Vzkaz v lahvi
„Těžko říct, kým jsme vlastně byli. Ale nějaký čas jsme žili na tomto místě. A byli jsme šťastní. Vtéto zahradě, kde se teď – neznámo proč – kope tak hluboko do země, že třímáte vrukou tento arch.
...
„Těžko říct, kým jsme vlastně byli. Ale nějaký čas jsme žili na tomto místě. A byli jsme šťastní. Vtéto zahradě, kde se teď – neznámo proč – kope tak hluboko do země, že třímáte vrukou tento arch.
...
Opustil své hnízdo
nechtěný byl odložen
posléze zapomenut.
Ležel na posteli a čekal
...
Část první: O klíči
Katka už byla dávno dospělá, a přesto si nechtěla odpustit každoroční odpočítávání dní do Vánoc. Pověsila si na dveře adventní kalendář se 24 kapsami a zamyslela se, čím si ho naplní. Oči jí padly na svazek klíčů.
Chvilku na ni působily odpudivě cize, protože nebyly její.
...
"Bůh je svině. "nadával muž středních letna nádražía házel mincedo nápojového automatu,jako by se modlil.
...
vzala jsem z vázy poslední kytici
kterou jsi mi daroval
otrhala jsem vadnoucí květy
a snědla je
...
Dnes když si zpětně vzpomínám jak jsem vyrůstala na ostrově. Dochází mi že jsem se vůbec nesetkávala s romskou komunitou.
Vlastně bylo jich tam sporadicky ani nebyly vidět ale rozhodně nebyli nepřizpůsobiví. Takže když jsem přešla do dětského domova setkala jsem se poprvé s romy.
...
Vhloubi bezesné noci naslouchám tiše oddechujícímu bílému balíčku, zabořenému vdětské postýlce. Trčí zněj malinké ručičky sepnuté jako při modlení. Kde se vzal. Vybral si mě snad.
...
Město se mi pod prstama mění
Jak změklej písek
Jak modurit ve školní družině
V ulicích cejtím ještě zbytky
...
stejně tajemství zůstávají tajemstvímiať do toho buším jak chcia pro mě zjevné věci pro ostatní skrytýmia pro mě skryté věci pro ostatní zjevnýmimanuál sám na sebe. přečíst vlastní kóddovolit si ho mírně modifikovati když to může způsobitzpětnou vazbustejně záhady zůstávají viset ve vzduchu.
...
Jiná doba
Časy se mění:
nejprve barokní
sochy a lípy,
...
Hledala Slunce ve tmě
na konci chodby
bloudila lesem
se stromy se radila jemně
...
Úvodní slovo
„Život je jako hra. Nezáleží na tom, jak dlouho trvalo představení, ale na tom, jak dobře bylo zahráno. “
Lucius Annaeus Seneca
Mám moc rád moudré myšlenky antických myslitelů, které se ve formě citátů objevují na nejrůznějších webových portálech. V drtivé většině jsou nadčasové a aktuální i vdnešní době.
...
Za zenitem
Zahrady, kde už nevkročíš
do svůdných stínů.
Skalnatá horská úbočí,
...
Ludmila ještě nespala.
„No, prosím,“ ozvala se vzhledem knoční hodině do mobilu poněkud rozmrzele. „Kdo volá. “
„Monika, Tiborovo ségra.
...
ze strachu jsem ztratil úsměv,
teď je marné číst v mojí tváři,
neprozradí nic z mého strachu,
lidé prchají před přízrakem,
...
díval jsem sedneska odpolednev televizina filmabych se zasedozvědělněco novéhoo sobě.
...
Jsem rozdělen
zapomenutým císařským řezem
jako Berlínskou zdí
asi na dvanáct opic,
...
Jen trocha tmy a jíní,
té vlezlé, neodbytné mlhy
a černobílý film
nás vtáhne do své šedi,
...
už nikdy nebudu vědec,
který ví,
ale ještě se chci ptát: "proč. "
zjistit, kde leží můj San Salvador. ,
...