Písmák Babička a skateboard
Kráčím po chodníku a před sebou vidím zajímavou scénu. Před obchodem stojí babička a opírá se o hůl. Stojí a odpočívá, protože jí procházka dává zabrat. Třeba ji manžel každý den přemlouvá, aby se šla projít, alespoň k tomu obchodu.
Nový život
Venku prší.
Dívám se z okna, které kdysi patřilo nám dvěma.
Kapky deště stékající po skle maskují mé slzy.
Slzy smutku však chutnají jinak…
Únorné vedro
Zima se nám mění,
co bývala, není.
Může být až úmorné
tohle vedro únorné.
Tři mladíci
Byla mladá a krásná. Měla blonďaté vlasy, světlou pleť, štíhlou postavu a svou chutí do života přitahovala nespočet mladíků. Dvořila se jí spousta z nich. Když si uvědomila, že si může vybírat, chtěla toho využít.
Příběh ranní
Jé, zase si bere mě. Mě a žádný jiný.
Určitě jsem její oblíbený. Heč, ty barevná nádhero vedle.
Peer
Jestli chcete
Budu Vas lecit
Svymi slovy
I kdyz nemluvim
I am Me
I want to sign a deal.
But my papercuts are too strong.
My eyes are wide shut.
My lips don't say anything.
Výtah
První patro
Nejkrásnější ze všech pater. Proto je smutné, že si z něj pamatujeme pramálo. Každý se v něm zdrží jinak dlouho. Vzpomínky na první patro jsou mnohdy mlhavé, ale intenzivní.
Jít za svými sny...
I.
„Proč se tak usmívá do toho telefonu. Třeba mu píše nějaká holka. Určitě ho chce sbalit,“ pomyslela si.
Sígr
Na základní škole byl Lukáš sígr toho nejvyššího kalibru. Patřil k těm, kteří za dobré známky dostávali zaplaceno. Motivace to jistě byla, ale moc tisícovek za jedničky stejně neposbíral. Takovými, jako byla Eliška, z duše opovrhoval.
Koníček
No tak to zkusím,
snad pocítím volnost,
zvládnout to musím,
zachovám mu věrnost.
Srdce básníkovo
Dva listy papíru
zakrývají díru
v básníkově srdci.
Mohou mu pomoci.
Červená
Červená je růže,
která zranit může.
Třeba radost přinese
té, co svátky nesnese.
Sbohem, táto
Díky tobě jsem.
Rostu…
A ty se díváš.
Učím se…