Písmák Pytel soli
Člověka poznáš
až když s ním pojíš
pytel soli;
až když s ním
...
Krajina výzev
Svěží
mladá bučina
nehotová
připravená
...
TD - Patricie
Tak šťastné/že se narodilo/dítě svírá a rozevírá ručky / Santóka, haiku/
Když utekla Patricie z domova poprvé, ještě ji hledali přes něj, přes jeho farnost. Oči, vzdálené nekonečně daleko od sebe po způsobu orientálních krásek zdědila po mamince, narozené v maringotce slavného cirkusového rodu. Svatbou s nesvětským chlapíkem se vzdala dávných tradic, kočování a přijala jeho víru. Rodila jednoho potomka za druhým, ale na křtiny malé Patricie otec Skupa nikdy nezapomněl.
...
TD - Jak básníci dělají interview s novorozencem
Tak šťastné
že se narodilo
dítě svírá a rozevírá ručky
(Santóka)
...
slunce prý nesvítí
slunce prý nesvítí
před večerkou na cigaretu,
do našeho průchodu,
chodili jsme tam tři
...
při čekání na lásku
všechno je konstruktem
kněmuž se přibíjíš
vzoufalé snaze
někam patřit
...
Hlasování (BŘEZEN 2024) v soutěži Próza měsíce
Vážení Písmáci,
omluvte mírné zpoždění v soutěži PM. Začínáme tentokrát rovnou Hlasováním bez vyhlášení předchozích nominací prozaických děl, odsouhlasených jejich autory. Termín: od dnešního dne do 30. 4.
...
Každej kdo přijede na oslu není Kristus
Z obecního rybníka, plného kachen a hus, vycházela parta tučňáků. Jako kdyby se vraceli z plesu v opeře. Ta jejich důstojnost nevyčpí. Je konstantní.
...
Připlul jsem po konečcích trav
Připlul jsem po konečcích trav
štěňátka větru učil dotýkat
kolínek stébel, klasů hlav
srdce jsem dával klíčům odmykat
...
z mých devadesátek
Ažtě tu budu mít
v podobě pohlednice
z Novýho světa
dám si těpod sklo pak
...
Ostravo!!! Blíží se Krize s Annnie!
https://eu. zonerama. com/Pismak/Photo/11332217/449253002#check-duplicates
Vážené Písmáctvo.
Dovoluji si vás pozvat na umělecký večer - propojení hudby a poezie za účasti básnířky známé z Písmáku - Annnie.
...
Tragicky smutné náměstí s kašnou a chrliči
Malý Morek měl od malička rád holubi, už v porodnici muMorkovisedl holoubek na hlavičku a s prominutím se mu mezi oči usral.
Osud tomu chtěl, aby Morek bydlel s rodiči, ale také vedle historického náměstí s kašnou, kterápřeoplývalamnožstvím chrličů, které lákaly k posedávání holubi. I Morek tam chodil a často ho nebylo v holubí záplavě vůbec vidět.
Ale to nebyl konečný počet stálých obyvatel náměstí, neboť po kraji posedávali i důchodci, kterým sešli všichni přátelé věkem do země a dětem odevzdali své majetky a poté je ty děti z lásky daly do domovů důchodců, aby jako nepřekáželi pokroku a vůbec.
...
v pekle se vždycky svítí
V pekle se vždycky svítí
plné demižóny chlastu a stůl pro kanastu
křik vychází ze zdvižených paží nemusíš se snažit řeka utíká přes hrudní koš a ryj divočáka se pořád rychleji smráká za odraz pocínovaných lamp a pouličních příborů
na kabát ti kape mastnota bramborových placek
...
Básně číst, psát a kritizovat
Básně číst, psát a kritizovat
Dokonale prorýmovaný soubor tří básní, z nichž ta první může být klidně nazývána pouze říkankou, vznikl jako symbol vlastní básnické cesty a básnířského rozvoje. Je inspirován velkolepým básníkem a jeho doporučeními, názory a komentáři, které je možné sesbírat zde na Písmáku i v rámci všelijakých diskusí, které dosti často i vedou k rozporuplným závěrům, ačkoli by bylo možné najít i společná východiska. Báseň (říkanka) Kopřiva pomaloučku, nesmělými kroky, rozevírá básnickou tvorbu. Je zaměřena na zdánlivě bezvýznamnou rostlinu, někdo by řekl, že na plevel, a v dokonale sedmislabičném verši přináší prvky životního cyklu kopřivy dvoudomé (Urtica dioica, neplést s Urtica urens L.
...
Pověst o Prusíkovi
Pověst o Prusíkovi
Žil byl, před mnoha lety, v západních lesích naší země, rytíř Prusík.
Nebyl moc bohatý, ale měl pěknou malou tvrz se srdíčkem na dveřích.
Každé ráno si natočil z kohoutku do plecháčku výbornou železitou vodu ze své studánky.
...
Nová verze Deluxe
S Májou jsme se sešli v Praze, co se těmi věžmi brání proti zlu, ale pouští tisíce dobyvačných turistů, tak v téhle Praze jsme se sešli a začali to svoje, to správný v lidské povaze, prostě toulání se ulicemi a hledání drobného snu, toho našeho amerického snu, rozumíš. byl v tom hlubší význam, a nejen povrchní radost, i když ta převažovala, ta převažuje vždycky, a tak jsem já, Mája a její kamarád, co trpí stydlivým chcaním, rázovali ulicemi a hledali a vlastně netušili co, jenže to nebylo důležitý, nikdy to není důležitý, jelikož najít svůj sen znamená jen nutnost vytvořit nový a na to jsme neměli energii, ne, raději pochodovat a lovit přízrak, přízrak strašlivý jak Rozparovač v Londýnské noci.
Ještě na nádraží, tom velkolepém hlaváku, velkolepém svojí průzračnou zkažeností, jsem čekal asi čtyřicet minut a četl si Thompsona a očima přejížděl díry ve stránkách, co tam prorazil nůž, abych mohl najít dokonalá slova, jenže to moc nevyšlo, a tak to celý čtu znovu, ale starost mi to nedělá a čtu naprosté šílenství, kterému chci šáhnout na chlapácké koule, a v tašce mám pečlivě zabalenou trávu, zabalenou v pytlících, co udrží její esenci, ne že by to někoho zajímalo, ale trocha paranoi neuškodí, musíš se bát, protože strach dokáže divy kámo. Ve vlasech mi plavaly pavučiny, prach a bordel, jelikož jsem si tenhle výlet musel odpracovat, pořád jsem student a podléhám domácím zákonům stvořeným k záchraně a žijícím pro výsměch mým idolům, naštěstí v nich není ani slovo o huleni (o alkoholu a pervitinu ano, jenže to je moje zásluha, chlastu jsem se zřekl a piko mě děsí, mé oko uzřelo mnoho závislých, ale nikoho tak bezútěšného jako feťáka s perníkem, to je ten nejsmutnější pohled, ve kterým ti dojde jakou bolest cítí bůh nad námi).
...
Vzkaz v lahvi
„Těžko říct, kým jsme vlastně byli. Ale nějaký čas jsme žili na tomto místě. A byli jsme šťastní. Vtéto zahradě, kde se teď – neznámo proč – kope tak hluboko do země, že třímáte vrukou tento arch.
...
Být jako Nesbo
Letěl jsem do knihkupectví pro nového Nesba. Slavnostně jsem ten objemný svazek sčerveným hřbetem dotáhl domů do Strašnic a zahrabal se sním do polštářů, abych se mohl ponořit do světa, vněmž Harry řeší případy sintenzitou šílence smotorovou pilou.
Zoken suterénního bytu jsem zíral na růže, jejichž květy sebou mlátily pod taktovkou neúprosného větru. Tím, jak jim nutil svůj tvar, byl jako Nesbø, který tahal z kouzelnického klobouku jeden fascinující příběh za druhým.
...
nevyhnutelnost odlučných ploch / výpisky z kapitol o protierozní ochraně půdy II
strmé svahy
které neodpovídají přirozenému sklonu zemin
a nejsou chráněny vegetací
lze snadno narušit činností vody
...
zkouška mikrofonu
In a workshop old, where craft once thrived,
The tanner dreamed of works with heart full-fledged,
Yet from the hides, a scent darkly arrived,
Its charm veiled, by foulness sharply hedged.
...
Polská tržnice
Reklamou polských trhů jsou levný cigarety, jezdí tam pro ně chtivý Češi a prodírají se tím šíleným místem, rozbředlým v čase i prostoru jak feťák na LSD. Snažíš se najít bezpečný kout, kousek bez zoufalých prodejců, co se tam nejspíš ztratili jako děti a nikdy nedostali ven, protože ty tu nemáš být, ty jsi jen zoufalý přívěšek na klíčence otce, ale nikde nic a každý kousek kolísavého pekla je nejhorší možnou verzí turismu. Raději ujedeš po silnici, která vrní vedle kopce, co z něj můžou v zimě jezdit děťátka mezi auta smrti.
...
Konec neologismů
Karel dostal nápad na báseň. Chtěl popsat svoji včerejší meditaci a napadlo ho nové slovo, kterým by popsal stav, ve kterém se ocitl, když se z meditace probral: neologismus stejiné : prostě v jistém smyslu stejné, ale zároveň v jistém smyslu úplně jiné. Myšlenkou zapnul ve svém mozku přístup na SuperNet a dále navigoval do literární sekce této celosvětové sítě. Mikroplatbami, které lidé posílali, když se jim dílo líbilo, si mohl trochu přilepšit ke svému stávajícímu výdělku: ale psal zejména pro radost, pro potěšení z tvorby.
...
Pravda o Tepu
Kapitola první: Nikomu nevěř
,,Teď tě to bolí, ale pak všechna bolest zmizí a budeš krásně běhat. "
,,Já to mám léta a už se těším na další. "
,,Ani jsem nešla na rehabiltaci a jak běhám. "
...
Nejsme zvířata! Ale proč tak myslíme, jednáme a žijeme?
Člověk je člověk a zvíře je zvíře. To je každému jasné. Je však tragické, pokud člověk, který by měl stát výše, žije, tvoří, přemýšlí, chová se a funguje na základě principu, převzatého ze zvířecího světa. Je to princip boje.
...
se sny už končím
dnešní
darmo mluvit
nedá se ne
sama se s tím srovnávám
...