách a ručně v rukavicích bez prstů sbíraly pyl z kterého upekly medové koláčky o které se podělily s Y. Vánoční opylený (lípa) stromek obrazil japkama, kterým se na vánoce říká vánoční ozdoby, pak přilétly i vánoční světlušky a na vánočním (lípě) stromku vystavěly vánoční světluščí komplex, dokud neskončí vánoce. Maminka Y. tedy měla hotovo.

V sirotčinci sirotilo 7. let dítě Z. I mezi sirotky bylo příliš siré a tak si sirotčilo na samém okraji sirotústavu, že sirotpersonál si nebyl zcela jist, jestli sirotí ještě u nich, nebo je už u rodiny přes ulici. Tu uprostřed santíkovských dřevoprací došel před sirotústav i tatínek X.

"Zdravím tě, dítě, sirotčíš, sirotčíš? Nebo bydlíš tááámhle," ukázal na dveře až se jich skoro dotkl, přes silnici na kterou zrovna pokládali dřevoasfalt.

"I tobě pozdravení, neznámý pane, já sirotím si tu na prahu sirotústavu. Sami neví, zda-li k nim patřím, dostávám pro jistotu jídlo jen obden, aby ušetřili... svině."

"Chudáku dítě, mám dům veliký bez střechy i stěn, pojď bydlet i kde já dlím."

"Och pane, snad nejste úchyl, na takové platí svěcená voda, kříž, pouta, latinská zaklínadla a exorcista."

"Tak to není dítě sirotčí, tak se vyhánějí démoni. Leč já zákonnou manželku mám, brali jsme se před farářem v kostele, který nebyl postaven."

"To jsem skutečně rádo, mé jméno je Z. a vaše, ctěný pane?"

"Mne zvou X., je to v našem rodu, takové běžné jméno."

"Tak pojďme, shledávám, prakticky otče, že váš dům veliký, dříve než dojdeme bude santíky vystavěn.

X, dorazil se Z. k Y., to bylo radosti, maminka Y. navlíkla Z. do kartonové krabice a posadilo k vánočnímu (lípě) stromku.

"Dokud nebudou vánoce Z.", řekla starostlivě maminka, "musíš tady sedět, nebo přiletí Mukiláš a odnese tě do dřevokamen."

"Teplo tu máte, rum v pralinkách též, posedím si, hůř než v sirotústavu si nezasirotím."

I nastal den vánoční, maminka Y. od rána pekla vánočky, zatímco tatínek X. také přiložil ruce k dílu, klidem a mírem, seděl před dřevoTV a četl si v novinách svou nejoblíbenější rubriku - ona hledá jeho, načež přelistoval na dívku dne, po té rychle ztratil pozornost s tím, že je v 10 dopoledne moc unavený a dá si s dívkou dne, eeee sám chrupíka. Maminka X. byla ráda, že tatínek X. nezaclání před TV jako to dřevo a dělá aspoň něco užitečnýho. Jejich Z. spokojeně pod vánočním (lípou) stromkem vyskrávalo z pralinek rum, které vyloupávalo z vánočního kolendáře a bylo čím dál víc rumopojené.

I přišel večer, tatínek X. vyšel z ložnice v nových trenkách a maminka přinesla ke stolu vrchovatou mísu vánoček a k pití kakajíčko. I pojedli, popili slavnostní krmi, zatímco Z. sedělo zkárované jako Dán pod (lípou) stromkem. Pak se maminka Y. s tatínkem X. přesunuli do obýváku k rozbalováni dárku, aby si nadělili opilého Dána po plavbě v rumoři. A všichni byli šťastní, tatínek s maminkou nacpaní vánočkama a jejich malý Dán rumíčkem.