Odhalení

Já vím moc dobře, kdo jsi
Jsi Greenova Black Magic Woman
Jsi Bukowskeho černá vdova
Jsi Antoniova Kleopatra

27. 06. 2025
3
2
36
Volné verše

Setkání

On utrácel tu noc život
jako stříbro rostoucí na stromech
A ona zase dumala nad tím
co tím otec vlastně myslel

26. 05. 2025
1
2
39
Volné verše

Lucy

Výběr

Nejsi jen jednou z žen
jsi více než jen tvar
Na jazyku se rozpouštíš
jako kapka kyseliny

06. 04. 2025
7
2
145
Volné verše

Srdce v červáncích

I měsíc nad námi to vidí
ten půvab, jak mladá a naivní
jako první sněženka v lednu
A já co prožil víc životů

02. 04. 2025
8
3
283
Volné verše

Vítězství

Ložnice voní po meruňkách
a plameny svíčky tancují
do rytmu tvého srdce
omítka se tiše červená

25. 02. 2025
2
0
80
Volné verše

Mezi světem

Jakoby vzduch v ústech hořkl
jakoby se svět přetrhl ve dví
ani ti ptáci nejsou svobodní
a určitě nenavštívíš

08. 02. 2025
3
1
76
Volné verše

Zátiší

Výběr

Noc byla hvězdná
a ticho se procházelo mezi stromy
když ke mně místnost zavanula
vzpomínku na tvojí vůní

28. 01. 2025
9
3
174
Volné verše

Poslední spánek

Co může být intimnějšího
než vedle sebe v noci usínat
po dlouhém dni
unavení

11. 01. 2025
7
2
125
Volné verše

Propojení ze dna

Ulice páchne hříchem
neonové kaluže se třesou v napětí
a mezi zdmi se hemží tisíce snů
s roubíky v ústech a svorkami na těle

06. 01. 2025
1
0
83
Volné verše

Když tě líbám

Když tě líbám
večer
za tmy a ticha
matrace pod námi se občas zachvěje

19. 09. 2023
5
3
268
Volné verše

Koloběh

Někdy se to vše vrátí zpět
někdy se tak stane
její slzy povstanou z popela
odhodlané jako bývala láska

22. 08. 2023
2
0
202
Volné verše

Slzy

Nilem se rozlévají slzy,
ale dnes se už moře
na povel nerozestoupí
Ne pro všechna ta světla, co dávno vyhasla

22. 06. 2025
0
0
28
Volné verše

Viděl jsem

Viděl jsem desítky chrámů
zasvěcené stovkám bohů
a tebe, jak mizíš v jejich zlatých očích
Viděl jsem tisíce lidí

19. 06. 2025
2
1
42
Volné verše

Hledaje smysl

Už to bude chvíle,
co se moji přátelé ženili.
„No není skvělá. “ ptali se mě s napětím v očích
A já se chtěl ptát: „Ale proč zrovna ona, proč. “

09. 06. 2025
2
1
47
Volné verše

Navždy

Miluj mě něhou, s jakou ke spánku nás ukládali
Miluj mě vášní, s jakou milenci v očích tančí
Miluj mě lehkostí, s jakou vítr vzdouvá listí
Miluj mě silou, jakou měsíc mořem příliv vláčí

06. 06. 2025
2
1
42
Volné verše

Prosba

Neprosím o moc
Snad jen doušek vody
z tvé studánky života,
snad jen na moment zahlédnout

04. 06. 2025
0
0
46
Volné verše

Proto

Co to má být.
Ty mi ji sem sešleš
jako dary národů
jako pásek, co sedí na knoflík

03. 06. 2025
4
1
42
Volné verše

Japonská

Hrát si se slovy
Můžeš jak se ti zamane
Třeba napsat:
.

29. 05. 2025
0
1
37
Volné verše

Podle chuti

Pomůžete mi prosím někdo
napsat
šťastnou báseň.
Třeba špetkou smyslu.

27. 05. 2025
0
0
32
Volné verše

V noci

V krvi se nám rozlévá zvířecí pižmo
mozky se vzmítají blahem
bělma tříští jako prasklý led
Pouliční prodejci nabízejí

25. 05. 2025
0
0
39
Volné verše

Tulácká

Už znovu na cestě
Můj starý přítel, Jižní kříž
na nebi opět bdí a tiše – možná sní
sny o severu, dálce a touze v ní

18. 05. 2025
4
3
104
Volné verše

Pro mě

Zatanči pro mě
Jako tančí stébla ječmenu
A zalij mě svou něhou
Tou, kterou naplňuješ místnosti

11. 05. 2025
1
0
49
Volné verše

Nechce

Už se mi dál nechce
ani ty koše nejsou vynesené
ale mně se nechce, nechce
Snad jen rozplynout se

10. 05. 2025
4
1
75
Volné verše

Heroin

Prý jako nekonečný orgasmus
Buňky se rozplynou v singularitu
A Buddha, co se usmál pod stromem
ti napumpuje do srdce, co bývalo krví

07. 05. 2025
1
8
137
Volné verše

Až si vzpomenu

To víš že jo
abys mě mohla strávit i se zuby a vlasy
a rozpustit i poslední zbytky
zbytky vzpomínek na knihy, co jsem četl

19. 04. 2025
2
0
64
Volné verše

Jiskry v srdcích

Bylo to v Maroku
za slunného poledne
nastoupila do autobusu
posadila se naproti mně

07. 04. 2025
1
1
81
Volné verše

V korunách

Ale prosím tě
vždyť o nic nejde
co po tobě zůstane.
Kdo si na tebe za sto let vzpomene.

09. 03. 2025
5
2
115
Volné verše

Tančící plumérie

Pojďte se mnou
do zapadlé Indonéské vesnice
uprostřed hor
chystá se slavnost

24. 02. 2025
0
0
52
Volné verše

Krev Médey

Muži jsou jako divá zvěř
ženy jako poslední jabloně
V mužích se zrcadlí řecké mýty
v ženách prý jen touha močit ve stoje

20. 02. 2025
1
0
64
Volné verše

Rád rybaří

Má ženu
a několik dětí
každý víkend po práci
jezdí daleko

13. 01. 2025
2
1
250
Volné verše

Chvíle odjinud

Všechny si je pamatuji
ty letmé pohledy
roztomilé tváře zalité medem
cukající koutky

13. 08. 2024
3
3
117
Volné verše

Večeře

Sedí v kuchyni
a poslouchají jak se čas
posměšně vleče
jak slunce čechrá mraky

13. 07. 2024
4
1
107
Volné verše

Stáří přátelé

Přišli mí staří přátelé
něžně obklopili stůl
setřeli si z tváří pot a slzy
a smějí se

24. 06. 2024
3
1
154
Volné verše

Úhoři

Jak jen to ti úhoři dělají
zeptala ses mě
jakto že se vždy vrátí do těch stejných vod
na to stejné místo

31. 05. 2023
6
2
178
Volné verše

Jen oči

Miluji tvé oči
když se na mě dívají
jako bych byl dívčím snem
plujícím nad oblaky

08. 05. 2023
3
1
160
Volné verše

Na co?

Podívala ses do dálkysměrem k Venuši do prázdnajako ztrápená sova Seděl jsem vedle tebea hladil tě po kostech Pamatuješ byli nad námi mrakyzatímco se tvé řasy jako dva cherubíni pokoušely střežit co mužům nedá spát Na co to jenom Teď myslíš.

29. 03. 2023
3
5
250
Volné verše

Všude kolem

Sedí kolem ohně
pod tmou nasycenými mraky
jakoby sami
jako jedni z těch bláznů

25. 03. 2023
4
2
301
Volné verše

Před bouří

Přichází před bouří
s očima sedmikrásky
jako laň ranní rosou
přichází se slaměnými vlasy

22. 03. 2023
1
2
254
Volné verše

Slepý je strach

Mé jméno je Steve a již více než dva měsíce žiji v tomto sklepě. Společnost mi zde dělají pouze měděné trubky, klikatě lemující strop nade mnou, z nichž každých sto třináct sekund spadne na zem jedna drobná kapka. Spolu s nimi omšelé pavučiny, staré desítky let, které se za tu dobu změnily v tlusté, prachové záclony a kaluž páchnoucí, kalné tekutiny. Schovávám se tu, protože tam venku za malým okénkem kudy ke mně prosvítá sluneční svit z ulice jsou jen oni.

15. 10. 2018
0
3
635
Povídky

Mechanická láska

Výběr

Henry si se zájmem prohlížel vysokou krabici z hnědého kartonu, vztyčenou uprostřed obývacího pokoje. Byla jen o něco málo vyšší než on. Uvažoval nad tím, jakým způsobem a zdali vůbec jí otevřít. Napětí, které cítil, si pamatoval pouze z let dávno minulých, kdy byl ještě malý chlapec a nervózně pohupoval nohama pod štědrovečerním stolem.

29. 09. 2018
24
28
1763
Povídky

Opičí záležitost

Fred Campbell miloval zvířata už jako dítě. Zatímco se tehdy jeho vrstevníci proháněli za fotbalovými míči, prali se po škole na travnaté mýtině a rošťácky popotahovali spolužačky za copy, on byl ponořen do encyklopedií a zahlcen obrázky nejrůznějších tvorů, o nichž se nazpaměť jako říkanku učil připnuté odstavce. Jindy zase chodil nepřítomně po lese a pročesával lupou trávu a jehličí, ve snaze nalézt doposud neznámého brouka, nebo ještě lépe hada, žábu či ještěrku. Když něco našel, rozvážně a s klidem přemístil zvíře do skleněné nádobky, aby doma mohl provést jeho detailní nákresy ze všech úhlů.

17. 04. 2018
2
4
896
Povídky

Minerva

Všude kolem se rozprostírala absolutní tma. Nebylo možné rozpoznat kde je jí konec a kde začátek a nebýt pulzujícího srdce v hrudi, nevěděli ani, zdali čas plyne tak jak má, či jestli vůbec plyne. Raketa se plavila nicotou, jako mořský ďas po dnech moří a o tom že letí vpřed, vypovídaly pouze horké plameny sršící z tlustých tubusů v její zadní části.
"Jamesi, spusťte modul 7, už tam brzy budeme.

31. 03. 2018
0
1
794
Povídky

Strašák

Byl červenec. Slunce vykukovalo skrze tmavá mračna, jenž se linula z poza obzoru, kde je krčící se hvězdy uplácaly a poté uvařily v obrovských, tlakových hrncích. Blížila se bouře. Vzduch byl čerstvý, svěží a hustý jako právě nadojené mléko a příjemnou vlhkostí připomínal zavlaženou zahradu.

25. 03. 2018
2
3
855
Povídky

Sami dva

Muž seděl spolu se svou malou, plavovlasou dcerou na ušmudlané pohovce, ze které místy jako chřestýši čouhaly zrezivělé pružiny. Dívali se do prosklené okenní tabule a oba věděli, že jsou poslední dva lidé na Zemi. Venku se pomalu snášel nazelenalý déšť a v mlze za ním šly zřetelně rozpoznat siluety polorozpadlých továren, všemožně se kroutících komínů, obrovských sil a řady vysokých, panelových domů, mezi nimiž zběsile kličkoval a naříkal štiplavě smrdutý, sirnatý vítr. To vše bylo protkáno nesouvislou pavučinou bezvládně visících drátů a roztřepených kabelů.

21. 02. 2018
3
4
981
Povídky

Městečko Silevin

Les byl tichý, pouze zpěv několika ptáků ozývající se ze vzdálených korun stromů prořezával vlhký ranní vzduch, prosycený vůní smůly a hlíny. V ohništi stále žhnula pod vrstvou popela troška žhavých uhlíků. Timothy se protáhl, promnul si oči a začal sbírat suchou trávu a lámat drobné větvičky. Když byl hotov, opatrně vložil obsah svých dlaní do ohniště, kde se krátce nato objevily první plamínky.

06. 02. 2018
1
7
863
Povídky

Jedno

V dalekém kosmu
svírá se supernova
v agonii barev
Lev na rozpáleném písku

30. 01. 2018
4
6
869
Volné verše

Vlak

vlak se sune po zrezivělých kolejích
za okny míhají se
mrtvé listy a
strnulé obličeje z nich

26. 09. 2017
3
2
869
Volné verše

Nevratitelné

Pozoroval jsem hvězdy
z okna jedoucího auta
A zdálo se mi
že život plyne jako

19. 09. 2017
2
0
867
Volné verše

Skleněnka

Život je tolik pomíjivý
když si vítr pohrává
s copánky malé dívky
v rudých šatech a

17. 09. 2017
3
5
908
Volné verše

Ta chvíle

V té chvíli kdy jsem s tebou
se i z blyštícího slunce
stává jen bezvýznamná šmouha
v odrazu tvých očí

10. 01. 2017
3
4
1293
Miniatury, hříčky

Pukliny

Hvězdy prosvítají
skrze černý kouř
ženoucí se po obloze
jako klubko bavlny

29. 11. 2016
1
2
930
Volné verše

Zástupy pěstí

Alex ležel pohodlně roztažen na prostorném gauči. Nohy měl položené na stole a na břichu se mu kolébala porcelánová mísa s vonícím popcornem. Druhou rukou máchal ovladačem před televizí ve snaze najít alespoň trochu zajímavý program, kterým by se dalo zpříjemnit depresivní, středeční odpoledne. Náhle uslyšel venku směsici lidských výkřiků.

14. 11. 2016
0
2
882
Povídky

Stařena

Stará žena seděla ve svém křesle potaženém měkkou kožešinou. Zírala s kamennou tváří do ledové okenní tabule, za níž se míhaly bílé sněhové vločky, usedající něžně k zemi, kde tvořili na chodníku před domem rovnoměrnou pokrývku. Na jejích stehnech ležela černá kočka, působící dojmem, jako by tam spočívala už dlouhá staletí. Stařena jí bez zájmu monotónně hladila po hlavě a ona na oplátku se zavřenýma očima blaženě předla.

07. 11. 2016
2
4
1033
Povídky

Srdce

Na hladově zírající oko
Přikládám zelený čip
ve tvaru
okvětního lístku

23. 09. 2016
3
1
860
Volné verše

Tíha

Na vrcholku blaženosti
svírám se
v nekontrolovatelném kašli
Všichni ztracenci

09. 07. 2016
0
0
1057
Volné verše

Orel

Bylo pondělí večer. Kráčel jsem špinavým městem, z komínů obrovských cihlových domů, které mě svíraly, se linuly mohutná oblaka kouře, stoupající ke studené obloze, na jejímž vrcholu čněl zářivý měsíc. Vítr se proplétal úzkými ulicemi a tvořil víry prachu, které pak hnal proti mé tváři. Vzduch byl prosycen štiplavým smogem, vůní cigaret, vína a špíny.

03. 05. 2016
2
5
1085
Povídky

Vrána

Vrána se snaží
Padlému vojákovi
Strhnout řetízek

20. 01. 2016
7
6
1406
Haiku

Čepička

Do korun stromů
Zanesl horský vítr
Dětskou čepičku

24. 08. 2015
1
0
1254
Haiku

Les

Probuzený les
Mezi stromy mihne se
Vyplašená laň

16. 04. 2015
3
5
1512
Haiku

strašák

sklizené pole
strašák v černém saku
je od teď svůj pán

13. 04. 2015
1
0
1482
Haiku
Nahoru