Nedůvěra

Ať se to podaří! ;))

Nakonec uvěří... ;)

Všechno má svůj čas a ty jsi trpělivá a hodná...pozná to...přeji...

Náš hrdinný kocour /asi mu budu říkat Korkorán:-)/ dnes napochodoval bez ohavné vlečky, sláva. Je "polonahý", pekelně hubený, ale zas vypadá jako vcelku normální zvíře. Když ho před pár dny viděl jeden známý, hlásil, že nám asi umírá kocour... no, vypadal příšerně, ale je to pryč.

Ty to dokážeš.

Irčo, nemyslel jsem to zle...kočky miluju a vím, že jsou multidimenzionální jako my, jen ony to vědí...proto jsem psal, že před nimi nic neutajíš...pejska oblbneš pohlazeníma  pamlskem v ruce, kočka ti vidí až do duše, tam, kde ani my sami nevíme, že něco je...každopádně děkuju za tvou aktivitu, pomáhat čičkám je chvályhodné

Moc díky za názory, bezvadné příběhy a sympatie ke zvířatům...  nově přišla trojice naprosto stejných koček - vzrůstem enormně malinká kočička a dva bráchové, jeden z nich s tou "krustou". Kočičku (naprosto nedůvěřující lidem) se mi jako zázrakem povedlo chytit a v současné době je po dvou operacích, šlo jí o život. 

Pár kilometrů odtud je opuštěné zahradnictví, kde bydlí lidé v nouzi. Muž jim tam v zimě vozí dřevo a viděla jsem hodně vyhublých koček právě u nich. Odtud asi vítr fouká. Jinak (pro ty, kdo neví) za 35 let jsem se ujala všech, které k nám přišly, také psů a např. páva, kterého nikdo nechtěl, jistě přes sto zvířat. Někteří z vás tu byli a viděli sami... tohle bych sem nepsala, nebýt reakce Mariána. Nemám co tajit, co se týká vztahu ke zvířatům. 

získat si důvěru divokých koček je práce na více dnů a hlavně pro celou bytost...ony vidí víc, než je vidět očima...kousek jídla v ruce je nezmate...na kočku se musí s láskou a otevřeným srdcem, stejně nic neutajíš

Věřím, že už brzy se nechá pohladit a potom si nechá i pomoct, přeju to oběma moc

Jsem zvědavá, jestli dopíšeš pokračování, zajímalo by mě, jestli ještě někdy někomu uvěří, aspoň trošku. Barunka byla týraný pes. Nesnáší chlapy, asi každého, tedy krom Jindry. Na toho teď taky kouká jako vrah, na klinice se jí asi moc nelíbilo, že. Je srandovní, oběhne chlapa a štípne pod kolenem. Když se bojí, pozná to a to už je jejich konečná... :) Nesnese, když ji vezmu do náruče a trošku silněji stiknu, že přivinu k sobě. To ne. Propadá panice a chce pryč. Kdo ví, co se jí dělo. Byla podvyživená a kulhala, dlouho. Je se mnou pořád a všade, nosím ji i do práce, mám strach, aby mi ji něco nepřejelo. Má neskutečný sluch, hlásí všechny příchozí na dálku. Je to králičí forma jezevčíka, ale za jakou cenu....

Nechci ani domýšlet, co se mu stalo. Třeba má důvěry vzhledem k okolnostem docela dost.

Já věřím že každá nezištná pomoc se ti mnohonásobně vrátí.

Je to šelma. Bránila by se, i kdyby jí pracka vězela v pasti a šla bys ji osvobodit.

Ireno, je to bída s tou nedůvěrou, ale ona jednoho dne pomine. Chce to vytrvat a pro začátek možná schovat ty nůžky. Nejdřív si musí zvyknout na Tvou ruku, která hladí a dodává něhu.

Irčo, ty si přece nezasloužíš, aby se k tobě někdo choval úskočně. Snad to ono kocúrisko v dohledném časovém horizontu pochopí.

Dufam, ze sa to coskoro podari...je v tebe vela lasky a empatie ku vsetkemu zivemu, tesim sa, ze si ta kocur nasiel, chce to cas a dred bude fuč...