Únorné vedro

Zima se nám mění,
co bývala, není.
Může být až úmorné
tohle vedro únorné.

28. 02. 2024
6
0
54
Vázané verše

Tři mladíci

Byla mladá a krásná. Měla blonďaté vlasy, světlou pleť, štíhlou postavu a svou chutí do života přitahovala nespočet mladíků. Dvořila se jí spousta z nich. Když si uvědomila, že si může vybírat, chtěla toho využít.

27. 02. 2024
6
16
172
Miniatury prozaické

Příběh ranní

Jé, zase si bere mě. Mě a žádný jiný.
Určitě jsem její oblíbený. Heč, ty barevná nádhero vedle.

21. 02. 2024
8
11
185
Miniatury prozaické

Výtah

První patro
Nejkrásnější ze všech pater. Proto je smutné, že si z něj pamatujeme pramálo. Každý se v něm zdrží jinak dlouho. Vzpomínky na první patro jsou mnohdy mlhavé, ale intenzivní.

20. 04. 2024
5
5
70
Miniatury prozaické

Nový život

Venku prší.
Dívám se z okna, které kdysi patřilo nám dvěma.
Kapky deště stékající po skle maskují mé slzy.
Slzy smutku však chutnají jinak…

12. 03. 2024
10
10
173
Miniatury prozaické

Jít za svými sny...

I.
„Proč se tak usmívá do toho telefonu. Třeba mu píše nějaká holka. Určitě ho chce sbalit,“ pomyslela si.

07. 03. 2024
2
3
68
Próza na pokračování

Sígr

Na základní škole byl Lukáš sígr toho nejvyššího kalibru. Patřil k těm, kteří za dobré známky dostávali zaplaceno. Motivace to jistě byla, ale moc tisícovek za jedničky stejně neposbíral. Takovými, jako byla Eliška, z duše opovrhoval.

04. 03. 2024
5
11
158
Miniatury prozaické

Koníček

No tak to zkusím,
snad pocítím volnost,
zvládnout to musím,
zachovám mu věrnost.

24. 02. 2024
3
0
74
Vázané verše

Srdce básníkovo

Dva listy papíru
zakrývají díru
v básníkově srdci.
Mohou mu pomoci.

23. 02. 2024
0
6
93
Vázané verše

Červená

Červená je růže,
která zranit může.
Třeba radost přinese
té, co svátky nesnese.

22. 02. 2024
2
5
79
Vázané verše

Sbohem, táto

Díky tobě jsem.
Rostu…
A ty se díváš.
Učím se…

21. 02. 2024
2
11
152
Miniatury prozaické
Nahoru