Písmák **Servis_Lidských_Srdcí**
vplesnivých uličkách
kam světlo pronikne
jednou za den
člověk sedící vrohu
***
tekutý čas,přelévá se ze dne na dena stále je to stejné.
***LIDská VÍLa***
srdce dvou skrytých
milenců
jsou si blíže
než kdy předtím
****Listování***
básník čekající na své spasení
zahleděný do vyhasnutých hvězd
lapá po novém nádechu
a jeho pohledy končí
**-Měl -jsem- Svůj Svět-**
S hlavou zakloněnouhledím dozamlžené dáliSny utíkající do prázdnotyStali jsme sebloudícími poutníkyšmátrajících v lidských duší.
-zů-staneme__ve__městech
uvěznění navždy
se svými sousedy
vbetonové suti
skleněné kuličky
**(Ne)berme na Něj (oh)led**
bosý chlapec co
proběhl se
po střepech života
brečí v náruči
////SloVa//// co DržíTE v SObě*
Jako by náhle vše
zmizelo
a vy
jste se ocitli
**S*chován před davem+-+-+-----++
Už neříkám tolik
slov jako dříve
spíš mlčím
pozoruji
*-+Vím že to -ne-pochopíš-+*
Mlčím za zdí
plnou slov
a vy stále
opakujete stejná
kam se hnout?
gumové panenky čekají
na stanicích v okolí
vzácných stromů
uplakané že se nemohou
***Jsou i tací lidé***
Zpomalen v hořkém prožitku
poznávám lidi v nervozitě
co mluví o svých blízkých
-bez ranního stresu-
--Přes dětský smích stejně pláči--
Často mívám sny
ve kterých vidím
jaký jsem
občas si z nich
ČiStÁ--//---DuŠe
Mé myšlenky zachytili
do zkumavek -
uzavřeli
na věčné časy
*Divné__ Hlasy*
Svázaný stojím
před životem
a koukám na
spadlé listí kolem
MRtvý__BoD::
Na zastávku emocí
už nepřijede žádný vlak
sedl jsem si na zem
a čekal jestli neprojde
potkal jsem ji----znovu
bylo by divné říkat
věci o kterých nic
nevím
odstřelit tu myšlenku
?-CO měl NECHAT-?
Co se stalo minulý týden
jen tuším
opustila mé tělo
prý nechce být
+- Uteč -+ Rychle-+
bez pohledu
bez úsměvu
přicházím o důvěru
vdnešní velký
*-zNovu..z(H)rozen-*
pomalu se ztrácím
ve svém vlastním
životě
přestávám rozumět
-...z(A)tracen...-
Pohlédl jsem
na život
ztrochu jiné
stránky
Na--VrChoLu
máme stejné cíle
ale každý jsme jinde
vsítích nezůstali jen ryby
dnešní kořistí
OčiSťuJící D隍
Jedna za druhou padala kzemi
aby spláchla neúprosnou chybu dne
přidávala se kní spousta podobných
ale ona věděla že bude úspěšná
Mraveniště LIDÍ
Prošel celé město
hlavu zamotanou ruchem
projíždějících aut
utlačen davem cizinců
SaNITKA---z___NeBe
Spadla na mě znebe
zrovna když celé zhaslo
uvědomil jsem si že nežiji
pro sebe
UvěZněN+-+V-+-čAse
věřím vlepší zítřek
a přitom se vracím
do včerejšího dne
není to jen náhoda
-*NepoZnávám Sám SeBE*-
skrz prázdnou láhev koukám
na vyprahlou duši
měl bych si dát menší pauzu
nechat zahojit malé rány
TOhle--:--NenÍ:--:ŘešeNí
pokroucené nohy mám
ztohohle
přihlouplého nápadu
kdo mi nalhal že to bude
MůJ--MAlý__SvěT
ve světě plném propastí
čelím velké přesile nenasytných
hlav
jejich otevřená ústa
ČAS NÁPRAVY
Opět jsme se sešli
na našem oblíbeném místě
odkud každou chvíli pozorujeme
lidské osudy
(byl) JSEM JINÝ
Když už se mi nic nedaří
odcházím
daleko od svého těla
uvězněn vmoci cizí
neJSEM niČÍM
Ve skutečnosti nejsem
zas tak zlý
jen se bojím okamžiku
kdy se všechno zhroutí
_--__-ZAseknutý ŽiVOt-__-_
Ani jsem nenakročil mezi staré stromy
a už to tu bylo
svítily všude jasem který se jen tak nevidí
nechápu kde se vzaly
PÍSMÁK
Při přeletu nad zakřivenými stromy
skončil den
starci se vydali na poslední pouť
před soumrakem však neutekli
V LINKÁCH
Založit minulou vzpomínku
do nekonečné řady
oprýskaných kredenců
které kdosi naskládal
poslední naděje
je smutné když odchází poslední naděje
otevřeným oknem bez pozdravu
když nemůžu dýchat
a dusím se pod vlastním tělem
Co dokáže hudba
Překvapen tichou melodií
spomatenou hlavou
bloudím mezi šesti
strunami
Óda na PÍSMAKA
nechci tady na někoho útočit nebo někomu nadávat, ale mělo by se něco začít dělat s tím že klesá čtenost zveřejnovaných výtvorů. člověk který se rozhodne sem dát nějakou svoji básničku, povídku atd. očekává že lidi mu ji pochválí nebo naopak mu řeknou kde jsou chyby. ale těžko to jde když si to přečte deset lidí a když se zadaří tak mu tam dva nechají kritiku.
líp to nejde
Svět vypadal tak blahobytně
dokud jsem nezjistil
o co tady jde
byl jsem naivní
tohle neskončí
Občas se ptám jestli není
vše zbytečné
a odpovědi nepřichází ani z
jedné strany
pozdrav z jiného světa
trávím večerní čas
hledáním malovaných západů slunce
v dálce slyším sitáry
bouřlivě hrát
nový cíl
nevěděl jsem co dělat dál
tak jsem se vydal intenzivně
rychlým krokem
na neobvyklou procházku
zničíme Vás
sedím na rozhledně přede mnou
utíkají vojáci spodvědomím
starých aztéků
bubny doprovázejí jejich zběsilé výkřiky
jarní židovský hřbitov
Já sedím sám mezi starými hroby opuštěn
nevnímám ruch vycházející zvelkoměsta ven
Slunce mě pálí příjemně do tváře
a tak maluji starobylé mašinky
Ztrácím se
Utíkám pod rozkvetlými stromy
schovat se tam kde by nebyl svět
vpůli cesty ztrácím dech
odpočívat nesmím pod hrozbou lesní paní
zima v Brně
vcházím do temného lesaunaven z dlouhých pochodůhledat klidné místakouzelné zákoutíjsem připraven čelit čemukolivplášť zahaluje rány od bičepotřebuji trochu skutkůna únik z velkoměsta
Tulák
toulám se po skálách
ve výšce Bohů
toulám se vjeskyních
objevuji křišťálové krápníky
Partička karet
Naskládání vedle sebe
uvězněni sami vcinknutých kartách
vykládáme příběhy o podstatě víry
spletli jsme si cestu
O Stromech
Když lidi máte rádi sebe
tak mějte rádi i ty stromy
vidí stejně krásné nebe
to samé nebe co my
říkáte že neumím žít
ve výrazech maluji
zpožďující se kroky
doufám že nezůstanu
uvězněn navždy
Problém
Přeskakujeme přes překážky
Nohy se nám kroutí
Obtočeni kolem mlhy
Svět brzy
Jiné reality
Tentokráte to bylo jiné. Našel jsem tam spoustu nových věcí. Přišlo to samo, nečekaně. Zjistil jsem, že ti motýlové jejž jsem objevil před týdnem jsou vlastně padající listy ze stromů zakázaného území.
snad jen doufat
přišli jsme do města Damin
jen Já o Ona
v laboratorních klecích
se pásly
do útoku
Pohleď knebi
to co letí nejsou kapky deště
je to velká letka sršňů
zahalená do tmy
Nemělo to cenu
Chodím prázdným městem
zakuklený ve svém nitru
pouliční lampy ztratily naději
támhle kdysi ležely
Proč
Občas se ptám proč. Pro koho. Proč bych musel. Proč jsem se narodil.
Rybářka zbloudilých mráčků
tam kde usínám
až pozdě nad ránem
vstupuje do mého
zakázaného labyrintu
Chemie
crrr, crrrzazvonilo,Do zaprášené místnostiplné mladých dušívešel postaršíplešatý mužs ošumtělým kufříkema začal kázat autobus ještě nepřijel.
NE ozvalo se souborem
pisklavých hlásků
ten se otočil a odešel
kde jsou??
záhada byla to pro mě,
zapálil je snad obě.
či skrz oči je rozříznul.
trochu času
Prý neví jestli mě má ráda
radši se schová
pod uschlé listí
tam kde ji nebude nikdo
Vysněná
Tancovala na špičce nože
šťastná že nemusí
odhalovat svá ňadra.
Její síla byla nekonečná
Vlaky
Můj kouzelný vlak
odjel pozpátku
do krajů nepoznaných
občas vmlze zahalených.
Klíčová dírka
Vhledání klíčů nacházím
občas i ztrácím
nalézám a objevuji.
Časem dojdou síly
Byl to jen sen
Občas řekla ach jo
zastavila se a šla
zase dál.
Princezna z království