Písmák Paralela...
TY ON
I. I.
Zaklesnutá mezi dvěma světy, Úsměv. a tisíce mravenců
tím Svým a Tebou.
Pochopení
Tonoucí v pocitech roztoužení,
boří se přehrada iluzí,
co skutečno pro cit zostouzí,
k záhubě lidskosti. Tam , kde není.
Splynutí našeho symbolonu...
Napíšem knihu tajné vášně,
co mlčí v běhu všedních dní.
Zpoza slov o životě.
Za víčky schovaná přání,
Láska navěky...
vzpomínky jako toulaví motýlitřepetajícím křídlem sem tam pohladí tvou tvář. sem tam. Unikla láska, dlouhými roky, mládí netušilo, že je tak nadpozemská,že prokluzuje mezi prsty a bude chybět.
Neúmyslná touha po samotě...
Žijeme neúmyslno,
sen, který nebyl naplněn, jak bylo chtěno.
plácáme se v kluzké nechápavosti,
s myšlenkou dítěte a němou otázkou,
V sen...
Sladkost vnitřních kolotočů
bloudím v rajském oparu
tvých polibků. , jež byly.
těch, co stále slastným mamem
Noční běs v žití
Oddací list se černá ve tvýchrukou,
jak křivý úsměv, rozsudek polibkem…
Pohádka hřejivého mládí zatracena.
Vté noci ,jako vkaždé, sama, temný vítr štípe do tváře
Procitnutí
Dávno jsem jinde, netoužícně
pryštivná slova zdupána neochvějnou realitou.
. zapomenuta.
Dnes vzbudila se k žití, v úžasu hledící kolem sebe.
ROZPOLCENOST
ZŽÍRÁ MĚ VELKÁ SPOUSTA POCITŮ.
Vášní, snů, zoufalství.
vše, co ženská duše motá v chuchvalec věčných emocí.
těžko se vymanit z kolotoče "daného"
Mému vesmírnému příteli ( z 23.12.03)
Přestál jsi bouře.
Dlouhých etap žití, s mými i bez mých doteků, ( hůře však s nimi)
tvůj tep zněl v mém srdci už několik životů ( byly. ) , zní dál.
Kudrlinky vlásků tě nyní hladí, (dech prolíná )
Věky minulostí
Přestál jsi bouře dlouhých etap
a doteků mého života,
tvůj tep zněl v mém srdci.
Kudrlinky vlásků tě nyní hladí,
Bolest v nebolesti
Vzpomínky víří myšlení.
klokotá klid v bouření,
plamínek naděje v oheň se vznítí,
vítr, vánek, kapky slz,
V bezcitnosti cítění
Jsi, lidskostí, jež usmívá se
vstříc každé chvíli,
kdy s ní k oblakům kráčíš.
Jak hrdý skvost ji v rukou kolébáš.
V depresi...
Bezkrevná strašidla mého mozku
chlemtavě sžírají chléb plesnivý,
zkoralou kůrku drobtů a kousku
minulosti, klam žárlivý.
Vryté zbožňování
Prosba o milost mé duše,
kýženým okamžikem
svého jsi dostál a já cítila,
líbala.
Tanec milování
Dýchl jsi na mě vysvobození
vplačtivé chvíli,
na skle malba zimy.
a já rozepla skořápku,
Děsivou skutečností
Divoký tanec slz-těch perel
čas rezolutně utíná,
písek skrz síto se prolíná,
minuty vzdechů utíkají.
Ve všednosti
Krátká, vetchá pracovní chvíle.
Obsazenost okamžiků číhá pod čepicí noci
a prosazuje snové zdání.
Pichlavost ticha se usmívá denním rituálům,
Zánikem tělesným
Smrt - laskavá, mírná nebolest.
S vysokým věkem se zjevuje.
S úmrtím konec jde. Jaká lest.
Kdo jsme...
V zdrcené noci temné pro svoji ulpělost na lidské mysli.
Kdo jsme. Otázka pokládána na bedra neprozření a zasouváná pod tisíce otázek. Kde jsou odpovědi.
Osamělá...
Mechová propast v kamenádě,
zmotaný vlas, cval výbuchů
se ženou v mojí hlavě.
Utichá jas a skvostí vřava,
Vrahové iluzí
Blázne své víry vrozumu,
kde je Tvůj strach, Tvá nenávist.
Sodporem, nechutí, lidských slov svist
vůči Tobě vzpírá se bez umu.