Písmák Le mémento d'un disparu / Zápisky zmizelého
První půlka šla pryč. omluva těm, kdo mají ve výběru.
* ~* ~ * ~* ~ * ~* ~ * ~* ~ *
VI. (jeho)
Padají vločky do úsměvu, když obejmu tě, tančí celý svět, tak udělám to znova, bezděčně.
Balada o panence zamlada
Nosila vsobě malý balónekshrdlem staženým na tkanici,hodiny sedala vkrajkovém saloně,skutečně žila ty zbývající. Tělíčko zlámanéjak si kdo zamane,se srdcem vbavlnce,zašité, schované,nosila vsobě několik knoflíků,osnovu znití - a poběhlici. Oči jí maloval sám velký Zababašmolkami z poštovních razítek, deštěm,kvečeru po šichtě - začala zábava,pouštěla vlašťovky podzimním městem,kynula mládencůmzúkrytu záclonek,házeli kamínky,šplhali na zvonek,ztékali balkónek hlava a nehlava,končili vzáhoně s velikým třeskem. Jednoho večera, madam se nudila,vylezla na římsu, skapičkou vzdoru,houpala nohama, očima bloudila,spatřila panáčka nasemaforu.
Omilienci
Byl krásný den.
Stromy nevěstinky,
omítka zasychala mužům na rukou
a domy rostly do oblohy,
Lístek z Maria-Schnee
Koulí se slzydo tváří permoníků,sklo zase visí střepy dolů,naklepu cejchy,pod chmýřím okamžikůnajdu vás ležet happyspolu . Jak tenkrátjste sněhy dychtiví,holátka v pancéřové zbroji,pro druhé živí, jen pro mě – neživí,soustruhem mezi prsy skrojitcosi co rezivícosi, co padá, stojízněhy. Jsi kostičkovanýa markýz shalapartnou,strázněmi vytahané rukávy,tisícem jednonočních bytů, samotou máčenou do kávy,špatně schovaný vplstěném koloritu. Vláček ztroubelí .
Kupujte holky z azbestu
Hoří cosi.
Lidé hasí,
já si rosim truhlík.
Asi
Volšoví mi babička
Znám jeden přístav
vanglickém čaji,
vrukou, co znají
mé ruce malé .
Koupel paní Radové
Když se svým pánem snídám,
jsme jako vláček vkrajině,
sočima letních výletníků
škádlíme se při víně.
Střepy
Ještě mi chvilku postůj
takhle
stou modrou žilkou na čele
a já pod košilí