Dinosauří loutky boží 6 - Deinonychové

Dinosauří loutky boží 6
Bolestný dívčí výkřik. David ho moc dobře slyšel. Vběhu si rozepínal příklopec, aby se zbavil svého zbylého oblečení. A teď se zastavil.

24. 09. 2010
2
9
1862
Próza na pokračování

Dinosauří loutky boží 5 - Allosaur

Dinosauří loutky boží 5
Anna to celé pochopila vjediném okamžiku. Co jí také zbývalo, co jim vůbec fotr řekl o božském loutkářství. Jen že je to sen, který si přeci všichni tři chtějí splnit. Ale teď to konečně nazřela.

14. 09. 2010
1
5
1996
Próza na pokračování

Dinosauří loutky boží 4 - Triceratops

Dinosauří loutky boží 4
Triceratops se kroutí a natřásá před dveřmi, aby fotra zastrašil.
„No tak, dědku, seš kabrňák,“ řekl si fotr. S námahou znovu zabral a konečně odtáhl ostnatý konec ocasu stegosaura zhruba tam, kde měl být. Fotr byl přesvědčený o tom, že je to ideální zbraň.

03. 09. 2010
1
6
1607
Próza na pokračování

Dinosauří loutky boží 3 - Pterodaktylí

Dinosauří loutky boží 3
Allosaurova tlama zůstala rozevřené, jako by taky čekala, že do ní spadne kus. A pak se skřípěním sklapla. Pterodaktylova křídla prudce udeřila do dlaždice. Tvor trochu nadskočil a otočil se.

21. 08. 2010
1
4
1667
Próza na pokračování

Dinosauří loutky boží 2

Dinosauří loutky boží 2
David vstoupil do muzea přesně vdevět. I když bylo vše vplném provozu a nasvíceno, vdnešní Velký Den budovu uzavřeli pro veřejnost. Muzeum existovalo jen pro ně tři. David cítil snad neuvědomělý strach zdneška a všeho co musí nastat, a proto šel kpantheonu delší cestou přes ostatní expozice.

09. 08. 2010
2
6
1939
Próza na pokračování

Dinosauří loutky boží

Dinosauří loutky boží 1
Chvalozpěv na dinosaury 1 - Edmontonia longiceps
Jak banální a nevěrné by bylo povědět o téhle křídové krásce, že vypadala jak tank. Byla spíš jako elegantní střela tanku, která bodci čnícími ze záhlavního štítu prorážela břicha útočníků, oooooooooo. Dík tvrdému pancíři krunýře a dalším drásavým hrotům vyrůstajícím po jejích bocích, byla nedobytnou mušlí i pro takového lovce masitých perel jako byl T-rex.
Byl podvečer a přestárlý muž se svým synem seděli na křeslech před televizorem.

22. 07. 2010
1
8
1745
Povídky

Fouká vítr i pod bederní roušku a šimrá

Fouká
vítr
I pod bederní roušku
šimrá

15. 06. 2010
8
26
2829
Haiku

Voči

Na to, že má kámík vyholenou hlavu, jsem si už zvykl. Dřív ji nosil potřenou modrými a červenými temperami, říkal, že je to na podporu svobody pro Tibet. To, že dnes přišel vkožené bundě pobité nýty, vkanadách a svelkým kovovým prstenem na pravém prostředníku, mě skoro udivilo.
„Chtěl bych ti ukázat svýho novýho kámoše,“ povídá mi po chvíli.

22. 11. 2009
5
61
3647
Povídky

Zabil jsem Vaše děti

Výběr

Úvod:
/psáno v16:16
Drazí rodičové mých spolužáků, rozhodl jsem se Vám úvodem povědět něco o vašich ratolestech. Možná je to ode mě kruté Vám tohle prozradit, navíc, jak se říká – o mrtvých jen dobře, ale rozhodl jsem se být naprosto upřímný. Páni rodičové, Vaše děti – byli blbci. Oni se nestyděli vychylovat, nestyděli se zneužívat svých výhod, nestyděli se podvádět, ani se nestyděli myslet si, že oni mají vždy pravdu.

22. 06. 2009
7
29
3986
Povídky

Šikana: aneb jak dát někomu správně přes prdel

Chlapci zůstanou uvězněni na pustém ostrově, ale díky své odvaze, vynalézavosti a přátelství všechno ve zdraví přežijí a vrátí se domů…
Píčovina, řekl si David. Měl si radši půjčit Kulhánka. Oživlí mrtví, brození se po kotníky vkrvi, to je daleko míň pohádka než tahle knížka.
Do třídy vletěl Jindra, zdrhal zřejmě před Káťou, nebylo těžké odhadnout, že jí zase hrabal na prdel.

03. 06. 2009
6
14
4199
Povídky

Semafory zničí svět!

Věřím, že přechody jsou vůbec nejúžasnější místa vPraze. Vytváří a tříbí zázračné lidské charaktery – hrdiny, kteří se na přechod vrhají na červenou. Pak jasnovidce, kteří vytuší tři sekundy předem, že se má rozsvítit zelená. Mnozí znich zejména ti vkraťasech, ještě lépe sfuseklemi vsandálech se posléze stávají miláčky davů.

21. 04. 2009
8
17
1232
Blbůstky

Upír - Střepy

. Ustřihne mi pramínek vlasů těsně nad uchem. Stříhání pokračuje. Stačí jen, abych kousíček uhnul, a mám ucho pryč.

06. 04. 2009
7
18
3203
Povídky

Upír

Byl jsem blbeček, dutej prasopes. Nebo dokonce - čuráčí hlava, jak by řekli deváťáci. Na co jsem myslel, když jsem bral do ruky tu pitomou knížku. Ale vždyť si to úplně pamatuju.

01. 04. 2009
5
12
2669
Povídky

Vyprávění o nabodávání kojenců na ty flinty 2 - Uzenina

„Jste hovno, rozumíte mi desátníku. Jste takový hovno. “
Jen jsem valil oči na desátníka, chlapa jak hora, když tu teď stál před naším obrlajtnantem a klepal se jak osika. Měl jsem ho prostě za pořádné chlapisko a on se nechal rozhodit těmi babskými tlachy.

23. 03. 2009
2
7
2264
Povídky

Vyprávění o nabodávání kojenců na ty flinty

„Von můj děda totiž bojoval vtý třicetiletý válce v Itálii,“ začala vyprávět má teta.
„Ale vždyť to je blbost, Maruš. “ rozkřikl se strýc a dolil nám všem třem vodku. Dneska se tu pobleju.

17. 03. 2009
8
10
1988
Povídky

Normální ránko sadistovo

Vzbudil se. Pomalinku vstal a rozešel se do kuchyně. Měl by začít po ránu zase dělat sklapovačky, aspoň by se celý dopoledne neploužil jak mátoha. Kašlal na to.

03. 03. 2009
4
5
1903
Povídky

Utopyje

Metro zastavilo ve stanici. Mohl vidět oknem, jak si na nástupišti nějakej malej cikán hraje na velkýho negra a předvádí streat dance. Vedle na lavičce seděla snad jeho sestra se svým klukem, objímali se. Něco na hnědýho smrada zařvala.

25. 02. 2009
9
14
2617
Povídky

Snové bláznění

Děcák. Jako každý nedělní podvečer i dnes se konají zápasy mezi hračkami a nejmenšími zdětí. Pirátský Hrad zLega byl minule rozdrcen. Ale dnes.

20. 02. 2009
5
10
1068
Blbůstky

Živí Pět Hladových Krků

Nemrtvý apač Živí Pět Hladových Krků vytrhl ze špalku tomahavk a šoupl si ho za olezlý hadí pásek. Vzal harpunu, šel kříčce, ulovil tam slepého sumýše. Vždy se to tam jimi jen hemží. Apač vyjekl „Hýýý.

22. 01. 2009
2
3
939
MIMO

Pffff, Ježíš nemohl být náš král!

Farizej a jeho otrok se usadí na dřevěné tribuně svýhledem na ukřižování. Farizej snad trochu nejistě okusuje šoulet a říká: „On nemohl být náš král už ztoho důvod, že každého krále ohlašují famfáry. “ Otrok krčící se u jeho nohou horlivě přikyvuje. Jak si farizej vkládá do úst další kus skopového, přiženou se ze všech stran temné mraky a nad vztyčeným křížem se sevřou jak ocelová pěst.

21. 01. 2009
5
9
1031
Blbůstky

Kripl, úchyl a smradlavá socka dnes u nás ve studiu

Moderátor: „… a už přicházejí naši tři stateční, poprosím o potlesk. Posaďte se, pánové. Můžeme začít. Já se ptám, můžeme začít.

12. 01. 2009
8
18
2545
Povídky

Tvůrčí svízel

Na svém přemoderním notebooku jsem psal kritickou esej o vlezlosti supermarketismu a všech těchto odporných věcech. Celou myšlenku jsem vložil do alegorického hávu výběru zrůznorodých druhů šamponů. Píši: Šampon na barevné vlasy, na lupy, na mastné vlasy, lepkavé vlasy, slizké vlasy, olezlé vlasy, šampon na vlasy, co páchnou po siláži, šampon sdrobnými kmotřičkami, které sami rozplétají zacuckatělé vlasy. Závěrečná věta textu se sama od sebe smazala.

08. 01. 2009
11
14
1264
Blbůstky

Černý tamagoči

Jsem teď celej večír přemýšlel, že bych si v Africe pronajal nějakýho černouška. Konečně bych byl cool. To teď v Evropě myslím dost letí. Evropani soutěží, kdo si svého černouška vypiplá líp.

27. 12. 2008
7
13
1191
Miniatury, hříčky

Muž, který se bál srát

Usedl. Jako na elektrické křeslo, na židli u maturity. „Víš, jak se jí fazole. Ne.

20. 12. 2008
1
4
2245
Povídky

Kumbál

„Ahoj Jardo. To já jsem ti rozflákal hlavu, jestli si to nepamatuješ. “ Žlutoběloba pokoje, pach desinfikovaných dlaždiček, tiché šustění dechu. Na posteli leží pacient, hlavu zafačovanou jak včernobílé grotesce.

16. 12. 2008
3
5
2105
Povídky

Chci domů 3 - Larvou

Ta hora byla… nu vzhledem ktomu, kde se nacházíme, normální. Připomínala obrácenou pyramidu zastrčenou do napruženého falu. A jak fičel vítr pyramida se kývala tu chvíli na jednu tu na druhou stranu. Okolo obvodu falu postávala snad stovka nemrtvých a zírali sotevřenými ústy nahoru.

06. 12. 2008
2
4
1185
Povídky

Chci domů 2 - S vilami v patách

Stál jsem na kraji srázu, ohlušený hřměním domů plazících se po Okružní třídě. Počkal jsem, až sedne prach omítky po posledním domu, který se kolem mě prohnal. Pak jsem začal slézat do vyhloubeného rigolu. Spočítal jsem si, že bych měl mít dobře čtvrt hodiny, než se sem dohrabe další dům, který jsem už zdálky viděl – dvoupatrová vilka spodkrovím a matně červenými taškami.

02. 12. 2008
1
0
875
Povídky

Chci domů 1/Já kurva taky!

„Jen vás prosím, nemějte ghúly za bezduchá zvířata. Je to právě naopak. Jsou největšími mudrci záhrobí, protože oni poznají a pamatují si myšlenky masa, které žerou. “ Na to že můj další průvodce se plazil po zemi podoben švábu, mluvil formálním tónem jako vystřiženým zpředpovědi počasí.

24. 11. 2008
3
4
1238
Povídky

Olizovač BizarDnosti

Ze zákrutu krypty se vyplazil velký jazyk. Kořenem se zapřel o dlažbu a ze špičky se vyklonila polorybí tvář. Olizovač BizarDnosti si cvrnkl do krempy slamáku, zpod níž mu vslepených pramíncích visely jemné žluté vlasy, modrá očka zazářila.
„Pozval jsem tě,“ spustil hned jazyk, „abych ti nabídl možnost jak odčinit svůj prohřešek.

20. 11. 2008
2
2
1403
Povídky

Zabít zmrdy! Vás všechny.

Praha. To město dělá masové vrahy. Když vidíte všechny ty lidi, děcka, invalidy, babky srůžemi, ani vám nepřijde tak hrubé 20 znich vykuchat, stehna povařit. Nejhorší je to na eskalátorech.

13. 11. 2008
6
9
2027
Blbůstky

Minulost nasraného upíra 3

Chlapec visel za roztažené ruce a nohy vzrcadlové místnosti. Lebku měl obnaženou na zhnědlou tkáň, protože mu včera vlasy zapálil upíří saxofonista, který se na něm celý den ukájel. Klíště na zduřelém penisu… přepitý krví tak, že chlapec celou dobu slyšel, jak saxofonistovi vnafouklém břiše šplouchá. Ze stropu mu na obě ramena střídavě kapala vroucí a ledová voda.

07. 11. 2008
2
7
1223
Povídky

Minulost nasraného upíra 2: Tíha mládí

Musel moc dobře vědět, že Anna už na terasu kavárny přišla. Přesto ji nepozdravil, ani nevzhlédl od novin. Hned jí bylo jasné, že má zase svojí náladičku. Povzdechla si.

22. 10. 2008
2
3
1079
Povídky

Připálená kůže hezky voní...

Obešel jsem smatčiným psíkem po třetí park. On se posadil a fascinovaně zíral, jak si dva holubi pinkajíkusem rohlíku. Tak roztomile při tom kroutil hlavičkou, že jsem měl chuť mu ji utrhnout a hodit po těch holubech. Hrubou silou jsem jej odtáhl na trávu.

20. 10. 2008
5
6
907
Blbůstky

Minulost nasraného upíra 1: Tíha věků

„Rakev… já chci do rakve. “ Starý se na posteli protáhl a vzádech mu nahlas zapraštělo. Povzdechl. „Už konečně chápu kčemu Drákulovi byla.

14. 10. 2008
3
2
1360
Povídky

Inspirováno holubím tělem

Míhaly se a stíraly. Desítky bot se míhaly po chodníku a stíraly drobky, kemry, vajgly, zbytky trusu. Všechno to dobré. Tenisky, kanady, kozačky.

07. 10. 2008
7
7
1073
Blbůstky

Dračí slouhové 2

Obchodníkův krámek, jak jej pojmenoval profesor, ze všeho nejvíc připomínal halu hypermarketu. Mezi vysokými regály se míhali skladníci a přenášeli zboží. Obrazový obchodník vtom mumraji vypadal zcela nepatřičně, připomínal spíš gorilu ztracenou vkovoplastové džungli. S tou svojí býčí šíjí, ruce mu visely před tělem jako ploutve, břicho obludných rozměrů uvězněné vsaku na zip vypadalo jako gigerovské vajíčko Vetřelce.

19. 09. 2008
0
0
1311
Povídky

Dračí slouhové 1

Kola vozíčku drkotala po kládách tvořících most přes lagunu. Jeden ozbrojenec vkhaki uniformě vozíček tlačil, druhý průvodce byl zřejmě Jamajčan, který jako by zoka vypadl drogovému bosovi zMuže scejchem smrti. Profesor pohlédl ke skále tyčící se ve středu ostrova. Vchod do svatyně byl přísně střežen četou deseti vojáků, alespoň co mohl soudit.

13. 09. 2008
3
4
1023
Povídky

Vrah a syn

Karas seděl před televizí a nervózně zíral na Óčko. Nedokázal zastavit tik vnoze, neustále si podupával, jako by poslouchal to nejsvižnější techno. Ale přitom civěl na samej zkurvenej pop, zkterýho se mu zvedal kufr. Zasranci, co zpívali jako by měli permanentně nohu od stolu nainstalovanou vprdeli.

01. 09. 2008
3
4
2389
Povídky

Škvírou v Pandořině skříňce

„Vítej, vítej. “ Pošťouchl jsem chlapce do ramen, aby vešel dovnitř a pak jsem do svého bytu vstoupil sám. „Takže teď tu jako doma, jasný synovče. Teda ne že mi tu uděláš bordel jako u sebe vpokoji.

21. 08. 2008
4
18
3047
Pohádky

Už nestačí být buzerant k tomu stát se dobrým spisovatelem

No vážně. Wilde nebo Burroughs by dnes měli odzvoněno. Nikdo by nepálil jejich knihy, kritici by je morálně neodsoudili, nebyl by nikdo, kdo by je nenáviděl za to co jsou. Nebo spíš většina ne a to je vpodstatě to samé.

18. 08. 2008
7
25
3674
Povídky

Rezidence bělovlasých dětí 3

„Waldemar. “ Starý se prohrabával kabátem, až našel několik dalších mincí a vrazil je do automatu.
„Hmmm, voláš vpravou chvíli. Německá dochvilnost.

16. 08. 2008
3
2
1016
Próza na pokračování

Rezidence bělovlasých dětí 2

Na mojí žádost jsme šli kolem řeky. Ve vazké vodě se možná skrejvá ten koho hledáš, řekla mi čarodějnice. Pravda že tahle voda už byla spíš jako shnilé maso. A po smrduté hladině poskakoval malý kluk vpláštěnce, jejíž cípy si držel těsně kolem boků.

13. 08. 2008
3
5
1269
Próza na pokračování

Rezidence bělovlasých dětí 1

„Civíš do tmy, jako bys ji viděl prvně. “ Jeli vautě. Řídil starý muž v kabátě, vedle něj seděl Izachian, jinak také ušpiněný mladík sdlouhými vlasy. Nemá cenu chodit okolo horké kaše.

10. 08. 2008
3
5
1139
Próza na pokračování

3 příběhy o smrti + 1 navíc: Lhostejnost

Aspoň, že po ránu pršelo, bylo mokro a tak se lépe chodí krakvi. Alespoň někdo brečel, nebe. A pak snad babička. Bratránek měl červené oči, netušil jsem, že je takový citlivka.

06. 08. 2008
7
12
1381
Povídky

3 příběhy o smrti + 1 navíc: Příběh třetí - Rodinej/Rakovinovej

Už se radši zvedl a vytáhl si zhorního úložného prostoru svoji tašku. Postavil se tak, aby vystoupil první. Tyhle dálkové autobusy mají vždycky zpoždění. Jak dlouho na něj už asi čekala.

28. 07. 2008
7
7
1317
Povídky

3 příběhy o smrti + 1 navíc: Příběh druhej - Noční

Smrt je fascinující. Nemůžete se na ni připravit. Je nezvratná. Myjte se, milujte a pijte každý den.

23. 07. 2008
3
6
1155
Povídky

3 příběhy o smrti + 1 navíc: Příběh první - Africkej

Černý chlapeček se zmítal na nemocniční posteli. Ne že by se obracel zboku na bok, na to neměl dost síly. Jen se vždycky nadzvednul na jednom lokti a pak zas na druhém, otočil hlavu na jednu a na druhou stranu. Dělal to, protože ho proleženiny na zádech hrozně bolely a zase už nemohl dýchat.

19. 07. 2008
5
7
901
Povídky

Dračí kobka

„Tam za těmi dveřmi,“ řekl profesor a ukázal na pískovcový ovál napříč celou chodbou, „se ukáže tvůj charakter, taky jak moc toužíš splnit si své sny. A vneposlední řadě na jaké úrovni jsou mé pedagogické schopnosti. Protože pokud jsem v tvém výcviku něco podcenil, tak uvnitř zešílíš, nebo rozerveš své tělo na kusy. Necháme se překvapit.

16. 07. 2008
3
5
948
Povídky

2 dračí vězni

…snad to byla blbost, ale celé tohle mé životní šílení začalo pohledem na obrázek svatého Jiří nad mou postelí. Jasně si vybavuji, jak jsem se na něj zahleděl těsně před usnutím, je to má nejživější vzpomínka zdětství. Už nevím, jaký sen se mi potom zdál, ale pozoroval jsem pak ten obrázek každou noc, než jsem usnul. Asi to byl trochu morbidní úlet mé křesťanské matky pověsit malému klučinovi nad postel něco takového.

10. 07. 2008
2
3
954
Povídky

Svatá země

Kolik holek už vdřívějších desetiletích bylo udělanejch kvérem někde vbahně, místo na seně, místo opřený tvářičkou o rameno milence, se probudili suseknutou hlavou naraženou na plotě. Dneska se zdá, že je jich ještě víc udělanejch křížem, a pak je podle zákona upálí za cizoložství.
Takhle nějak to prý bylo:
Nově založená církevní dobročinná organizace Svatý mír vAfrice se zasloužila díky velkému kapitálu investovaných prostředků a sil o osvobození Afriky od totalitních režimů a tedy i válek, chudoby, hladomoru. ZAfriky se stává takzvaný církevní stát.

07. 07. 2008
8
14
2568
Povídky

Povídání o upírech

„Rozhodně bych si dal krokety. A ktomu snad tento steak…“
„Středně propečený, mírně, krvavý. “
„Ach nejradši bych úplně syrový. Ne, pardon, jen nejapný žert.

01. 07. 2008
7
10
1547
Povídky

Libůstky: Taková mrzká prasečina

Vzduchem to páchlo siláží a posečenou trávou. Vzadu za statkem hřměly traktory, vlezlé slunce se opíralo do tváře a vylizovalo kaluže zvyjetých stop traktorů. Statek zůstal po poledni opuštěný. Jen vlhké stěny, prasata vohradě a dva muži směřující kprasečinci.

22. 06. 2008
1
7
1337
Próza na pokračování

Libůstky: Takový velký labužník

Celej život si od puberty říkám, proč já, proč kurva já. “
„Jsme takoví jací jsme,“ odpověděl psycholog. „Jsou faktory, které neovlivníme. Můžeme snimi bojovat, oddat se jim, využít jich, vychutnat si je, však ne se jich zbavit.

17. 06. 2008
1
0
1097
Próza na pokračování

Libůstky: Taková neřešitelná polízanice

Zíral skrze zavřené okno ven do ulice. Nenacházel tam nic, jen šeď vozovky a lesk podvečerních paprsků na kapotách aut. Když člověk zírá zokna, tak tam stejně nic nehledá. Kzírání zokna nás nevybízí touha po tom, co se za oknem nachází, ale jen ten prázdný a bezpředmětný akt – zírání zokna.

14. 06. 2008
3
4
1281
Próza na pokračování

Libůstky: Takový vášnivý čtenář

Sledoval malé kovové kyvadélko, které kmitalo za rytmického tichého zvuku sem a tam. Ten pohled ho uklidňoval. Ten pohled ho měl uklidňovat, a proto ho uklidňoval.
„Tak vášeň nás ovládá.

12. 06. 2008
1
1
1277
Próza na pokračování

Libůstky: Taková nespoutaná fantazie

„Srdce je orgánem vášně,“ řekl sešlý, vrásčitý muž a zapálil si cigaretu.
Mladík na druhé straně lejstry obsypaného stolu se zašklebil vúsměvu. „Vždycky jsem zastával názor, že vášeň… eh, že dlí spíš vkoulích než vsrdci. “
„Opravdu.

09. 06. 2008
3
1
1295
Próza na pokračování

Příchod démonů - Krok 7. Kobylčí skok

Ještě jsem byl ztoho proudu umokřený ledovým potem, když jsem se opíral o noční stolek, abych se překulil do postele. Ze stolku se na mě šklebil budík ve tvaru zlatého telete. Tikytikal, že má lhůta se blíží k závěrečnému přelíčení. Vykoukl jsem zokna.

10. 04. 2008
2
3
1174
Povídky

Příchod démonů - Krok 6.

Jinak se mi vplazit do domu podařilo celkem vpohodě. Nervy jsem měl ještě otupělé. Ale jak jsem se já-pomuchlaná, zubožená housenka, šoural chodbou, začaly se probouzet. Nejdřív jen cukání, pak bolest, že jsem neustále řval.

01. 04. 2008
0
4
1272
Povídky

Příchod démonů - Krok 4. i 5.

Koberec mi podklouzl. Opíral jsem se vkleče o stěnu a vybelhal se ze zadních dveří na dvoreček. Ze schůdků jsem po hlavě padl na tvář. Dveře se sami zavřely a uvěznily démony vdomě.

27. 03. 2008
1
1
1159
Povídky

Příchod démonů - Krok 3.

Chodba, z které schodiště stoupalo do bezpečí mého pokoje. Přesně tak, chci si lehnout a spát. Prostě nic nedělat, nechci bojovat, ani se koukat do zrcadla. Jsem znuděný, i abych se šel najíst, nebo dívat na televizi, nebo umlátit tu hlavu.

24. 03. 2008
2
2
1189
Povídky

Příchod démonů - Krok 1.

Bylo tomu po bezbožné chlastačce, mozek si nevzpomínal na nic, jen útroby si sprecizností neurochirurga vybavovaly chutě jednotlivých druhů alkoholu a servírovaly mi je zpět. Ve své zvrácenosti jsem začínal mít ztěchto rán kladné pocity. Zochablosti, otupělosti, z křečí vpravé noze, vakuovitého žaludku, kovadlinovité hlavy, ztoho všeho mi bylo jaksi příjemně smířlivě. Potom co jsem cítil, mi vytřít si řiť přišlo jaksi nemístné, absurdní.

22. 03. 2008
2
4
1200
Povídky

Příchod démonů - Krok 2.

Koukal jsem na sebe do zrcadla. Jen tak, nic nedělal, ani vodu nepustil, jen koukal, vlastníma očima hypnotizoval sám sebe. Jo ten výtah. nejsvrchnější patro bylo včele, výtah se zaklepal, bolestivě zaskřípal a už svištěl dolů.

22. 03. 2008
2
4
1454
Povídky

Žárovka a pejsek v červených šatečkách

„Začalo to tenkrát, když mi nad hlavou kroužil ten debilní racek. Stál jsem na břehu rybníka, ten pernatej zkurvysyn mi létal nad hlavou sem, tam, mohl jsem na něj křičet, jak jsem chtěl, pořád lítal, zmrd. Byl jako posel… nevím čeho. Boží posel s okřídlenýma opánkama.

09. 03. 2008
3
5
1434
Povídky

Větrák snů o helikoptérách, busu, kvéru a lišce

Se mi zdálo, jak stojím na parkovišti a nad hlavou mi létají dvě helikoptéry. Hrály si spolu jak potrhlé vážky. A já se zakláněl a říkal si, jak je moc divné, že se mi vždycky zdá o takhle obyčejných věcech. Asi moc sním přes den a na spánek už mi toho moc nezbývá.

27. 02. 2008
1
4
1501
Povídky

Co k strávení příjemného víkendového, lehce sexuálně hravého, večera

Zábavný film pozn. Snowboarďáci popř. Prčky 2, potaž. jinou nenáročnou teenagerovskou komediiCédé rytmické moderní populární mládežnické muziky pozn.

11. 02. 2008
10
19
4700
Povídky

O třech spláchnutých koťátkách

Kdysi dávno, když jsem byl ještě malý chlapec, jsem do záchodu spláchl tři malá koťátka. Musel jsem trhnout splachovadlem sedmkrát, než proud to poslední nejtlustší vstřelil až do jímky. Jak jsem konečně vypravil ty své tři chlupáčky na výlet kmoři, mohl jsem si jít vklidu schrupnout. Sotva mi ale o polštář pleskla první snově slinná bublina, vyplachtil jsem ze spánku hnán výrazně čpícím puchem mokré srsti.

30. 01. 2008
7
13
3322
Pohádky

Plašení démonů

Cestou ze školy si ke mně přisedla jedna babča. Páchla starobou a levným mýdlem. Její odraz jsem viděl ve skle. Neměla žádné brýle, vlasy nakrátko střižené.

28. 01. 2008
5
10
2684
Povídky

Zpověď, V Cele, Brýlím 3 - Pohřeb

Srdce mi rajtovalo inspirací jako igeliťák napraný kprasknutí sarančaty. Vrytmu těch úderů ze mě stříkala krev a já se každou kapku snažil rozetřít vpísmeno. I když to bylo vnitřně bolestné, musel jsem přestat na chvilenku psát, abych si pročistil zrak mlžící se potem hustým jako rozmačkaný plzák. V bublajícím mozku jsem si snažil vybavit, co se vlastně událo předtím.

23. 01. 2008
1
0
1438
Próza na pokračování

Zpověď, V cele, Brýlím 2

Nyní jsem musel vyřešit vážný tvůrčí problém. Jak oddělit řeč boží vtextu od normálního písma. Využít uvozovky mi přijde zcela nevkusné, vůbec, uvozovky psané krví vypadají nemožně. Vzhlédl jsem kbrýlím, ale ty mi pomoc nehodlaly.

17. 01. 2008
0
2
1191
Próza na pokračování

Zpověď, V cele, Brýlím 1

Kživotu potřebuji jen žrát, srát a psát. Co je na tom. Nejsem snad naprosto skromný. Ale já teď klečím vcele, ke každé straně necelý metr, a žrát, srát ani psát nemám co.

06. 01. 2008
4
2
1746
Próza na pokračování

Domeček pro panenku

Světlo se ti do pokojíku vsakuje skrze závěs smotivem tygříka ve skoku. Je zahnědlé, jen vystřiženou dírou ti přímo stříká do obličeje. Tudy sem lezou i mouchy. Kroutíš jedním okem sem tam, nahoru i dolů, chtěla bys ho zavřít, no jo, já vím že jo.

30. 12. 2007
4
14
3054
Povídky
Nahoru