Poslední zajímavé kritiky

Letní

Obloha blankytně světlomodrá

od boha, se skvělou září tou hra.

Slunce v její půlce v ráži vůdce,

naskytne klam a stráží své prudce.

Paprsky z dáli, hřejí až pálí,

avšak brzký atak přejí náhlý.

S nocí bouře letí k dohře mocí,

ve změti třeští vichrem v dešti.

Ráno pak tichem zváno v den skvoucí,

chladno změn, s pomocí strůjce věští.

Janina6: Janičko, nyní len laické vnímání toho, co Zbora na fcb napsal. Zcela bez jakékoliv pochyby neměl v úmyslu nic zlého, než jen s ohledem na skutečně málo přehledné čtení na fcb umožnit setkávání "přeživších" autorů, naopak podpořit psaní věcných kritik, a o nic víc mu nešlo. Jestli tomu rozumím, jak jsem to tam četl, tak naopak výběr další básně má právo kdokoliv, v žádném případě jen či vůbec redaktor, a sice ten, jehož kritiky byly nejvíc lajkovány, což je dobrý nápad.  Zatím je skutečností, že tam zéměř nikdo nechodí a zejména nelajkuje a ani nepíše kritiky. Ale to je druhá věc. Podstatná je dobrá vůle. A co si budeme nalhávat, pokud by se i tam měla spustit zde oblíbená polemika, pak by to právě v tom nešikovném fcb formátu zabilo i tu drobnou snahu občas připomenout dobré texty z Písmáka. O nic víc nejde. A opravdu si snahy Zbory a Gory važme.

Jiří, "zda někdo někomu něco určuje či zakazuje" jsem si nevymyslela, cituji Zborovo dílo:

"Nepoužívejte facebookovou stránku písmáka k diskusím!!! Vyjadřujte se jen k dílům. Nediskutujte ani pod tímto textem. Není to diskuse, ale oznámení. Na dotazy nebudeme reagovat. "

Tento přístup mě zaráží a odrazuje. Zvlášť v kombinaci s vyjadřováním se za jakési nekonkrétní "my". 

Naopak Karlovy iniciativy a práce si velice považuji od začátku. A taky jeho způsobu komunikace. 

Irčo, děkuji i tobě, já samozřejmě tuším, že někteří iniciativní uživatelé Písmáku zřejmě něco chystají a vymýšlejí, a vlastně bych jim ráda děkovala a fandila, nebýt toho zvláštního tajnůstkaření.

Můj přístup k facebooku je takový, že se mu vyhýbám, ale určitě to nechci nikomu "dávat za vzor" :-) Asi mi přijde povrchní. Ale znám pár lidí, kteří si na něm docela libují.

Janino, na FB písmáka se dávají díla několik let zpětně, my jsme si to od Oldy se Zborou vyžádali. 

Momentálně tam probíhá debata Písmáků o básních, které připínají admini FB stránky. Je to připomínka aspoň některých skvělých autorů z minulosti Písmáku a diskuse pod nimi se rozhodně nezakazuje, naopak. Autoři nejlepších komentářů - a jak jinak je hodnotit než "lajky", dostanou možnost doporučit dílko svého oblíbeného tvůrce na Písmáku (anebo své) a to bude prezentováno právě na FB. 

Na Písmáku se, jak víme, čas nachyluje. Nebude možné zde od konce června publikovat a jak to bude s jinými aktivitami, to netuším. Než se zprovozní nový litweb, máme alespoň nějaké místo pro setkávání...

Karel Kalecký je v současné době pohroužen do tvorby tohoto webu a uživatelům vše podstatné jistě vysvětlí později. Díky za pochopení.

Janina6 - Janičko, jde z tvé strany o nedorozumění a vůči Zborovi nespravedlivé. Zbora je stále vedoucím redakce Písmáka a pokud je mi známo, se spolu s Gorou (vedoucí redakce prózy) angažují, aby Písmák měl pokračovatele. Navíc podnikl ze své iniciativy krok, který nemohu komentovat a který vyžadoval docela značné úsilí, ale je ku prospěchu všech uživatelů pro případ, kdyby veškeré snahy selhaly. Facebooková verze je myšlena jako přechodná možnost, aby, pokud by nový Písmák nebyl z jakýchkoliv důvodů včas spuštěn po uzavření tohoto, existovala možnost jakéhosi minimálního kontaktu pro zdejší komunitu. Verše Písmáka na facebooku má značná omezení, mi osobně přijde obtížně přehledná, ale možnost to je a zasluhuje spíše poděkování, nemluvě o tom, že existuje už řadu měsíců. Nikomu nic neurčuje, naopak se mi líbí, že iniciuje k hodnocení komentářů, které v posledních letech jsou velkou slabinou Písmáka, byť se zde několik šikovných a hlavně věcných kritiků objevuje.

Nový Písmák vytváří nový majitel a je jeho výsostným právem, jak a s kým komunikuje a je jen logické, že se obrací na lidi spojené s redakcí. Za sebe mohu potvrdit, že ač jsem novým potenciálním majitelem nebyl osloven, sám jsem poslal řadu námětů, v čem by měl být nový Písmák jiný a po nějakém čase mi bylo odpovězeno, že zatím sbírá podněty, že se již vyjádřilo více lidí a zatím je jeho zájmem zprovoznit Písmáka alespoň v nějaké podobě a další bude probíhat postupně.

Jinými slovy, máš stejnou možnost jakou jsem využil já a ne jen já, a vynechme poznámky, zda někdo někomu něco určuje či zakazuje, pokud nemají věcný základ.

Tady ještě není diskuze zakázaná, tak to napíšu sem. Přijde mi zvláštní, že o názvu nového webu jsme tu dlouze diskutovali a hlasovali, ale teď se s námi místo Karla baví Zbora jménem jakýchsi anonymních "my", proč? Proč anonymních? A hlavně nediskutovat. A honem všichni na facebook, ale ani tam nediskutovat. Ale lajkovat, lajkovat, to se může, tak hurá na to ;) Hmmm. Tak tohle bude po všech těch letech nakonec to, co mě z Písmáku vyžene.

Tak dneska tedy už vedro je - tak peru :-)

předevčírem jahody ) jen 15 kg - marmeláda, včera bezinky - naložit na sirup- dva obrovský hrnce, dnes odmrazit mrazák(240l) a prádlo, zítra sirup za studena, ten pak narvu do toho mrazáku. Na stromě třešně...Ve výhledu borůvky a meruňky, pak švestky, mezitím letní jablka a dcera, která to všechno bio miluje, takže Dum spiro spero...že to léto přežiju ;-) Vnuk si k palačinkám dá čtyři druhy marmelády a jí to lžičkou... A vzpomínám u toho na maminku a bábinku z Moravy... asi je taky bolely záda i ruce.

Pro mne text, který, představím-li si, že je součástí podobně psaných básní ve sbírce, je čtivý s chutí. Subjektivně mi připomíná při mé omezené sečtělosti způsob psaní Václava Hraběte. Autotorka tak nějak nahazuje drobné popisy, o kterých ví, že jsou banální, ale nemůže je minout, protože dotváří či spíše vytváří její myšlení. Navíc báseň obsahově významně graduje, je zjevně přemýšlivá a přesto se vyvaruje poučování, filozofování, jen zřetelně nadhazuje otázky jako by sobě samotné, ale jako čtenář si je automaticky kladu. A parádní vyústění kdy zdánlivý rozpor - byla jsem ti dostatečně dobrá ... a ... byla jsem ti já... vlastně sjednocuje do přesvědčení, že být sám sebou je tou nejlepší službou sobě samému a potažmo i Bohu, chcete-li.

Lído, mi už Chad sežral snad všechny dostupné boty, musím si je dávat na skříń. Začalo to dárkem pro kamarádku, vytáhl ovečkové papuče a jednu užral. No, aspoň jsem ji nemohla urazit papučema, to jsem se i smála...včera zase napadl Frýdu, bojí se ho, dostal výprask a šel do kotce. Už dospěl a chce velet nejraději všem. Kapitán. :o) Nechápeme, jak mohl v noci utéct, ale utekl, zřejmě přelezl tu vysokou branku.  :o) To jsou ti naši miláčci...

ráda bych byla jako pevná skála (třeba břišní svaly a tak), ale jsem spíš teď ten rossssol ... proč jsi E.? ... apropó, k té mé zkaženosti a zvrhlosti ... začalo to v cca mých pěti letech, na Slovácku, kde mě musel hlídat můj pubertální strejda se svýma zvrhlýma kamarádama (rádi se třeba převlíkali za ženský), a tuhle bandu nenapadlo nic lepšího, než mě nutit pít s nima slivovicu a dávali mi do pusy zapálený cigáro, abych si taky šlukla ... a já byla slušný děvče z Čech! ale neuměla jsem se křižovat, jen před sebe nakreslit křížek do vzduchu, takže mě tetičky jako neznaboha zavrhly ...

Phil., přemýšlela jsem o tom, že zním zamilovaně, tojo, to určitě, zamilovala jsem se hned, jak jsem ho uviděla, tenkrát ještě docela maličkaté štěstíčko. Užila jsem si, ale ráda ho zase vrátím, dokáže utahat. Dneska zase plakal, když jsem odskočila na nákup a zase odrápal kus omítky u dveří, završil vše tím, že po mém návratu mi ukrad  botu :)

Vracím se po 18 letech a zjišťuji, že jsi tehdy zájmena, nadbytečná zájmena nepotřebovala. A ačkoliv jsem tehdy napsal, že by textu slušel mikropovídkový formát, musím napsat, že dnes mi sedí i ten veršovaný. Nástup do básně, první tři sloky, je moc hezký i v jednom místě laskavě humorný, asociace archanděl a čert, ty další pak svádí k onomu povídkovému formátu, ale to je formální stránka, podstatnější je obsahová a ta nutně a oprávněně zaujme a vypovídá něco hezkého o autorce samé. A za sebe jsem rád, že oslovuje.

je to takový uspávající, ale přesto zneklidňující - neobyčejně obyčejné věci, do kterých se propadnu a těžko se škrábu ven, a chci vůbec?  :) Kdysi jsem četla knížku od Kinga, jednu z mála, kterou jsem si nechala - byl v ní spisovatel, který objevil svůj vlastní svět, do kterého se za určitých podmínek dalo vstoupit, byl reálný - a nebezpečný a krásný. Mi to připomnělo :)

Uvedl by mě někdo vezdejší, prosím, o situaci okolo konce Písmáka a jeho případné další existenci v novém rouchu? Jsem tu od roku od r. 2000 a poslední léta, kaji se, jsem byl mimo. Nicméně rozvoji kultury se věnuji víceméně profesionálně, neb stojím za dvěma neziskovkami a jedním nadačním fondem k tomuto bohulibému účelu určenému. S kým se mohu věcně pobavit? A jakou cestou? Díky moc za libovolnou kultivovanou reakci.

A k tématu: pismakove.cz je zapamatovatelný název. Když už ta změna má nastat, tak proč ne.

Pro mne je to paní Báseň. Já už to psala kdysi u jiného videa. Když člověk nemá nahrávací studio a prostředky, tak to strašně zkresluje přednes. Zkusila si to taky. Ty doprovodný fotky se mi nelíbí, ale každý máme jiný pohled a to je v pořádku. Nakonec si říkám, je dobře, že si na něj někdo vzpomenul Nevěděla jsem, kdo přednáší. Aspoň jsem si ho začala načítat a hledat na netu a za to jsem ráda. 

Nevzpomínám si, že bych u některého tvého dílka nespokojeně bručel. A nepřihodilo se to samozřejmě ani tentokrát. Kdybych měl akusticky vyjádřit svoje čtenářské pocity, tak by to mohlo být něco jako spokojené pomlaskávání. (smajlík)

V Parukářce grizzlík

na vztyčených nožkách,

oči Lídy zjihly,

však kámoška božka

znervózněla vcelku,

odhadují délku

(nemyjte mi šišku,

že nepíšu výšku)

zpoza kmene stromu

její oči šedé,

bručí: „Metr šede,

Lidko, deme domů...“

Karle, děkuju :) Štovíkové polévky se neodříkám, i když jsem ji ještě nezkoušela. Na internetu říkali, že z ní středověcé rolníci čerpali důležité živiny na jaře, když nebylo nic jiného. Co se týče chuti, musím to prostě vyzkoušet. Kopřivový čaj mně třeba nechutná, ale špenát z kopřiv není špatný, je jen ostřejší a chutná mně, když ho zjemním mlékem.

Nevím, zda jsi četl, Aru, ale u mne zrovna minulý týden řekl jeden robot v obrázku:  

. „Mne u lidí někdy - kromě jiného - hrozně irituje  ta jejich lidská nelogičnost. - Například - i když logicky by jim jejich situace, dle stavu světa apod., měla připadat beznadějná, tak si paličatě udržují tu svou naději, že vono to třeba zase nějak (dobře) dopadne...!!“   

Kačenky jsou fuč - proto sem - je to děs, co dětem cpou. Někdy si říkám odkud to má, ten nejmenší - třeba teď s tátou míchali cement a on mu radil co do něj - perfektně znal složení -  Njn Bořek stavitel :-) takže něco má i smysl, ale do pěti se naučí dítě i jinak - stačí prsty ;-)  jenže co dělat s dítětem, kterému máma říká, že tv pouštět nebudou, že Spidey seriál je hloupej, že tam jsou samí hlupáci a synek na to : "Nejsou to hlupáci! To se tady jako budeme hádat? To asi ne, mámo..." :-))

:)) já od Osha přečetla snad skoro všechno, co vyšlo v češtině ... teď mi to přijde, že každá otázka je správná a každá odpověď taky :)) Ale asi nebylo marný tím projít. - a skvělá písnička, hodně dobrej text, našla jsem si s Lyrics :) ještě to dočtu. Divný věci posloucháš.

Marcel, jasněě, mezi slepými musí být zákonitě král ten se zavřenýma očima, jinak ho ublikaj :)) 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dvoje

Nejkrásnější je to,

co je nejvlastnější.

Vnitřní svoje, dojem hezčí

jitří, vnější větou zlehčí

to, co do souboje zvenčí.

Ve vznětu touhou oboje,

ke vzletu hrou tou pro zdroje

tmou jasnější.

To dvoje, vjem nitrem veden

vně a jen s filtrem změn zve den.

Arthurs, děkuji, už poněkolikáté, za odkazy na verše M. Czeslawa. Jsou svébytné a pro mne, i díky věku velmi, velmi vypovídající a dokonce i mírně motivující, mírně proto, protože svou zkoprnělost vnímám podobně, i když alespoň chvílemi se z ní snažím uniknout. 

V diskusi k básni Printa jsi byl nekompromisně kritický a kupodivu, alespoň já spatřuji jistou podobnost nazírání u něj jako u Czeslawa, a sice v tom smyslu, že i byť na zdánlivě zůženém půdorysu intimní zpovědi se navzdory okolnímu světu snaží být svůj, nepromarnit.

Silná báseň. Dobře napsaná. Přímo vybízí k recitaci. Jen ta představa nového Krista mi svou absolutností přijde trochu záhadná. Je to představa onoho básníka prchajícího do hor, obecné přání, kterým dav ujišťuje sám sebe, nebo představa někoho, kdo se domnívá, že spatříl, a tedy "ví"? Mně tam z logiky básně, a z vlastní neschopnosti uhádnout Boží záměry, chybí slovo, které by umístilo představu do srdce prchajícího básníka : nový Ježíš bude jistě jako každý chlap ... Tedy, rozuměj, bude jako já?

jáma mých narozenin je čím dál hlubší, přemýšlím, jestli se tam ještě vůbec něco dá zasadit :/ baobab.

Tohle je zase skvost se spoustou barevnejch míst - poznávám tě, naše rozhovory, lidi z hor. - dětství je obklad, když už víš, že se má přikládat a máš ještě v sobě to živý místo :) odklad o vteřinu ... stačí. O víkendu jsem konečně viděla naší pidi Marlu - je to taky skřítek:)

pro K3.... To máš svatou pravdu. Stará zlatá leporela a Cestička do školy, Karel Plicka - František Volf. Znáš? Jsou tam i písničky. Ta malá se Lídě moc povedla. Je chytlavá... :o) Mi poslala dcera taky jednu hezkou veršovanku, byla na ni pyšná. Dělala asistentku dědem ve škole, má postiženeho syna. Letos končí druhou vysokou, studovala kvůli něj na Karlově universitě speciální pedagogiku. No, pro vnučku teď kupuju reporela a knihy od Filipa Pošivače a spol., mám ho moc ráda. 

none1 - to bylo načmárané na lístku vytrženém z malého (linkovaného) notýsku. Takže o něčem na uchování není řeč. Já jinak všechno schraňuju, textíky z minulých let protože se k nim vracím jak říkáš, dík. Nejdřív mi ale nějaký čas leží na stole nebo v šuplíku. A ta básnička, mi připadala sice hodně dětská, ale opravdová a kouzelná. A přimíchala se mi tam... Když vidím co se dnes píše pro děti...

Samozřejmě, že jsem ten film pak ještě viděla, už jsem to zvládla, ale spojený ho mám s tím  "zážitkem" v kině.  

Občas se mi i stalo, že jsme si někdy omylem pustili film u kterého jsem si nevšimla, že to má být horor. Nevím, ale ty filmové mám spojené s tím, že to jsou kraviny a škoda času, asi jsou i nějaké "hodnotné", ale já nějak nemusím to, čemu nevěřím.

Tvoje "převyprávění" biblického příběhu se mi líbí, i když mi připomíná spíš Červenou karkulku, než říjen 2023, ale to je můj problém.

Law, Bible se "čte" špatně. Potřebuje výklad a záleží na "vykladateli". Já ho v mládí měla a byl to člověk velice ryzí - naučil mě ptát se - i odpovídat si na svá proč. Už zemřel a doba je jinde. Nebýt gůglu, taky se topím.

Dis, ani ve tmě ve dvou. Slabý odvar - Kino Špindlerův Mlýn, Kladivo na čarodejnice  a já asi v šestém měsíci prvního těhotenství s mým manželem - držel mě za ruku, tak špatně mi pak snad nikdy z filmu nebylo. Ví to, že na zfilmovaný horor se spolu dívat nebudeme ;-) Jenže co jsou současné zprávy ze světa?

ženimě a ohnusa nejsou novotvary.

Rozhodně hezký text. Stává se mi zde občas, že má zpětná vazba bývá vnímána jako nepochopení nebo zásah do autorských práv, ale čtu-li hezký text a subjektivně vidím, že by šlo něco zlepšit, pak to napíšu rád těm, kteří mne v dobrém pochopí, byť nesouhlasí. A tak mne napadlo v první sloce upravit předposlední veršnmísto ...ale... napsat pouhé ...a... Ve druhé sloce bych skončil popelčiným střevíčkem. Zde se mi líbí první verš s náhlou, ale působivou a dobře srozumitelnou změnou osob ...ona...já... a ještě vych vyzdvihl krásnou obraznost celé první sloky a první verš s dětskou šlí obzvláště.

Když někde narazím na vázaný verš, čtu ho od počátku podezíravě, kolik že tak bude rytmických a rýmových vycpávek a do jaké míry se rytmický kolovrátek bude točit tak rychle, že nestačím vnímat. Zde mne sice také, ale mírně, zasáhl onen kolovratkový spád díky snad většímu počtu slok, ale opravdu jen mírně, nebotˇ jsem nenacházel žádné vycpávky, vše mi dávalo smysl, včetně novotvarů - ženimě a ohnusa. První tři sloky mi metaforicky přijdou hodně nabité. 

taky mě to napadlo, když jsem viděla tu spoušť zblízka ... to zapálit, všechno! Ale zas pak, kam složit hlavu a ty oplétačky se sousedy z okolních bytů potom ... :) Oheň byla ta práce, asi :) Kouzlo se povedlo, z dálky by to mohlo vypadat jako parapet :)) a ani kapku. Když jsem to psala, bleskla mi hlavou skvělá básnička od PB (už sem nechodí) - bylo v ní něco jako: ten dům je vrak, ale já jsem pirát a mám truhlu, plnou nářadí ... pořád mi visí te obrázek v hlavě, tak je to jen domalovaný na parapet :)

děkujuu

disrespectly díky za vskutku hezký komentář, jakkoliv s ním souzním jen částečně, neb mám za to, že poezie je prostředím, kde se má na krásu jazyka včetně jeho smyslnosti a působení dbát nejvíce. Já také mám rád, když mne někdo za ruku dovede na důležité místo, protože bych ho jinak mohl minout, větší radost však mám, když ta místa objevuji sám.

Já mám zájmena ráda protože zdůrazňují můj pohled. Já vím, že pocity by stačily, ale to své jim dává (podle mne)větší důraz. Ti by mi tam už vyloženě chybělo, stejně jako to... bez zájmen bych to nebyla já.

Já prostě vnímám ten rozdíl mezi "koho to zajímá x koho zajímá", stejně jako "tak moc to bolí x tak moc bolí.

Těší mě, když si mě někdo umí přečíst takovou jaká jsem. Těší mě, když někdo pochopí, kam ho chci zavést.

Tip pro ty, co neví, jak z depky ven; - *Totem.cz  je (od března t.r.) oživen...!

*((vím, že se zde na Písmáku.cz - tuším někdy v lednu - mluvilo o Totemu.cz dost nepěkně - a já jsem s tím tehdy, více méně, souhlasil...; pak se ale dne 07. března t. r. na Totemu objevil oznam správce M. Z., který začínal asi takto:

Ahoj, dnes jsem přehodil Totem na jiný server, abychom ho mohli pak dále rozvíjet..., 

a já mohu dnes konstatovat, že se od té doby (nechtěl bych to ovšem zakřiknout...!) Totem.cz začíná znovu zvedat... :) )

:::::::::::::::::::::::::::::::

Totem.cz má navíc tu výhodu :), že je zde možno zanechávat komentáře a poznámky pod příspěvky i bez registrace :) (a tedy bez přihlášení... :) ) ((ale pro registrované autory má výhod celou řadu; o některých píši krátce i v mém dnešním  příspěvku zde:  https://www.pismak.cz/dilo/558808/edit/    )).

Text zajímavý především svými obrazy, zvláště první, druhá a třetí sloka, za které tip.  Verš ...zkus jemně rozkrájet ticho... je v kontextu velmi výstižný.

Druhá sloka hezká, za sebe bych odstranil zájmena ...své... a ...ti..., byla by zvukově čistší i naléhavější. Také bych napsal ..mají rádi....

Třetí sloka snad nejhezčí až na tvou tradiční slabost se zájmeny ...to.

Zbývající verše mi přijdou navíc, jakkoliv prádné nejsou, verš se slepeckou holí navíc sám o sobě výtečný, ale tak nšjak vedou čtenáře za ručičku, přičemž první tři hezké sloky jsou naprosto výmluvné.

Začíná to skoro jako výzva, a že to já rád - pobídnout. Alou, tak já zkusím ... „mlčení chceš ho rozkrájet“ toto - což zní docela drsně, skoro agresivně, vem si na něj kudlu, ale hned potom přijde kontrast -„zkus jemně rozkrojit ticho...“ a najednou je tu bezmoc, protože ticho se nedá vzít do ruky, natož s ním manipulovat. Natož ho uchopit ... Má svou váhu, je křehké a přitom neústupné. Někdy nedosažitelné, ale to je jiná písnička. :) A pak přichází otázka, proč má člověk pořád potřebu svoje pocity vysvětlovat nebo obhajovat ... jako by ta ona vědomost byla stejně neuchopitelná pro nás samotné, tak pro ostatní „proč musím vodit všechny své pocity ke zpovědi“ ... ? Proč tohle cítím a co je tou příčinou? Je v tom únava z nutnosti pořád se otevírat, vysvětlovat, možná i obhajovat před okolním světem. Vnitřním, vlastním taky. Ale zároveň přijde ujištění :) ti co mě rádi mají vědí...říkáš tim, že ti správní lidé se neptají, jen vnímají a chápou beze slov. A klíček k zámku. Ukecaný formulace, moje no. Noc černá košile - silný obraz, cením. Je tady jako něco ... co se dá obléct, co tě obepíná, ale zároveň dusí ... Jako přerostlá ulita poustevníčka. A pak ty posečený sedmikrásný - krásné, jemné květiny, které leží poražené ve tmě. Ač nemusí ležet, ale zářit, protože plná louka hvězd. Tohle všechno ukazuje na konečnost, naší bezbřehou zranitelnost, možná i nenápadnou krásu ... která byla zničená, když posekali. A následuje cynická nebo unavená věta: koho to zajímá... jak končí moje lásky, jako by si jeden zase uvědomoval, že svět se netočí kolem jeho bolesti, že nikoho nezajímaj jeho dramata ... Jsem zrovna včera přemýšlel, že fráze ,,Ty jsi sluníčko" - může mít i pejorativní nádech.

A pak ten zlom - tak moc to bolí - natáhnu ruku. Snahu o spojení, útěchu, dotek. Jenže místo toho přijde rána holí. Slepou, tím, kdo neslyší. Je jedno z jakého hlediska, nemůže, nechce ... Ticho tady už není jen klid nebo neřečenost slov, ale aktivní síla, která zraňuje. Slepecká hůlka je symbolická nejen nevidomostí, ale i proklatou samotou ... 

Včera jsem vařil tzv. gezicht supe tzn. česky dršťkovou polévku. Nedělám to často ale občas se koukám a inspiruju na YT. Vybral jsem si originální recept od Romana Pauluse. Video cca. 3 minuty. Polévka moc dobrá. Ale zaujal mě ještě jeden recept a sice prý že RETRO dršťkovka dle normy ČSN 10129. No... Asi tak stopadesáti kilový týpek se 22 minut vykecává jihočeštinou a do toho jakože vaří. Ale sledovat jeho video jest čirým utrpením! To snad už raději i toho Babicu... :p Takže toliko k novým receptům na youtube pro každého. :D

Příroda, ve svých různých podobách a projevech, patří k věčným básnickým tématům.

Bouře

Blesky se křižovaly

nebesky, 

že s lesky dnes kříž povalí.

Jen hromy a třesky,

sem tam stromy se ozvaly.

Padly v oběť větru z dáli,

z ran těch střetů odpověď.

Pak spěch kapek v prudký liják,

z dávek půtky, a ví i jak.

Vláha v dohře, dar zní zpráva,

snaha bouře, zmar s ní hrává. 

Alegnoo, přesně! Mám to z Ferdy mravence - jak tam pásli krávy mšice ... asi jsem ztratila ten cit pro soužití, neumím sdílet prostor s vyžírky. Ale oni si to nemyslí, že jsou vyžírci, prostě jdou a berou si, co si tam nedali :) Dneska se neukázali. Sbírají síly.

Josefíno, zkusím i cukrovou vodu, díky :) jen nevím, jak jim vysvětlím, že se za ní mají vydat zpátky na zahradu ..  když už mají skoro hotové základy na ant city pod gaučem :) Zkusím všechno! Prostě pudou a ne, ten ovladač na telku jim fakt nepůjčím! :D

tak ja na fotenie  toho vidím dosť a dosť...nie sú to už krásne jarné kvety ( chýba magnólia, sakura, orgován, narcisy, snežienky, kvety jabloní, čerešní...), ale aj preklopenie do začínajúceho sa leta je v prírode nádherné...vlčie maky v obilí inak nasvietené ráno, inak v podvečer,ich sýta červeň, svieža  zeleň nezrelých kláskov okolo nich, pivónie od bielej cez ružovú po tmavočervenú, muškáty na balkónoch, cez kvapky dažďa hneď dve dúhy, trblietanie sa hladiny Váhu v lúčoch Slnka, plávajúce labute, v letnom  vánku povievajúca sukňa...a ja sa opájam toľkou krásou ako malá...

krásna pieseň, ale nie vždy je návrat späť najlepším riešením...ZH nepoznám, neviem, ako Ťa berie, čo k Tebe cíti, o Tvojich citoch predsa vie a...za toľké roky žiadny posun...

inde začína nový život s niekým iným, naviac s dieťaťom...Tebe zostáva snívanie, spomienky, smútok...a je na Tebe, či sa z toho vyhrabeš, alebo sa budeš ďalej trápiť...

kedysi som si myslela, že milujem svojho manžela, že bez neho nechcem žiť...nevyšlo to...a po rokoch som po inom netúžila, len aby už bol preč z môjho života...je to extrém, prežila som a jediné, čo mi je ľúto, že som sa nerozhýbala skôr...teraz je mi moc fajn...

skús si predstaviť, že by ste to spolu  so ZH skúsili...po čase by možno chcela viac ako "len"  lásku zrelého muža a Tebe by už neostali ani tie sny...prepáč, mňa realita prefackala, už nesnívam...Tebe prajem sny o nejakej inej...

Mladej mozek :-))

Ba ne, ten už nemám, už nějak vím, co je podstatný a co ne. 

Věk je relativní, když mi bylo něco přes třicet, litovala jsem kolegyni, co slavila v práci padesátiny - jsem si říkla "chudák, život má za sebou"... teď bych padesátku brala. Dala bych si pozor, abych nešla do práce v žabkách a nesklouzla se a nerozbila si to proklatý koleno ;-)

Ale jinak jo, někdy zapomínám, kolik mi vlastně je. Uvnitř pořád potkávám tu malou holku - je mi s ní dobře ;-)

Chce se mi říct, že živá bytost do domácnosti by neměla být dárek, ale parťák, ale na druhou stranu byla paní učitelka šikovná, takto se jí nejlépe podařilo koťátka udat. A mohla být přesvědčená, že mezi dětmi ani rodiči není nikdo zlý nebo nezodpovědný, komu by zvíře nesvěřila. Ale nevím, jak si to představovali s tím půjčováním a jak by to ty kočky a kocouři  brali až by povyrostli.

:-))) tak teď jsi mě odrovnal - starou vraždu!  Ta básnička je stará 18 let, to jsem ještě občas hopsala i ráno - z noční - jako vražda středního věku. Vlastně v porodnici u první vnučky - když mi řekli mladá paní a já, že ne - že jsem babička - mi říkali, že "takové ještě berou" :-))

 Teď jsem si  tu básničku jen vytáhla a nechala přezpívat, kdybych na to měla (myslím odborně), zaplatila bych si klidně i ty úpravy na SUNO, jenže to by v mém případě byly vyhozené peníze, ale tahle reklamní možnost mi stačí - deset variant na den a dost. To mi vyhovuje, jinak bych u toho zblbla :-)

láska je chyba v matrixu - pravá a levá ruka ďábla. A bůh to vidí :)

Hovádka nemůžeš jen tak pustit, disrespectly, a sousedovo je vždycky zelenější ... nemaj rozum. Zkusím jim namluvit žralok-krev, a ještě mám od Svatky zytek Hukinolu. Doma budou, kdo by spásal vratič? Krávy, moje krávy ... a pravda na bicáku :)

Marcel, respekt - Personal Jesus, přes to vlak nejede. Jen láska nemůže být bůh, kdo by byl ten zbytek? Když bůh je všechno :)

Nevím, kdo to jednou řekl, ale vím, že se mi to moc líbilo - chovej se vždy tak, jako, že víš, že tě Někdo vidí. Docela dobrej návod ;-) A pak je to vše jen na tvé vůli a vše se děje pro něco ...a to už se opakuji :-)

Já si i na škole psala taháky jen u těch učitelů, u kterých mi bylo fuk, jestli mě načapou, ale u některých bych se studem propadla, tak jsem se to radši naučila :-)

Na prameni vtipných nápadů ti určitě žádná žába nedřepí. Ať je to tak i nadále. 

Po obvyklém nelehkém boji jsem se rozhodl pro lidojeda s psychickými problémy, zvýšení hlasu v případě Bečev a jednotný pokrm v masové organizaci.

Zaštupování dírky na tričku se jí (mu – zatracená vyváženost musí být!) trvá dlouho a nějak se nedaří. Má očividně velmi silné zašívací potíže. 

Jsem skoro celý svůj profesní život strávila v třísměnném provozu - on tedy byl spíš dvojsměnný - dvanáctky noční a denní. To si pak tak rozhážeš vnitřní hodiny, že v noci nevíš, kdy už jít spát, no a ráno tě světlo nebudí, když celej život spíš jinak - když můžeš.

https://suno.com/song/e9819ded-d927-4dd0-a337-f12259418c4b

no ano, předuchovnělí lidé si na začátku myslí, že smyslem jejich konání je odnaučit se žít život, až po nějaké době ti šťastnější zjistí, že cílem zrození bylo život žít, respektive prožít ho se vším co k tomu patří ;)

plus fyzikové ví pěkně dlouho, že energii nelze vyrobit ani zničit, ale pouze přeměnit na jiný druh energie a ta je nosičem pro jakoukoli informaci, tudíž ani informace o čemkoli nejde zničit - žádný atom se neučí co má dělat, stejně jako voda se neučí jak má téct.

Šejka Spíra mám moc rád. Myslim že jsem snad zhlédl všechny jeho hry. Nezapomenutelný je pro mne Král Lear v podání Jana Třísky v kulisách Pražského hradu! A to navzdory tomu že se jedná o tragedii. Z čehož vyplývá že mne více baví komedie. Zde bych zmínil zejména Zkrocení zlé ženy v podání Elizabeth Taylor a Richarda Burtona. Nicméně pokud se týče sonetů několik jich nazpívali bratři Ebenové.

https://www.youtube.com/watch?v=JIVEZyFdbRo&ab_channel=LucieVondrov%C3%A1

Co volá

Vše jednou končí

smutkem se loučí

nový den vkročí

skutkem změn vzhlédnout.

Staré zve mladé

darem sen kladem

svárem své točí

slovy jen vzlétnout.

Báseň

Bázeň a kázeň

z nich vztah opora

vznik snah co shora.

Fáze ve snaze

hráze v odvaze

draze o váze.

Forma to strohá

tou dohra skrovná

formát dorovná.

Rhode, ty jsi na parketu veršovaného humoru prostě jako doma. Nešlapeš nám na čtenářské špičky, natož abys dokonce padal. ;-)

Mazurka

Snědl pytlík brambůrků,

zapíjel je rumem,

pak šel tančit mazurku

(s minimálním umem).

Valčík

Ač má jednu nohu kratší,

velmi dobře mu jde valčík,

lichotky on slyší časté,

že prý tančí jako Astaire.

Čardáš

Brzy z Franty čardáše

se už paní chvěla,

je patrné na Dáše,

že by utýct chtěla.

Paso doble

Stařec vyzval k paso doble

dívku zjevu víly,

údy tělní masou zchromlé

„tančí“ pouze chvíli.

... .

Lído, Totem.cz má navíc tu výhodu :), že je zde možno zanechávat komentáře pod příspěvky i bez registrace :) (a tedy bez přihlášení... :) ).

(( - Pro autory je zde ovšem hned celá řada výhod, které jsem (zatím tedy) jinde nepotkal (pro mne dnes asi především velice přehledná archivace i několika tisíc příspěvků do hloubky od roku 2004 tuším :) - na jeden, či na dva kliky přehledně v kolekcích, ...., po stránkách, dle žánrů, či časově - a to i včetně náhledů...  :); a pak také třeba hromadné přehledky komentářů svých i cizích i mimo příspěvky, ..., čtyři možnosti vkládání příspěvků nejrůznějího druhu, ..., atd., apod. :) )) .

DĚKUJI.

AL.: Nevím jestli chybět ale chci věřit tomu že si někdy vzpomene...

JANI: Mám doma spíš více než méně pořádek. Navzdory depkám si ráno co ráno stelu postel. Prádlo ve skříních mám poskládáno vzorně do komínků. Nikde se nic neválí a zejména ne smradlavé fusekle a trencle se škrtátkem vzádu. Pravidelně spolu s pračkou se pereme. Luxuju dle potřeby. WC vanu a umyvadlo mám čisté. Nejvíc boje je vždy v kuchyni. Navzdory tomu že mám myčku se mi tam čas od času hromadí riad. Jo a taky by to chtělo umejt vokna ale... Na 1+1 starého mládence je to myslim eště ucházející... :p :D

KOČKO: Snad to klapne! ;)

JOSEPH.: Už teď vím že když nebude proti tak ji zajedu někdy na slovač navšívit! :)

DADI:  Děkuju. :*)

Lído, snad zveřejním, tady asi už ale ne :) (přijď se někdy podívat na *Totem.cz...! :) )

*((vím, že se zde na Písmáku.cz - tuším někdy v lednu - mluvilo dost nepěkně - a já jsem s tím tehdy, více méně, souhlasil...; pak se ale dne 07. března t. r. na Totemu objevil oznam správce M., který začínal asi takto:

Ahoj, dnes jsem přehodil Totem na jiný server, abychom ho mohli pak dále rozvíjet..., 

a já mohu dnes konstatovat, že se od té doby (nechtěl bych to ovšem zakřiknout...!) Totem.cz začíná znovu zvedat... :) ))

Nejdříve rozpustilé výletové hemžení, pak velká hrůza ze ztráty dítěte a nakonec úleva ze sci-fi konce nebo vtipu dětí, které byly domluvené.

Když se začne s fantazírováním, otupuje to ostražitost. Vybavil se mi film, kde byla zavražděna dívka Erika. Studenti nejdříve vyvolávali duchy a hráli si na strašidla. Erika měla nepříjemný pocit, že jí někdo někoho připomíná, ale nebyla si jistá. Chovala se lehkomyslně a byla zavražděna. Skály lákají k různým kouskům, ale jsou zrádné, jsou tam prolákliny, stačí, když ujede noha. Je potřeba mít trochu strach a ne být rozdováděný a beze strachu. A já teď dělám přesně to, co jsem nesnášela jako malá a mladá, že přemýšlím, co by se zlého mohlo stát a mluvím o tom. 

Ve všem běžném můžeme vidět něco zajímavého, nevšedního, co věci dá i jiný význam a rozměr.

Zvláštní věci

I ty obyčejné zvláštními,

jež obličej mají s vlastními

tvary a hájí to své běžné.

Skryty tají sen, v prostém bytí

jen, v němž hostem ten, kdo změn vidí.

Ti svědci jimi básní přeci,

kteří věří ve zvláštní věci,

svými dary se s nimi zasní.   

To je pravda. Že člověk dobře nevidí je jedna věc a další věc je, když si někdo nepamatuje obličeje. A v nákupním centru může přehlédnout kdekoho. Mě napadá, že ho všechny ty dívky někde potkaly a společně se dobře bavili a pak si vyměnili telefonní čísla, mohlo to být třeba před měsícem. A ony si ho dobře zapamatovaly, možná to byl jediný kluk, kdežto holek bylo více a on měl rozptýlenou pozorností. Mně se nedávno stalo, že jsem nepoznala na ulici instalatéra, který u mě též nedávno byl. Náhodou jsme si začala prohlížet jeho psa a on mě pozdravil. Tak jsem zpozorněla a pak jsem přišla na to, kdo to je. Ale to neznamená, že bych ho přehlížela jako člověka. Vím, jak se jmenuje, nedávno jsem o něm mluvila a říkala, co udělal a o čem on mluvil. Byl u nás už několikrát, vždy tedy s přestávkami.

Psal jsem si s Karlem a navrhl jsem mu přidat na nový server vlastnost, aby se tam daly přímo nahrávat obrázky (takto funguje například český diskusní server Nyx nebo celosvětový Reddit).

Na Písmákovi to v podstatě není z historických důvodů, protože v době kdy vznikal byla v počítačích daleko menší úložiště dat a obrázky by server zahltily, v dnešní době už tomu tak není.

Čili nechci nic slibovat, je to na Karlovi, ale je možné, že na novém serveru bude vkládání obrázků do děl asi tak jednoduché jako (odhaduji) poslání mailu, kde je obrázek v příloze.

Čili buď by to mohli přímo dělat Gora či lastgasp, nebo, kdybych to dělal já, trvalo by mi to místo cca pěti minut cca půl minuty :)

Phil, já jsem za celou dobu z Písmáku vypadla na delší čas dvakrát... podruhé na víc než dva roky. Už jsem se úplně odstřihla. Potom, ani nevím proč, jsem začala zase chodit a četla, komentovala... Zjistila jsem, že to není závislost, ale koníček, který mi dělá radost... Odcházet teď už nemusíme ;) jen si zamávat. Pořád nějak nevěřím, že bude nový web.

Mi se teď naboural syn. Byl spolujezdec, půjčil řízení kamarádovi. Měl si vyzvednout dceru. Nedala mu ji. Dolů jel na plnou rychlost. Je to feťák. To má po mně, Taky jsm byla vždycky zachránce slabých a pak schytávala. Když jsme psali testy na řidičák, tak napovídala kamaradce. Řekli mi, že ještě jednou, tak poletím já. Neudělala je a nebavila se se mnou, Když se psala písemka, psala jsem kvůli ní její skupinu a pak dostala pětku. Myslím si, kantorka věděla. Je to jedno.  Naboural do sloupu elektrického vedení a skácel ho. Milda byl na té straně sloupu. Auto na odpis Ale oba dva přežili. Ale něco se stalo. Od toho dne se změnil. Já jen tu svou bibli. Ale jsem pokřtěná. Svatava Marta Hajná. Je to moje nejmilejší děcko. A nikdo to nezmění. Kostel jsem já. :o)

Blahopřeji Zajíci, Zoae, Biskupovi k umístění a děkuji autorům, kteří souhlasili s účastí v posledním měsíci povídkové soutěže na Písmáku. Díky lastgaspovi a Dannymu za dlouholetou obětavou spolupráci! Všem čtenářům, komentátorům a hlasujícím také patří poděkování!

Na brzkou shledanou nad vašimi novými soutěžními prózami.

Pro Janina

Vidíš, já jsem se nad tou básní taky zastavila a hned začala nahledávat všechny dostupné informace k autorce a pátrat po antikvariátech. Napsala toho opravdu hodně. Je mi až hanba, že mi utekla, ale jeden život je málo na to, aby člověk mohl obsáhnout všechno to, co by chtěl. Jinak, šuměnko, jestli čteš, tak máš dobrý vkus, ta báseń je opravdu krásná a díky tobě jsem si objevila básnířku, kterou si ráda přečtu. A tak hezký den. :o)

silná báseň s atmosférou...

čísla nemažem, deň po smrti mamy zazvonil telefón - na displei mama...automaticky som ho zdvihla - áno, mami? Ticho...až potom som si uvedomila, že ona už nezavolá...posledné týždne to už nedokázala, slabé ruky neudržali mobil, ten sa časom vybil... 

s pribúdajúcimi rokmi častejšie premýšľam nad smrťou a pohrebmi...svoj nechcem...hlavný hrdina pravdepodobne prítomný nie je, len fyzické telo, či popol z neho, ale nie  jeho duša, vnímanie, možnosť zapojiť sa...najbližší sú zo straty nešťastní, dojímavé príhovory ich ešte viac zrážajú na kolená...nie je lepšie rozlúčiť sa osamote, nie na očiach iných ?

Keď mi zomrel otec a neskôr mama, bola som s nimi v Dome smútku najskôr sama...sedela som pri otvorenej truhle, pozerala na telá, ktoré boli bez duše niekým iným , prázdne schránky bez toho najdôležitejšieho...tam som sa s nimi rozlúčila najlepšie, ako som vedela...akoby sme sa spolu zhovárali...to ostatné, povinné, šlo mimo mňa, len okrajovo som vnímala príhovor kňaza, ktorý ani jedného nepoznal, netušil, akí boli, o čom snívali...kedysi...oceňujem spoločné chvíle najbližších po pohrebe,  rozhovory, spomínanie, pozeranie fotografií...akoby nám zomrelí tak trochu nazerali cez plece...

1/ Zeptej se

2/ Krokusy před školou

3/ Romance pro vlkodlaka

všetky tri so mnou zatriasli, každý príbeh inak,  ich sila dlho rezonovala... nútia  premýšľať, kto sme, na čo sme tu, aký zmysel má život, kým tu sme...tá rôzne dlhá chvíľa...

a viacerí sa (aspoň) niekedy cítime takto:

"Navenek dospěl, ale uvnitř se krčí ono dítě, kterým byl před dvaceti roky. To dítě zůstává bezbranné jako polámané a pošlapané krokusy před školou."

Ďakujem autorom za skvelé čítanie, majú môj obdiv a ZB o to viac, že píše o sebe, otvára  dvere k nahliadnutiu do jeho  neradostných dní...

Vybrala som diela so silným posolstvom, k zamysleniu... vieme, či  skôr nie, akí ľudia žijú blízko nás, či sa im nedá trošku pomôcť, uľahčiť ...hocikedy môže prísť nečakaný koniec ( spomenula som si na Bolka Polívku, presne si slová nepamätám,  obsah hej - padala bomba, otvoril som hubu, bola z nej plomba...keby všetci ľudia otvorili huby, nebolo by na tom svete záhuby)

ostatné sú skvelé tiež, témy, spracovanie, každé má niečo do seba :

  Amerika vypichla skvelé piesne, nikdy sa  neohrajú, chvíle pri gitare, čas za mlada vnímaný inak ako dnes...spomienky...

Uvězněn zase zdvihol prst - pozor, toto sa môže stať hocikedy aj tebe a partnera, záchrancu niet...si dva v jednom

Dobře činiti podľa nás nie je vždy to najlepšie riešenie, aj keď sa ním zdá byť... Herr to proste vie...

Mesiášský věk netypická  cesta k Nobelovke, skvelý nápad autora...

Hraniční porucha je bezva :) a protentokrad.

Phil, dík za tu Štroblovou, okamžitě ve mně zarezonovala, četla jsem její básně v mládí a tahle je krásná. Je smutné, jak se někteří chovají na netu a chlubí se cizím peřím.... ale každopádně mě nadchlo, jak zvláštní setkání s poezií můžu zažít pod takovou srandičkou v komentáři... děkuju :)

Radovane, mi se daleko víc líbí tvůj profil na Libres. Když jsem nedávno z náhody zjistila, že jsi René Vulkán a načetla, tak jsem se smála. Jsi tam úplně jiný a mi se moc líbí ten malý majstrštyk se zvoníkem. Pořád ho nosím v hlavě...růžolící...Jsem tam už od kdysi, ale zapomněla heslo a tak tam mám druhý nick a to je zakázané...:o) 

Díky všem. Je to už starší text, ale do sbírky se mi tenkrát nehodil, nezapadal. No a dneska, jak jsem procházela věci ve Wordu, jestli mám uložené všechno, padlo mi tohle blues do oka a říkala jsem si, že zní až symbolicky ;) A Mařka říkala, že jo, že chce ještě někoho hořce rozesmát, ať ji zas z šuplíku vypustím. Jednou jsem to zpívala s klavírem pro pobavení na křtu té sbírky v Brně,, v ženském podání to ovšem nemá ten šmrnc. Když jsem udělala dramatickou pauzu za "už vidím, jak mi stojí...... u ložnice fronta", tak lidi řvali. Jo jo, bejvávalo dobře :)

ten přechodník by tedy měl vyjadřovat množné číslo? Pak by mělo být tratíce, točíce  :) a pak je to docela dobrý text. teda nejsem si jistá kterýžsto (ty bláho to už jsem úplně v mnou neprobádaných češtinských vodách) - množné číslo by možná mohlo být kteřížsto ... ale jen balancuju na ostří vědomostí než se vrhnu na AI :D 

Když si to nějak na jazyku porovnám, tak mě ten text fakt baví.

Všechno se pořád opakuje s malými obměnami. Četla ji několikrát, protože je šalomounsky napsaná a já mám dlouhé vedení. Ale vždycky jsem v tom jednom místě, s tou károu, uviděla obraz, jak vysypávají tělo Mozarta zabalené v cíšce do toho společného hrobu. Ta kára ho tam prostě vyklopila. Byl sám tak moc, až to bolelo. Nikdy jsem nic takhle zkounstruovaného neviděla a pořád jsem se tenkrát na ten moment musela dívat dokola. Nemohla jsem přestat... :o)

Alegno, děkuju za nakouknutí a slovo, vždycky mě uklidní, když tě vidím. Nevím, proč to tak je. 

Law, prší... už se tu taky směju, ale tehdá jsem se lekla... to víš, stará paní, dneska že máme sraz, nějak mi to uteklo, umřel další spolužák...

Marci, strach je vždycky. Ten o někoho. Včera o malinkatého srnečka v trávě, co ho nesměla najít Frýda. Vždycky mě to vyčerpá. 

Janino, já ji dopsala a název...najednou mi naskočilo, dadozdienka. Kde se vzalo, nevím.  Hledala ho po netu a nenašla. A tak mám svoje slovo. A svůj deník... Děkuju ti, moc a moc. 

1. Romance pro vlkodlaka - vytříbený text, který nenudí

2. Mesiášský věk - povídka se svižným vypravěčským tempem a dobrým nápadem

3. Zeptej se - i tato povídka má dobrý nápad

Podrobnější komentáře mám u jednotlivých textů. V tomto kole soutěže se opět (!) sešly silné texty, bylo těžké vybrat tři nejlepší. 

Marceeel, jooo - vystihlas podstatu, hnací síla, co nedovolí přestat, zastavit se, spočinout :) Kolikrát jedu a nevím :D

Jani, anoo - sedí přesně i to :)) a jj, já taky - a nedá mi to a nedá

Díky, Danny! A hned pískám odjezd :) koleje volaj

Tenhle text jsem napsala kdysi pro kámoše z jedný kapely, co chtěl nějaký text, co by moh zpívat, tak jsem mu ho poslala ... a nemoh :)) Nedopatřením jsem ho (ten text) vyhrabala a něco málo  přepsala (ty největší zbytečnosti), ještě mi tam vadí ten Uroboros ... ten je fakt děsnej, ale na první dobrou ho neopravím, zatím - a přijde mi to jasné průhledné, zpívatelné, jen ještě doťuknu melodii :) ... Měla jsem v hlavě původně trochu text Ještě jedno kafe bych si dal ... no, trochu jsem to prohnala mozkovou prádelnou ... a je to :) Tak ještě ten Uroboros ... nebo vám tam ještě něco táhne? Nepište Všechno 

A co v tvé básni nevidím? Píšeš hezky,  že kradou. Ano. Tomu rozumím. Tak mám také napsat básničku Oni kradou? Všichni tu na Písmáku napíšeme básničky Oni kradou. Ještě to řeknu v práci a zarecituju v sámošce a mám splníno.

Za Seznam se omlouvám, tenhle zdroj informací mě napadl na první dobrou, odtajňování zdrojů není nezbytně nutné. Moje omluva i Seznamu. Ale to už fakt šaškuju. Měj si svůj názor, je fajn, že můžeme mít každý svůj, prostě jsme se potkali a vyměnili si je. Mávám tvým směrem

:)

lawenderr_na cestách - nevím proč zmiňuješ Seznam. O něm jsem nenapsal ani slovo. Rozuměj, na každém místě, kde se rozdělují dotace, rozhoduje se o zakázkách, jsou lidé, připravení si z těch obecních, či státních peněz ukrojit něco pro sebe. A nemají žádné výčitky a zlé sny, když se to podaří. Naopak. Chtějí potom ještě víc.

Můžeme ale všichni mlčet, nakonec to vlastně dávno děláme, a dívat se jak lůza rozkrádá finance státní i veřejné.

To, co jsem popsal, se děje dnes a denně už mnoho let. 

Jinak musím říci, že mne ženská solidarita opravdu dojímá. Škoda, že se nad tím, co jsem vlastně napsal v tom pokusu o báseň, téměř nikdo hlouběji nezamyslel. Vidíte jen to, co vidět chcete a to je nutno ušlapat.

Kdybych viděla pana Máslo, jak krade, řekla bych mu, že se mi to nelíbí. To je ovšem děsně hypotetické ..  důležité je, co se skutečně stalo a jak jsi na to zareagoval. Jestli jsi zažil na vlastní kůži, jak někdo něco špatného udělal, je tvoje volba , co si s tím počneš. Ty tu ale poetizuješ, že na Seznamu psali ... ale zase, když ti to nějak pomáhá ... mi to přijde zbytečné střílení vzduchovkou po vrabcích. Co tu byli loni :)

Taky nesbírám a taky se mi ta první moc nelíbí.

Ono je tolik kritiků...ale vždycky je to o lidech - kdo na té židli sedí a ty tvrdíš, že všichni a to já zase vím, že to pravda není. 

Nemám ráda takový to zevšeobecňování a házení všech do jednoho pytle.

Ale tu pokladní znám, tu zase jo. ta je povedená. Tu asi mají, alespoň v jednom exempláři, v každém supermarketu. Možná je to Aika ;-)

Nikdy bych si nemohl pomyslet, že všichni lidé jsou špatní. Ani v dotčených institucích to tak samozřejmě není. Korupce je však všudypřítomná, zabydlela se i v těch nejnižších patrech systému, ať státního, či veřejného (obecního). Pokud to nevidíš, nevím v jakém světě žiješ?

Znám to z vlastní rodiny a jsem neskonale rád, že moje bývalá žena již po svém loňském sňatku nenosí moje jméno. 

Lami, už vidím, že jsem nepoužila ten nejsprávnější výraz. Angažovanost není nic špatného, záleží samozřejmě, pro co a jakým způsobem se člověk angažuje. To, co na mě z té básně "vybaflo", by se asi dalo líp nazvat jednostranností. V "úřadech a radnicích" prostě nesedí jen samé zrůdy, o jakých tu píšeš. Je to, jako bych začala odsuzovat šmahem všechny doktory, nebo učitele, nebo co já vím, tramvajáky,  protože znám pár špatných. Je to prostě zjednodušující pohled, zkreslený zlostí, který odmítám snadno přijmout za svůj.

Janina6 - nesouhlasím s termínem angažovanost. Když někdo rozkrádá po milionech mám k tomu mlčet? Nikdo by si přece neměl vzít nic, co mu nepatří. Když zloděj krade a já ho vidím a ohlásím to je to angažovanost? Angažovanost je takové zprofanované slovo ze starých časů. Až ti někdo ukradne auto a já to uvidím a díky mojí "angažovanosti" ti to auto bude vráceno budu dobrý člověk, či zlý? Zlý pro zloděje, dobrý pro tebe. Vyber si. 

Janina6 - nesouhlasím. Pomalu z každé dotace a veřejné zakázky si ti lidé ukrojí pro sebe a já k tomu                 mám mlčet? Jamais! Nemáme v naší zemi rádi donašeče. Bylo jich dost za války i po ní.                       Když někdo  krade v obchodě, mám k tomu mlčet? Asi ne. Co to ale je ve srovnání s                           krádežemi za miliony, kterým se od jisté doby říká "odklonění". Tato báseň nikomu z nich                   uškodit nemůže, je jim leda tak k smíchu. 

... .

.Necítím se být oprávněn k tomuto cokoliv říkat... 

(Tohle mne ale přinutilo vzpomenout si na mou podobnou scénu právě z Břeclavi (konkrétně z břeclavského vlakového nádraží... ) (je to šílené, ale už je to cca třicet let...!. - Od té doby jsem v Břeclavi vždy jen tak na otočku. Když už musím na nějaký ten můj bývalý OV úřad, apod.) ).

to je scéna jak z romantického filmu :) ... úplně vidím, jeho hraje George Cloony a ji Julia Roberts  ... , to musí dobře dopadnout! Jak tak George plačky odchází, za rohem zaslzen nevida narazí na Vicu Kerekes, chvíli se budou vyhýbat a omlouvat ... to určitě dopadne dobře. Skáknu si pro zmrzku a počkám si na finále :)  Já vím, že ti to moc nepomůže, ale tenhle text mě bavil.

pro Alegna

Mám vždycky radost, když tě vidím. Já včera našla malinkou mrtvou zmiji, už druhou, jednu mám doma ve sklenici v Alpě... :o) Slepýše zatím vidím jenom v zahradě, když nadzvednu podložku. Jednou nadzvedla a byli tam dva velcí a dva malí, celá rodina... :o)  A tak jenom to svoje děkuji...

pro Al Jal Úd

Kdysi jsem si stříhala mateřídoušku, byly jí opravdu celé polštáře a pod rukou mi projel slepýš. Dávám si ji do cíšky a pod polštář do postele... :o) Děkuji. 

Phil, dík. Někdy bych ráda sama, ale muž mě nepustí k volantu a jistota je jistota, nerada bych skončila jako bába někde pod kořenem ;-)

Bene, tak si ho vymysli ;-) dík

dis - hezky jsi mi to rozebral. Jen k té genetice. Táta měl modrý, maminka hnědý, takže ne vnější vliv, ale jen odkaz na to, co má stáří jako "hlavní program" :-) A samozřejmě, že je to paralela,nebo spíš inspirace se snahou kouknout se i dopředu.

Hani, z těch mých je nám nejblíž to, co bydlí na km nejdál. 

Janino, ty indicie nepotřebuješ :-) dík.

Phil... jakože robot? A cucky ze oříškovýho mléka mu taky poradila Aika? :-) aby nás zblbnul? :-))

Zdislava - Slávka...a Slávek...sympatická dvojica

kvôli láske k mužovi som neplakala veľa rokov...naposledy ( v decembri bude 25 rokov) po rozvode, paradoxne od úľavy, že je to (aj papierovo) za mnou...a taká to bola veľká láska...

si moc fajn:

"Ale! Hlavně že je šťastná!!! Newim co víc bych jí mohl tak přát. A vzhledem k tomu že nemůže mít vlastní děti tak je pro Ni štěstím dvojnásobným že bude mít možnost vychovávat dítě svého milého. Přeju jí ať jsou spolu šťastni až do... No. Nebudu se opakovat. ;)"

krásne... také blízke...a zároveň vzdialené...potrebovala by som návod nielen na starobu, či starnutie ale i na preklenutie samoty, keď deti a vnúčatá so mnou nie sú...

moje muškáty na balkóne  sú preliate, ale odolávajú... jahody sa len pomaly začínajú červenať...a vnúčatká ďaleko...o pár dní sa konečne uvidíme, na chvíľu...závidím babičkám, ktoré sú blízko...

Víš, co mi dneska nahodila, jak jdeme kolem pole a v těch kalužích je spláchnutý hnůj, že, voní Chadovi a já mu říkám, vole, nepij to a honím ho pryč...vždycky se oba smějeme, ti Corgi pořád, páč, maj koutky nahoru,. A v lese je to pomalu už stejné, protože jsou všade hromady kobylinců. Já to všechno po dešti taky čichám, mám velký nos a mám ráda tyhle vůně jako pocity, co se vynoří odněkud z dětství a užívám si to... 

Začátek mi tak trochu navodil knihu Co život dal a vzal, protože ta postel, tam bylo všechno a já mám stejnou. Zařídila jsem se. Dokud se o ni perou, tak dobrý. Prostřední část mi sklouzává do nostalgie vzpomínek. Jsem v něm každý den a nosím u sebe lovecký nůž, mám starch za psy. Ale ta poslední, ta je. Jenom chybí to mé oblíbené, je sám... :o)

Já už si svý přidělený mléko asi vypila- každý ráno studený kakao, teď to nejde, je mi pak zle, tak už mléko nedopiju ani po vnukovi, když ho nechá. Teď snídám kafe se smetanou, ta mi - kupodivu- nevadí. Můj manžel je vystudovanej ing - mlíkař ;-) on mi to vysvětloval proč a co mi vadí a co ne...Se ho zeptám na to oříškový mlíko - proč se to srazí :-))

A to jsem celej život pila jen černý, hořký, bez cukru - nápoj sester (na nočích). 

Law - já se Aiky neptám na nic, stačí, že se jí ptá můj muž a pak mi ty blbosti říká, naštěstí v "našem" lese není signál a tak mi nosí všechno co najde a já mu to pak z koše vyhážu - on ani za ty roky, co spolu jsme, nepochopil, že nejsem soutěživý typ a tak sbírá i červivý, aby měl víc :-))) 

no, já taková koza skoro jsem, když jdu po lese ochutnávám věci, co si myslím, že znám a nejsou otravný ... no a některý evidentně neznám :)) Budu opatrnější. No ona i ta AI někdy kecá - vyfotíš houbu a ptáš se a AI ti napíše, že je stoprocentně jedlá, ale zaměnitelná s jednou jedovatou - a teď si kousni ... 

Kafe bez mlíka je lepší :)

Law, já ti přece rozumím, ale rozumím i dis... 

Mně jen docela štvalo, že jsem ji nepřečetla celou hned a hned gůglila, co jako kde a jak a kdo.

Ale pak i teď, když ji čtu, je mi líp, že vím, kdy umřeli ti tři u stolku, že je fakt ten klučičí autor mohl takhle zahlédnout. 

Je to jako když poprvé ochutnáš třeba mango ...napřed na něj jen koukáš a nevíš, co všechno je pod slupkou. (teda zrovna mango mi moc nechutná :-)

Njn, sama nevím, proč jsem tak nespokojená, když je všechno v pořádku :) Já asi nechci rozpitvanou báseň, chci ji živou, chci, aby na mě mluvila a ne ukazovala brzlík. A když se mi nebude líbit, neosloví, nebude to báseň pro mě. Takhle si nastuduju vysvětlivky, projdu text, kývnu, že jo, na konci se podívám, jestli ty oči tam ještě jsou - asi jo, tak je všechno v pořádku :) 

Překlad básně je báseň, nebo jen překlad. No, nebo překlad básně - ale to je ta nehorší varianta prezentace :D

Nebudu šťoura, tip za brzlík

:)

Law, v tomto případě si myslím, že informace nejsou "vysvětlování". Jak jsem psala v prvním komentu - gůglila jsem jako blázen a říkala si, že to je hrozný číst text a nevědět tolik.

Neznala jsem ani autora. Progůglila jsem se až k němu - za to dis...dík

Pak jsem si báseň přečetla znovu  asi třikrát a fakt mě chytla za srdce.

Říkám si teď často, kolik je ještě na světě nádherných věcí o kterých nic nevím, takže za každé takové nahlédnutí někam jinam, je pro mě radostné. 

Navíc toto je překlad ;-)

Básnička je inspirovaná výroky proroka Izajáše ze Starého zákona Bible.

Všechno v pravý čas

Odpovědí na otázky,

kdy a jak se tmou zrodí jas.

Veden svazky, hrou nadsázky,

tou tvou hledí i vydá hlas.

Vše dnem zváno ve správný čas,

odpoví předem zprávy část.

Vdechnout pak tím dáno snáz či

obnoví stín a hlídá ráz.

Danny, chci ti za tvé rady a pomoc poděkovat a popřát ti k jubileu 25 let tvé literární činnosti. Jak je možné číst, nic si neubral ze své náročnosti, precizní práce, úžasné představivosti, odborného přístupu, ze své důkladnosti, využití vědeckých poznatků a sdílnosti. Nikdy si ze své práce neslevil a byl kritický i k sobě. Tvůj přátelský, kamarádksý přístup a ochota pomáhat si zaslouží ocenění a díky. Přeji ti v budoucí práci mnoho dalších úspěchů a hlavně pevné zdraví.

Chybí tam jedno slovo a spojka ....:o)

Podals mi loňská jablka

s drobnými pihami krásy zasil slovo slib

některá slova těžknou nahoru po krku

na kraji mlází v polštářích mateřídoušky stříhám starou vůni

zase chvilku dítě

a měděné tělo slepýše vsakuje po doušcích lesklou horkost slunce    rdousí vyslovit chci tě

pro law: Jaderničky vydrží dlouho...já si připadám přesně tak, jako Benetka.... :o)

pro dadadík: Poslední dobou se mi zase spouští z nosu, ráno polštář od krve, tak jako kdysi, nevím proč. Do lesa teď málo, ale vybrali nám řádek po řádku zasetou kukuřici, to jsme ještě nezažili, když, tak podám fotku, musíme znovu osít celé pole...to je, panečku, věta rozvitá... :o) 

pro Marcela K. Byla v té básni taky, protože tam je, ale krátila jsem text. Mám je i na zahradě, srdcovka... :o)

pro Benetka: Mám je i na zahradě, pod starou gumovou podložkou, už celé roky...když ji zvednu a jsou  tam, tak je všechno v pořádku... :o)

Hezky jsem si početla ;) Ale "zákaz zpívat" mi přijde hodně krutý, ať už dotyčný zpívá líp nebo hůř. Hlavní je, aby zpíval rád! Vzpomněla jsem si na mého taťku, kterému prý v dětství učitel zakazoval zpívat, protože prý "bručel", dokonce ho při neuposlechnutí občas přetáhl rákoskou... ale musím říct, že táta zpívá naprosto čistě, má hudební sluch, jen opravdu takovou jakoby chraptivou barvu hlasu. Toho učitele bych taky přetáhla rákoskou.