Uskřípnutá křídla

cit k důležitému, hm, máme ho asi všichni, nebo skoro všichni

tramvaje a taky autobusy, někdy se mi povedlo přečíst těch přání víc

Slavazaba díky za přečtení a slova 

Jsi ty matka a tedy  laskavá. 

Jamardi díky za tvůj pohled zase z jiné stránky, vždycky je o čem přemýšlet 

Je pravda, že k "k zemi", je zavedený příměr při pocitu skleslosti a ponížení. Vnímám to nespravedlivě, i to, že špinavé ruce od práce s hlínou byly kdysi znakem jakéhosi póvlu. Člověk může při práci s hlínou načerpat mnoho kladné energie. Ale je to zavedené tak, jak jsi to použila. A  skleslý pocit se může dostavit i při pohledu na projíždějící tramvaj, jak jsi napsala v posledním obraze.

Zeanddrichu,, díky za čtení i zanechaná slova, jsem ráda, že oslovilo 

Lído, oslovilo mne to; moc hezky nápsáno - i když je to smutné... .

Dětský domov je velmi povedený text, ano

a2a2a, děkuji za vřelý komentář  a taky za připsané verše. Tvoje verše jsou stručné  a o co jsou stručnější, o to jsou výmluvnější, sáhnou do srdce

dada, dík :)

Máš to fajn, dobré....

Evženie, ano, kde se dá, tak pomoci podle možností je jistě potřebné. Musím říct, že jsem v tu chvíli měla pocit, že i obejmutí takového dítěte by mohlo alespoň trochu zmírnit jeho trápení 

K tomu nemám slova. Snad jen snažit se pomoci.

Bene, tvoje krasné vyvolalo úsměv, díky

ano Merxi, ne každá se splní, bolí když ne ta nejdůležitější a přitom samozřejmá, ty tramvaju tu jezdí, dnes jsem se svezla znova a bylo tam podobné .... těší mě že rozumíš a máš to podobně a nebe mě taky napadlo, jenže ono se mi špatně hledá , díky

To znám...často nedopeču.

Duše? Nebi!

Některým dětem se přání nesplní...bohu žel...

Janino, jj, kuřátka :), to označení je tak křehké a milé, ano mají cosi společného, i když by mohlo stát každé samostatně, ale asi ne každý to najde a  pokud ano, tak si nejspíš každý najde jiný společný rys, to by bylo ovšem fajn

qíčalo, teď jsi mě pošimrala u srdce, prostřední je moje pro mě a podobně laděné, potřebovala jsem na chvíli zastavit a podumat nejen o duši

...tak jo, já to tedy ještě zkusím, vydrápat se do poetiky a najít si tam místo alespoň k stání :)

Al Jal Úde, těší mě to, děkuju

Moc pěkné a citlivé verše 

mi přišlo taky, že je to jedna báseň, různé pohledy ... nej je pro mě ta prostřední, nutí zastavit se a nadechnout :) Ale supr všechny součástky - pracuje to společně :)

Jinysi, jo, to je právě to moje předkládání za tepla, nedomyslim, že čtenář nemůže vědět, že  jsem spojila tří nezávislé texty a to je jeden z důvodu , proč. přicházím o místo v poetice,. Pochopitelně nejpůsobivější je poslední, jsem si vědoma a jediné moje v něm je vlastně pojmenování Dětského domova a tak jsem ráda, že tě oslovilo, děkuji 

Nebudu tvrdit, že básni rozumím, ale
...dětí z domova bez rodičů
Dá za básně nejméně dvě a možná ještě kousek...

Radovane, to jsou smutné, težké zkušenosti, jistě důležitá a nelehká rozhodnutí a bolavý život dětí, v období vánoc je člověk k tomu asi ještě citlivější

Znám část této problematiky. Nerad, opravdu nerad. Někdy začátkem podzimu jsem psal zprávu o průběhu spolupráce s jednou maminkou, která má moc problémů. Mimo jiné i s nějakou závislostí. Na základě mé, dalších zpráv a výsledků šetření, soud rozhodoval, jestli její dítě umístí kamsi, nebo nechají v péči maminky.

K3, to je pro mě nejvíc, děkuji za tvou víru

Všem, co četli, připsali slova, či zanechali tip, vřelé díky

Goro,díky za slova i výběr, vážím si

Kočkodánku, měli jsme štěstí, člověk to bere jako samozřejmost a není to tak

Janino, těžko se mi na tak milý komentář hledají slova a tak jen,  děkuji moc

qíčalo, vím? věřím? není daleko! :))

Tvým slovům věřím všechno a nejsou ledajaké, jiné.

:) od duše k duši

Při Natálčiných slovech zpětně vidím, jaké to vlastně bylo opravdové štěstí, že jsem si tenkrát coby dítě přál jen „klasické“ dárky...

Krásné, smutné... bez zbytečných slůvek.