Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seGotika
Autor
Radovan Jiří Voříšek
Oblouk, žebro nalomené
na vrcholu srostlé
Odvážně se klene
věže trčí, ostré
Jako se jas zvedá z přítmí
rozechvívá prostor
loutna svými rytmy
9 názorů
Báseňku si četla už včera z mobilu a místo loutna přečetla loutka a něco se ve mně rozechvělo, naskočil mi orloj, ten stojí hned vedle gotiky.... :o)
Druhá sloka je fajn. První vlastně taky, jen mi nějak nejde dohromady ta zlomenina s představou stavby rostoucí do výšky... Vím, že se říká lomený oblouk, ale lomení mi prostě sugeruje představu poškozování, destrukce.
Že by Kreml?
Byla tam věž, ještě jedna věž,
ještě další věž
a bylo to vošklivý!
Jak onehdá říkal pan Werich
Mně se to líbí. Gotika je střídmá a loutna se k tomu hodí.
No teda, díky komentátoři!
Seznamovité, neoslovující a ani loutna mi nezahrála
Spoustu stop nám zanechala gotika,
však co po mnohých zbude,
až orloj žití dotiká?
Dědictví nulové či chudé...
nic proti odvaze gotického architekta, ale mi to přijde trošku málo shrnout gotiku do nalomeného žebra a rytmu loutny. Trošku mi to přijde jako, když popíšeš současnost: udusanej prostor, sem tam kelímek a hiphop camp.
Jako se jas zvedá z přítmí, rozechvívá prostor ... se mi líbí