Písmák Doba je zlá. Jak z toho ven?
Od Marie Terezie, a je možné, že i dříve, lidé říkali:" Doba je zlá". Sami si vzpomeňte na své starší příbuzenstvo, zvláště to, které nemá pod portrétem Gustáva Husáka zasklenou stranickou knížku. Ze všech stran člověk unizóno slyší to samé "Hochu, uč se, do ba je zlá" nebo milou alternativu "Kdo nekrade, okrádá sám sebe, tak to šlohni, doba je zlá". Nutno podotknout, že druhý citát není žádného mého rodinného příslušníka, nýbrž Karla Fretky, spolužáka ze třetí třídy.
Patálie kočky Hedviky
Patálie kočky Hedviky
Kašpárek: Ahoj, děti. Vítám vás v našem divadle, doufám, že si spolu užijeme spoustu legrace.
(odkašle si) Tak se pěkně usaďte, a nechte se unášet na vlnách příběhu, který jsme pro vas nachystali. Jsou tam princové, princezny, hodné babičky, zlé báby, trocha kouzel a taky jedna svatba na konec.
Alfréd, nedoceněný novinář a příležitostný detektiv.
Jsou dvě hodiny ráno a já pořád sedím za psacím strojem. Kouř zcigarety bezhlučně plyne vzhůru pokojem a nechává se prostoupit slabým světlem ze stolní lampy. Musím přece něco vymyslet, za pár hodin je uzávěrka a já nemám kromě tvůrčí krize zhola nic. Pomalu začínám nervóznět, vždyť šéf do mě dává takovou porci důvěry a já ho prostě nesmím zklamat.