Opakovat se

Díky, tak přece někdo. 

Mě se to líbí. Já to pochopila. Atak. Tlak.

Ten verš je naopak ve svém stylu dokonalý a je větným pokračováním prvního verše. Zamyslel jste se nad jeho obsahem?  

Nevěřím. Musel bys mít nějaký defekt, abys nepoznal, že např. tohle: "avšak v klad i tak dále jinak"

není verš ale fonetický škleb.

Kdybych byl toho názoru, jako vy, tak bych tak dobrou báseň nenapsal. 

Nevěřím ti, že to nepoznáš!

Pane Voříšku,

nejde tu o žádný nesnadno čitelný jazykolam, ale o mistrovsky a osobitě psaný verš, s prorýmováním celého textu. Báseň v tomto směru překonává i dosavadní literární teorii a praxi, právě touto strukturou a tím i neobvyklým větným slovosledem, jež jsou naopak její silnou stránkou a předností. Poezie, na rozdíl od prozaicky psaného textu, pracuje také s jazykovou fantazií a stylizací. Vy jste zvyklý na básničky svého založení, já sleduji náročnější umělecké cíle. Tato báseň má všechno, co má mít, i dobrý rytmus. Co je pěkné, je subjektivní vjem a pocit. Kýč je pro někoho také pěkným zážitkem. Nesebekritický komentář? Ne, jen pravdivý. 

ať se vyvíjí jak se vyvíjí, je to buď pěkné, čtivé nebo není

Chápu, že je to pro vás náročné. I poezie se stále vyvíjí, nestagnuje na ohraných formách historismu a postmodernismu. 

Slušný příklad jazykolamu a objekt dumámí, o čem to je. Z pohledu poezie - katastrofa.

Ale zase verše (i když označení verš pro tohleto je nemístné) -

avšak v klad i tak dále jinak.

Atak, příznak či schovat opak

a jak dáno, vydat své na tlak.

-jsou originální v tom, že se jistotou dá konstatovat, že něco takového nikdo nikdy nevyslovil.

PS

O rytmickém spádu vzhledem k tomu, že se to nedá ani plynule přečíst, nemůže být vůbec řeč.

Forma básničky ve svém smíšeném prorýmování všech výrazů devítislabičných veršů neklade důraz jen na koncové rýmy, jak je tomu běžně u klasicky rýmovaných básní, ale na celkovou souzvučnost textu ve shodě s obsahem. Při výběru vhodných výrazů je potřeba dodržovat větnou skladbu a veršům dodávat i rytmický spád.