Město I

Jdeš tím místek které znáš,
vrátil ses a nic ti tam nic neříká.
Denně potkáš strakatého kocoura,
ale dnes večer jej hladí děvče z bordelu za rohem.

08. 11. 2016
1
0
193
Indispozice

konceptuální

koupil jsem si počítačapřestal jsem se o sebe starat.

26. 03. 2009
3
4
1035
Pohádky

Konečně štěstí

Na stole nejspíše neleží popelník, do kterého by člověk nemohl netípnout cigaretua rána jsou příliš dalekona stole neleží ani kousek naděje. Nejlepší přátele jsou na míle daleko, a smutek zakutaný až příliš hlluboko pod zblitými prostěradlya rána jsou příliš dalekoač to mnohým nezměrně vadí. Ono devatenácté století je pryča ta metafora pohodlnosti také úpně vprdeli ( mnozí mi snad prominou vulgárnost ) zkrátka utopena nihilismem alkoholua člověk ztrácející formu, sočástí Vašeho světa pěkných lidí oděných Vašimi představami. Zkrátka ztrácí formu.

06. 10. 2008
7
8
1339
Smíšené verše

Významný den

Toho dne jsem vzal do ruky nůžkya s pocitem veliké radosti začal jeden po druhém odkrajovat pramen po prameni. Toho dne nebylo co k snědku a nikoho k pomilováníbyl jsem stejně vyjímečný jako ostatní a sříhal si vlasy nůžkami s jedním ouškem ulomeným. Toho dne jsem napsal pár řádeka byl jsem po dlouhé době tak spokojen, jakoby se všechny nelibosti rozpustily tichém hřmění podzimního listí. Toho dne jsem se zastřelil.

02. 10. 2008
3
4
1136
Volné verše

Poslední cigareta

posledních pár kapeka pak sladké zapoměnícit živil nás svým měkkým světlem snad po staletí, z nich je teď pár hodina zase na nohous hlavou obrácenou k nebesůmhledíme jeden druhému na zprohýbaná bedraranní úsměv do polštáře už nikdy nebude tak nemilosrdně něžnýprotože každému teď za oknem svítí jiné slunce.

07. 04. 2008
7
4
1355
Volné verše

Běžné zklamání

Můra barvy podzimupoletuje za oknem,hledíme si do očísmutné zvířevskutku. Družku moji v samotěpropustil jsem z chladu,do holého pokojekde ležímmalý v smutku. Přivinu ji v přikrývcek srdci mému z ledu,usmrtím ji jako citjen to už teď svedu. Dnes je zima na sklonkubrzy všechny stihne,sníti už však nemohuže srdce mé zjihne.

24. 10. 2007
6
9
1539
Smíšené verše

Neschpnost říci

Realita,realita koncipovaná z několika úhlů pohledurealita, všedního dne, nedělního oběda a realita neslyšících. Realita vyřčené větyrealita,tisíců různých osobností vyvlastněných prostředím. Vzorec, na konci každé cesty skví se její maparealita,matematiky a jazyka, nevyřčených vět a zkomoleného světa. Vzorec života,pochopení věcí, které jen velcí lidé nejsou s to pochopit.

03. 08. 2007
1
0
1648
Úvahy

Pan Motýl s velkým M či P, sejde jen na interpretaci

Ihned poté, co motýl střásl s něžností napoleonovy armády z křídel prach všech hvězd, vydal se zpět v přítulnost zapomění. Někam mezi lampy špatných myšlenek a hloupých lidí. Vylétnuv z kanalizace byl sražen autem. Nezajímal jej ničí názor ni na svou smrt.

03. 08. 2007
4
7
1732
Pohádky

Balkonový spektákl

Bylo těsně po deštia na dvoře se procházela šelmav hluboké tmě se promenádovala přímo pod lampou a uždibovala stvoly mokré ostřiceBylo těsně po deštia v dálce ještě pořád zuřila blýskanicekočka vypadala, jako by jí bylo úplně jedno, že blesky jsou stratosférická ekrtomagnetická nerovnováhazatíco já usilovně přemýšlel nad tím, proč zvířata před bouřkou okusují trávníkyBylo těsně po deštia svět zase existoval trochu lépe než obvykleprotože prach přišel až s nástupem přiblblé kultury rozpraskaných chodníkůBylo těsně po deštia přemýšlel jsem co dělají před pouřkou lidézalezou zpět donikam a utírají prach nebo koukaj na bednu, což je stejný bludný kruhchtěl jsem na to tehdy koukat věčně, ale ona odešla skulinkou v mokrém plotěchtěl bych být kočka, přišlo mi.

22. 05. 2007
6
4
1584
Volné verše

Zevrubné pojednání o podstatě smrti

Smrt je jen o trpělivosti. Kryštof Korč 16. 5. 2oo7 97 let před smrtí.

22. 05. 2007
2
6
1869
Citáty

Psaní

Chlast je něco jako olympijské hryjobuď to dáte, nebo jste venkuna uliciv putyce a zpátky na ulicis děvkamaa zpátky na ulicinajdeš pár drobnýcha zpátky na ulicivypereš si jediný pár ponožeka zpátky na ulicilidi tě míjejí a zpátky na ulici sbíráš špačkyzní to dost úletověa zpátky na ulicia pak jseš jako ostatní šosácinesete si svou milovanou prdel zpět ke svému životu někde na periferii existencea jste bohém panegratulacemá gratulace, mohu poprosit o autogram. Ale jistě dítě. podle mě ste nejlepčíChceš jít ke mně domů. no fuj, styďte se, prasata literární.

20. 05. 2007
1
0
1242
Indispozice

Smutná s úsměvem

po ulicích bloudí smutní rodiče se zmoklým psem zatímco jim děti křičí domamůra pod pouliční lampou zápasí s deštěm a její teplý pelíšek v nedohlednua vprostřed výhledu se bezstarostně pohupuje pavouk s pavučinou už to dávno vzdalcigareta dohořívá a marně hledám dveře zpět tam kam nechcičlověk je zkrátka odsouzen ty nejhezčí okamžiky prožít sám.

17. 05. 2007
4
6
1288
Miniatury, hříčky

proč píši poesii

píši ji proto,že taháte svého přítele, poté co jste ho neuvěřitelně opili on je vám vděčnýa přeze všechen pocit viny mu ještě rozbijete jeho čajový šál na tisíc kusůpíši proto, že se člověk cítí provinile za jakýkoli svůj čin, aniž by na něm měl z nejmenší části jakékoli přičiněnípíši proto, že nenávidím tolik věcí, až by se to dalo nazvat všednostía proto je mé psaní jen nudným bezduchým kýčemnashledanou.

16. 12. 2006
0
1
1731
Volné verše

Pár miligramů tijuonu

Oblékám si klobouka vystupuji z autobusujen abych pochcal sousedovy růžea ten okamžik škodolibosti daroval celému světuhihi :).

05. 12. 2006
2
2
1952
Volné verše

Většina lidí bez diakritiky a pravopisu

vetsina lidi neni nez tupcu shluk ve volnem prostoruvetsina lidi je jen hnus nakupeny v shluku mamrdujen valec koulivyjen volvox globatora s hrdosti sobe vlastni produkuji prumyslove shluky shakespearua vubecbez citua krasya vecerni slastireprodukovane mobilnim telefonemnechapou smysl zivotahahahaha, jezto byva velmi expresivnia nedokazi se vlezt do esemesky, pricemz jipokladaji za snusku neskodnych binarnich slov vyrcenych pouze za zasterkou nevinnosti a infantility cisel a nevztaznych soustav iracionalnich podmnozin stupidityzkratka neco jako elegie na inteligenciglobalni inteligenci moznych svetu existujicich pouze jako podpery ktere nekdo daroval dalimu za ucelem konecne opravdove nadrealne promeny jeho obrazuvytyceni jistych udu naprosto mimo realitu a sepot hrdlicciho hlasku nekde tak vzdalene, ze se to az zda vice nez neskutecne a vubec, idske existence, jako neceho vice nez neobvyklehojako by nas od nebyti delilo neco vice nez smrtjakoby zivot byl jen lesbicky splouchaci panel jak rekl automatjakoby nekolik citoslovci znamenalo pro jiste osobnosti neco vic nez umenijakoby clovek nikdy nemel stavebni sporenijakobyse ocitnuv doma ztratil veskerou svezest a nalez opet chut busit do pianajakoby se zivot ztracel mezi prsty jako reportaz sve nejmilejsijakoby vas vse mrzeloa dosavadni dosazeny zivot byl jen velkynejapnyzertpak vam najednou dojde ze existencialismus je jen ukecavani slabycha baroko jen ponizovani silnychpak se renesance a osvicenstvim rozplynou na smetisti skolnich pojmu a zbyde jen zivotjenze co nadelat s nimto sam nevim.

30. 11. 2006
4
5
1613
Volné verše

Zhýralá půlnoční slabika

Kam jste zahrabali jednoduchostkdyž život je tak zmoženýpo večerech sedí v restauracích nad prázdným talířema rekonstrukce textu vyčpělého s pamětí opilcůjakobyztrácelavýznamu. existenciálnípozérstvímůza barmanova arogancejiž chcete slyšetna sebevraždu jsem již uhotovenmám totiž stavební spoření s jistotou dvanáctitisícového zisku ročně.

23. 11. 2006
2
4
1967
Volné verše

Noblesa

vždy když postáváte na balkonu, pokuřujete doutníček a popíjíte portskémusíte utíkat, držet se za prdel, učinit zázrak a otevřít dveře, odepnout si kšandy od diora, rozepnot kalhoty dolce a gabana a strhnout slipy nejmenované módní velekorporace se sídlem v asii. a vysrat se.

16. 11. 2006
2
1
1764
Smíšené verše

Bla bla chro chro dada

Býval jsem idolem jak jsem se dozvědělněco jako ten pán z Kentucky z brčkem trčícím z čelaa rozdával moudrajakoby u okénka, za pár šupůa taky jen za to stályvlastně jen výlevy bezprizorní moudrostiačkoliv nevím co to slovo znamenávlastně něco, jako když celer píše poesiiněco, jako názvy kapitola abychom se dostali k tomu pánovita slámka vlastně vysvětluje všechno.

15. 11. 2006
5
4
1988
Smíšené verše

Pozdně podzimní

Život se jeví jako pohádkakdyž člověk o nic nestojía strojíjen vánoční stvolystrojia stříbrným chvojímprotože není kdo by to dělaljen polácia nevím jestli je to tak do-opravdymožná ne tak docelaa necítíš bolestjen názvy kapitol.

14. 11. 2006
2
3
1654
Smíšené verše

Jak namalovat mrkev kladivem

Povím vám tajemství. stačí namíchat ty nejodpornější barvy z těch šesti základních. vypít pár deci vodky, nebo jen panáka, už nevim, v té sklenici se to najednou moc nehemží a přihnout si ještě jednou aby se líp psalo. a pak postupně více a důkladněji nanášet barvu na kladivo a prorážet díry do obrazů světa až z pod rukou bude vystřikovat míza života zvířená do divokých ornamentů a obepne vaše müsli (aaaaach.

12. 10. 2006
4
1
2135
Volné verše

Zas a znovu

Za 13,50 koupil jsem si možnost psáta lidé chodili - fialoví vztekem a bledí hloupostíjen jeden stařík si mě všimnula nasypal mi taky trochu zrní pro holubyno není to k ustrnutí. Tehdy jsem zahlédl bábu s dcerou jenž už byla matkou a položil jí maličký úsměv doprostřed obličejene že by byla tak zchmuřelá žitím, trápilo ji že snad možná nikdy neožije. Pravidelně v jiných městech potkávám stejné lidipravidelně vraždím úsměvyale tentokrát jsem to posral.

05. 10. 2006
0
0
1693
Volné verše

Prozřít

Předpokládal jsem, že svět je místo,kde doutníky chutnají skvělea člověk je ztracený, jen stojícena prahu něčeho skutečně velkého. A pak jsem dostal rakovinu.

05. 10. 2006
0
0
2007
Miniatury, hříčky

Postmoderní

Dráty se pomalu rozpínaly nad všemi městya člověk ztrácel intuici, všude jej vedly za ručičkuKola lnuly k vozovkám každým krajema lidé jen obdivně hleděli, jak vůbec nevadí přijít o nohuVlny čeřily vzduch celého vesmírua lidé přijímali, naladěni na stejnou vlnubez nohou a za ručičkyvedouce je skrz uličkyvelký vůdceprůvodce.

05. 10. 2006
0
0
1799
Volné verše

Kavárna ARCO

Ani v padesáti vás to nepřejdelidi budou pořád tupcivysedávající v podnicíchony s onimaz očí do očíházet si kostky cukru citronu solitupě pak zírat každé ráno do zdia po prvním náznaku životavyrazí zas a narostou jimkřídla z pivních sklenica dlouhé sosáky vášně z bankovekmotýli ze stoky, bizardní lidé.

05. 10. 2006
2
0
1923
Volné verše

Nihil

Je ránoa slunce prosvítá větvemi domů, stromůúpěnlivě odsekávám chodník krokynohouněkde hluboko pryč skučí šlápoty kalužínohoubez peněz, ale zásoby na další týdenživotanohouněkde vysoko nikdejsemupadený do výši prázdnoty.

19. 09. 2006
0
0
1844
Volné verše

Nevelká promluva k tichu

Tak co. Už jste taky všichni velcí kluci a velké holky. Mívali jste ideály a pak dlohý, pomalý pocit, že vám jen někdo nasral do lebky. Mívali jste myšlenky nesrovnatelně inteligentní a velké a pak jen rychlý přechod k věčnému tichu.

10. 06. 2006
2
0
1449
Indispozice

Beton mezi zuby

Šel jsem naslouchat hudbě industriešpinavý ze sprchy a televizeoči slepené od pornografievyšel jsem si na špacíra ucho přiložil k městutemný tep jakoby skrývalstovky srdcí a zbytek jenduněl kámen a ocelvšichni jsme se pohledem shodliže jsme nepatřiční tiší kolaborantiapatie a ignoracea to byl celý náš den.

23. 05. 2006
3
0
1542
Indispozice

Rozjímavá

A tak jsem chodil po světě. a každý krok byl jak úder do pianaa trvalo dlouho než se z toho stala synfoniestromy vždy mávaly na rozloučenou smutně & krásněutíkal jsem po bílých klapkácha jen málokdy zavadil o půltónybylo to přirozenézkrátka allegro s cigárem mezi zuby & lahví rumukrátké běhy nazpěta pár falešných tónů & ne každá skladba končí akordem.

07. 05. 2006
3
0
2012
Smíšené verše

sex

Zběsile kroužila &on tam jen stálnehybný a čnícínestoudně na něj naléhalaněkdy jej měla téměř uvnitřjindy jej jen s odstupem lísavě lákalapraménky vlhka celou ji oblily a pořád dál tančilapřírazy & výkřikytáhlé steny & zase znovutrumpeta & mikrofon.

07. 05. 2006
2
1
1802
Volné verše

Pusu a vypadni

Havraním pírkem maluji jak nožemdo tváře ti smutekPolibky jak jehlamizavírám ti očiPěstí jak nitízašívám ti ústaSbohem dávám ti tak surověa přitom tě tak miluji.

21. 04. 2006
1
0
1813
Volné verše

Krása chycená, podřezaná

Ležela tama nemyslelaza celý den zase sežrala jen polomáčené sušenkyleželaa nemyslelaneschopnost činita svíravá agreseležela a hledělaa nemyslela na krásné své nohy hluboko pod tukemnatáhla ke kryse rukuleželataksi kousni kurvasipomyslelai zavál vítr a přinesl vzpomínky a předtuchy a hnis v očích z alabastrua ze zátylku spadaly jí vlasy a vlnily a čeřily se rozverněa svět se točil někde jindeležela.

20. 04. 2006
0
0
1778
Volné verše

láska

odpouštím jí všechno
za to
jak mě výská ve vlasech.

07. 03. 2006
3
2
2924
Haiku

"nasrat!"

"Nasrat. " řval chlap na ulici
a já přesně věděl co tím myslí
dny běžely kolem, jako mokré krysy a všichni se bavili
všichni tančili a pod nohama jim ty potvory pobíhaly

02. 02. 2006
6
2
3156
Pohádky

každý někdy zvracíme na papír

tak si zas všichni olíznem prdel
a se jménem lenina na rtech a chutí svodoby na jazyku vykročíme do nových dní plných kráskných vzpomínek
na to co nikdy nebylo a nebude a my chtěli a věděli že někdy přijdou ti co jsme si je tak dobře pamatovali
a věděli jsme že to není z piva vína vodky ze včerejška že to cítíme odjakživa to co řeže do zátylku a nedá spát ani nočním můrám

21. 01. 2006
2
0
3239
Ostatní nezařaditelné

srdce

mam rád kreslení srdíček na tváře dětiček, prstem co vytáhneš si z prdele, jen tak a nesměle

09. 01. 2006
6
1
2858
Vázané verše

lékařská

Jsme na špízu
zlékařské jehly
zabalení v rodných listech
ani ve smrtelné křeči se nepouštíme igelitek

08. 01. 2006
3
0
1676
Indispozice

dekadence

brambory s vepřovkou

29. 12. 2005
0
0
1847
Vázané verše

vylepte

Už konečně vylepte
na všechny billboardy
pořádný
ženský

06. 12. 2005
12
0
1736
Indispozice

Brno II

Ubohou postiženou zěnu vyvlekli tří obrovští revizoři z tramvaje
s předstíranou lhostejností jí oškubávali vlasy a cupovali peněženku i zbytky její příčetnosti
Kolem procházely houfy přechrabrých strážců zákona
v očích omračující ostražitost a v rukou děsivé cigára způsobující stárnutí kůže

15. 11. 2005
0
0
1439
Indispozice

Brno

Babičky stály za stěnou hřbitova
v hromadách spadaného listí
jakoby se jím chtěly nechat pohřbít
ahleděly na černou budovu krematoria

13. 11. 2005
3
0
1537
Indispozice

Džínová uniforma

Viděl jsem muže
viděl jsem ženy
viděl jsem tisíce lidí
pohyb

14. 08. 2005
1
1
2042
Volné verše

stařec

To ráno šel kol mě kmet
a v jeho pohledu se zračila mladická radost
když se naše oči setkaly
odvrátil hlavu s výrazem úleku

14. 08. 2005
0
0
2186
Volné verše

zase se vracím z práce, zase se stavím na pivo, dvě, tři...

zase po X pivech
rozedřené prsty od strun kytarových
a zase spousta rýmů jen větru zpívaných
chtěl bych jej chytit

03. 07. 2005
6
0
2752
Miniatury, hříčky

smutek z lidu všeho

Svatý
kdo ví
o co jde
když se podívá

03. 07. 2005
2
0
1973
Miniatury, hříčky

Maličká mechanická litanie

je zvláštní vidět lidi bezstarostně chodící
po masemrtvýchvšichni vědí kolik jich umírá
umřelo
umře

02. 07. 2005
9
0
3862
Volné verše

Proticírkevní

viděl jsem šedý dav
opouštějící bílý kostel
s černou myslí
shrbený stín svatého shlížel úkosem

02. 07. 2005
3
1
2341
Volné verše

Praha III

Spálil jsem si prsty svitem hvězd
a oči mi zapadaly
prachem.
Tak kráčím tím hrůzným městem

01. 07. 2005
2
0
2137
Volné verše

Splín

Štěstí je tak vrtkavé.
V momentu se z něj stává
ohavnost
hodná model

01. 07. 2005
4
1
2068
Volné verše

miluji...

miluji hvězdářea jejich krátkozrakost
miluji klid
miluji blázny a jejich moudrost
ty kteří nechtějí zaživa hnít

01. 07. 2005
4
1
2631
Volné verše

Jak může někdo chtít u haiku název?!

Poslední myšlenku na život utopil v potoce své krve.

01. 07. 2005
2
3
3163
Haiku

Láska?!

Byl jsem jí tak
blízko
Až se cítím
sám

01. 07. 2005
8
3
2312
Miniatury, hříčky

Zdání

Protože jest znamení,
že život je jen mámení.
Pramení v duších tisíců, kteří nevědí,
co je pápěří

01. 07. 2005
0
0
2566
Volné verše

Listy

Když patník vyprávěl
o vlacích v oblacích
byl jsem tak zasněný.
Když tráva mluvila

01. 07. 2005
9
2
2289
Vázané verše

Puk

puk
-něžně se loučí mýdlová bublina se světem.
"Pro vás jsem žila jen krátce,
ale přinesla více radosti,

01. 07. 2005
3
0
1836
Miniatury, hříčky

Opilá

Krasopisné slovo v jejích očích
mluví
zhýralé mysli
jejích

01. 07. 2005
4
0
2313
Volné verše

Ulice a místa

Ulice a místa
vteřiny času
za závojem vlasů
vidím prosvítat noc.

01. 07. 2005
5
1
2205
Miniatury, hříčky

praha

Chlap zrovinka vytáhnul jazyk z úst své ženy a ještě
s otevřenou pusou
za mnou dlouho hleděl
a otáčel za mnou

01. 07. 2005
4
1
2032
Volné verše

Praha II

A žena v p e s t r o b a r e v n é růžové
popíjela p e s t r o b a r e v ný
energy - drink
Bylo mi z ní špatně - tolik

01. 07. 2005
2
0
1875
Miniatury, hříčky

Podzimní

Polední lístek s větrem slétá
aby pohladil chladivou zem,
na které už jen pomněka vzkvétá
aby řekla mi čím vlastně jsem.

01. 07. 2005
3
0
2024
Volné verše
Nahoru