V Afghánistánu jsem párkrát pracovně byl, mám tam přátele z řad lékařů, kteří s námi (cizinci) spolupracovali a bojím se o ně.

S Tálibánci (tehdy bývalými) jsem mluvil tenkrát osobně, byl na návštěvě v jejich vesnici, jedl ovci ... není s nimi žádná prdel, není

Jó, angažovaná poezie někdy bývá umanutá jako Saša Meresjev. Může kulhat, klopýtat, nebo se plazit s pahýly ustřelených nohou, ale do cíle se vždy nakonec nějak dohrabe. Forma nerozhoduje, estetika jde stranou, hlavní je sdělení sršící politickým nábojem jak Leydenská láhev po bouři. 

-----------------------------------------------------------------------------------------------------

Podobně jak Češi dnes i Afghánci slaví,

for all the Gringos finally go home,

Talibán vítězně zas vyšel z té vřavy,

men from glass houses just shouldn't throw stones.

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jistě zajímavé rýmováním na ok, asi se dá vytknout to, verše často rytmicky škobrtají, zvláště v poslední sloce

ale v básni je recese, vtip, narážky na Pelíšky, takže nějaké ty chybky se vsáknou

Nebyla a nikdy nebude